Konec diskriminace a rasismu. Aktivistka nabádá Evropu k nové migrační politice

NÁZOR - Od roku 2014 zahynulo, nebo zmizelo ve Středozemním moři přes 20 tisíc lidí, poukazuje Judith Sunderlandová v komentáři pro server Politico. Ředitelka evropské sekce lidskoprávní organizace Human Rights Watch tvrdí, že jde o ozvěnu tragických čísel z dávné evropské historie.

Paralely existují

Odhadem 20 tisíc lidí zahynulo na přeplněných otrokářských lodích, které vlastnil Edward Colston, otrokář ze 17. století, jehož sochu v britském Bristolu tento týden strhli a hodili do moře demonstranti, upozorňuje aktivistka. Dodává, že při mobilizaci proti rasismu vyvolané zabitím George Floyda v USA je důležité nezapomínat také na oběti současné lhostejnosti a nenávisti na evropské straně Atlantiku.

"Jistě, neměli bychom bezhlavě srovnávat transatlantický obchod s otroky ze 17. století a lodní migraci ve Středozemním moři z 21. století," přiznává Sunderlandová. Deklaruje, že takový přístup by přinejmenším znevažoval cíle, odhodlání a kuráž mnoha lidí, kteří se dnes vydávají na takovou cestu.  

Paralely ovšem podle ředitelky existují, především v tom, že dnes, stejně jako kdysi, jsou lidé jiné než bílé barvy pleti natěsnáni do lodí na děsivou cestu k nejisté budoucnosti, kterou tisíce z nich nepřežijí - utopí se, zemřou žízní, vedrem či zkrátka zmizí.

Evropské země rezignovaly na svou odpovědnost realizovat námořní pátrací a záchranné mise a místo toho kriminalizují nevládní organizace, které se snaží zachraňovat životy, kritizuje Sunderlandová. Doplňuje, že tato pochmurná souvislost neunikla aktivistům za práva migrantů a demonstrantům v Itálii, jedné ze zemí, do které se tolik obětí snažilo dostat, a tak se byly během tamních protestů k vidění transparenty s nápisy "Od Středomoří po Minneapolis, ať pod vodou či zakleknutý, nemůžu dýchat".

Od roku 2014 se EU a její členské země soustředí spíše na zastavení lodí směřujících do Evropy než na záchranu životů, deklaruje aktivistka. Podotýká, že se jasně projevuje evropská lhostejnost a snaha přenést vlastní odpovědnost na sousedy ve Středomoří, ze západních oblastí na východ, na Řecko a Turecko.

V dosud nejsmrtelnější oblasti centrálního Středomoří dochází podle Sunderlandové k ostudným hádkám mezi Itálií a Maltou ohledně záchranných operací, uzavírání přístavů a bilaterálním dohodám s Libyí, která má na jejich základě zastavovat lodě s migranty.

"To vše je součást celkové strategie EU přenést kontrolu migrace na libyjské úřady," píše ředitelka. Vysvětluje, že klíčovým prvkem této snahy je poskytnout finance, výcvik a prostředky libyjské pobřežní stráži a ignorovat fakt, že ta následně migranty odveze zpět do detenčních táborů v Libyi, kde čelí svévoli a zneužívání.

Je nutný zcela nový přístup

Důkazy o brutálnímu postupu vůči migrantům jsou jasné, poukazuje Sunderlandová. Vysvětluje, že nejhůře jsou na tom ti, kteří se ocitnou v detenci a následně je s nimi nakládáno jako s komoditou, musejí nuceně pracovat, jsou prodáváni různým převaděčským sítím a dochází k jejich mrzačení, které slouží jako prostředek k vylákání dalších peněz od jejich příbuzných.

Neschopnost EU upřednostnit záchranné operace a ochota jejích členů odsoudit lidi ke zneužívání v Libyi vytváří půdu pro opakující se projevy soucitu při námořních tragédiích, konstatuje aktivistka. Domnívá se, že evropští politici by namísto frází měli nabídnout lodě, záchranné vesty a bezpečné přístavy těm, které se na moři podaří zachránit a podporovat nevládní skupiny, které se o to snaží, nikoliv bránit jim v činnosti.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stejně jako spravedlnost za George Floyda vyžaduje řešit strukturální rasismus, ukončení umírání ve Středomoří si žádá přijít s jiným přístupem k lidské mobilitě," pokračuje ředitelka. Evropu nabádá, aby přijala opatření, která jsou vstřícná nejen vůči těm, kteří prchají před perzekucí a násilím, ale i lidem hledajícím lepší život, což znamená vytvořit více bezpečných a legálních cest, které minimalizují nutnost vydat se na cesty nebezpečné.

Evropa by měla také přijmout společnou politiku pro ostrahu hranic a migrace založenou na respektu lidských práv a lidské důstojnosti, nikoliv exkluzivním přístupu a násilí, apeluje Sunderlandová. Dodává, že Evropa by měla pracovat i na vytvoření otevřené společnosti, kde není místo pro diskriminaci a rasismus a nově příchozím i potomkům migrantů se dostává spravedlivého a férového zacházení.

Ať už si myslíme, že stržení Colstonovy sochy bylo správné, či nikoliv, zajisté všichni souhlasíme, že bychom neměli nechat další lidské bytosti utopit se v moři, uzavírá aktivistka.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo

Jsou před námi v Česku první dva letní dny letošního roku, kdy odpolední teploty překročí 25 stupňů. Potvrzuje to víkendová předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy