Zástupci německé vlády se v noci na dnešek domluvili s představiteli spolkových zemí na zvýšení ceny tuny CO2 v chystaném národním systému emisních povolenek v oblastech dopravy a bydlení z dosud plánovaných deseti eur (255 korun) na 25 eur k 1. lednu 2021. Informovala o tom agentura DPA.
Obě strany se na upraveném balíčku opatření proti klimatickým změnám dohodly po dlouhých jednáních. V pátek tak může opatření schválit Spolková rada, kterou tvoří zástupci 16 spolkových zemí. Spolkový sněm balíček na ochranu klimatu schválil už v listopadu.
Opatření mají pomoci splnit klimatické cíle, které si spolková republika stanovila pro rok 2030. Výnos z národních emisích povolenek má zároveň umožnit mimo jiné snížení daně z přidané hodnoty u jízdného na železnici už od Nového roku. Zvýšen bude například také příspěvek na dopravu lidem dojíždějícím do práce, a to z nynějších pěti centů (1,3 Kč) na osm centů za kilometr od 21. kilometru. Lidem se má naopak snížit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů.
Cena CO2 bude v Německu vyšší, než vláda původně plánovala. Především Zeleným se zdála cena CO2 podle předchozího návrhu nedostatečná. Původně měla tuna CO2 v roce 2021 stát deset eur a do roku 2025 se měla postupně zvýšit na 35 eur. Nynější návrh počítá s tím že do roku 2025 cena tuny CO2 z dopravy a vytápění budov stoupne na 55 eur.
Německý emisní systém má postupné zdražovat produkci oxidu uhličitého (CO2), který je skleníkovým plynem s významným vlivem na globálně stoupající teploty. Česká republika podobný národní systém emisních povolenek nemá. V Evropské unii však byl v roce 2005 zaveden systém obchodu s povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.
Související
Německo se chystá na masivní ruské útoky. Postaví protiatomové bunkry, na obranu dá desítky miliard eur
Německo chystá plán na rychlé rozšíření své sítě protiatomových bunkrů a úkrytů. Nejvyšší představitel civilní ochrany země varuje, že současný stav země je v případě ozbrojeného konfliktu s Ruskem naprosto nedostatečný.
Bundeswehr musí posílit o dalších 60 tisíc vojáků. Vyloučena není povinná služba
Německá armáda podle spolkového ministra vnitra Borise Pistoriuse potřebuje dalších 50 až 60 tisíc vojáků, aby splnila aktualizované požadavky Severoatlantické aliance na obranu, a to zejména v souvislosti s rostoucí hrozbou ze strany Ruské federace. Informoval o tom německý server Deutsche Welle.
Německo , emise , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují
Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.
včera
"Ležel jsem v posteli, když na mě spadl strop." Pacienti popsali zásah izraelské nemocnice íránskou raketou
Na nemocnici Soroka v izraelské Be’erševě dnes brzy ráno dopadl raketový útok z Íránu. Místo se rychle proměnilo v dějiště chaosu, zoufalého úsilí o záchranu pacientů a politického rozhořčení. Z nemocničního komplexu stoupal několik hodin hustý černý kouř, zatímco trosky rakety a střepiny byly rozesety po ploše více než 200 metrů.
včera
Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti
V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.
včera
Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku
Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.
včera
Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.
včera
Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem
Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.
včera
Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.
včera
Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu
Napětí v arabských státech Perského zálivu roste kvůli obavám z možného jaderného znečištění a odvetných útoků, pokud by Izrael či Spojené státy zaútočily na íránská jaderná zařízení nedaleko na druhém břehu Perského zálivu.
včera
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu
Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.
včera
Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?
Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.
včera
Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci
Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.
včera
Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku
Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.
včera
Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.
včera
Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo
Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.
včera
Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem
Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.
včera
Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán
Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?
včera
Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?
Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.
včera
Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu
Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.
včera
EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz
Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.
včera
Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku
Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Zdroj: Libor Novák