Konec diskriminace a rasismu. Aktivistka nabádá Evropu k nové migrační politice

NÁZOR - Od roku 2014 zahynulo, nebo zmizelo ve Středozemním moři přes 20 tisíc lidí, poukazuje Judith Sunderlandová v komentáři pro server Politico. Ředitelka evropské sekce lidskoprávní organizace Human Rights Watch tvrdí, že jde o ozvěnu tragických čísel z dávné evropské historie.

Paralely existují

Odhadem 20 tisíc lidí zahynulo na přeplněných otrokářských lodích, které vlastnil Edward Colston, otrokář ze 17. století, jehož sochu v britském Bristolu tento týden strhli a hodili do moře demonstranti, upozorňuje aktivistka. Dodává, že při mobilizaci proti rasismu vyvolané zabitím George Floyda v USA je důležité nezapomínat také na oběti současné lhostejnosti a nenávisti na evropské straně Atlantiku.

"Jistě, neměli bychom bezhlavě srovnávat transatlantický obchod s otroky ze 17. století a lodní migraci ve Středozemním moři z 21. století," přiznává Sunderlandová. Deklaruje, že takový přístup by přinejmenším znevažoval cíle, odhodlání a kuráž mnoha lidí, kteří se dnes vydávají na takovou cestu.  

Paralely ovšem podle ředitelky existují, především v tom, že dnes, stejně jako kdysi, jsou lidé jiné než bílé barvy pleti natěsnáni do lodí na děsivou cestu k nejisté budoucnosti, kterou tisíce z nich nepřežijí - utopí se, zemřou žízní, vedrem či zkrátka zmizí.

Evropské země rezignovaly na svou odpovědnost realizovat námořní pátrací a záchranné mise a místo toho kriminalizují nevládní organizace, které se snaží zachraňovat životy, kritizuje Sunderlandová. Doplňuje, že tato pochmurná souvislost neunikla aktivistům za práva migrantů a demonstrantům v Itálii, jedné ze zemí, do které se tolik obětí snažilo dostat, a tak se byly během tamních protestů k vidění transparenty s nápisy "Od Středomoří po Minneapolis, ať pod vodou či zakleknutý, nemůžu dýchat".

Od roku 2014 se EU a její členské země soustředí spíše na zastavení lodí směřujících do Evropy než na záchranu životů, deklaruje aktivistka. Podotýká, že se jasně projevuje evropská lhostejnost a snaha přenést vlastní odpovědnost na sousedy ve Středomoří, ze západních oblastí na východ, na Řecko a Turecko.

V dosud nejsmrtelnější oblasti centrálního Středomoří dochází podle Sunderlandové k ostudným hádkám mezi Itálií a Maltou ohledně záchranných operací, uzavírání přístavů a bilaterálním dohodám s Libyí, která má na jejich základě zastavovat lodě s migranty.

"To vše je součást celkové strategie EU přenést kontrolu migrace na libyjské úřady," píše ředitelka. Vysvětluje, že klíčovým prvkem této snahy je poskytnout finance, výcvik a prostředky libyjské pobřežní stráži a ignorovat fakt, že ta následně migranty odveze zpět do detenčních táborů v Libyi, kde čelí svévoli a zneužívání.

Je nutný zcela nový přístup

Důkazy o brutálnímu postupu vůči migrantům jsou jasné, poukazuje Sunderlandová. Vysvětluje, že nejhůře jsou na tom ti, kteří se ocitnou v detenci a následně je s nimi nakládáno jako s komoditou, musejí nuceně pracovat, jsou prodáváni různým převaděčským sítím a dochází k jejich mrzačení, které slouží jako prostředek k vylákání dalších peněz od jejich příbuzných.

Neschopnost EU upřednostnit záchranné operace a ochota jejích členů odsoudit lidi ke zneužívání v Libyi vytváří půdu pro opakující se projevy soucitu při námořních tragédiích, konstatuje aktivistka. Domnívá se, že evropští politici by namísto frází měli nabídnout lodě, záchranné vesty a bezpečné přístavy těm, které se na moři podaří zachránit a podporovat nevládní skupiny, které se o to snaží, nikoliv bránit jim v činnosti.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stejně jako spravedlnost za George Floyda vyžaduje řešit strukturální rasismus, ukončení umírání ve Středomoří si žádá přijít s jiným přístupem k lidské mobilitě," pokračuje ředitelka. Evropu nabádá, aby přijala opatření, která jsou vstřícná nejen vůči těm, kteří prchají před perzekucí a násilím, ale i lidem hledajícím lepší život, což znamená vytvořit více bezpečných a legálních cest, které minimalizují nutnost vydat se na cesty nebezpečné.

Evropa by měla také přijmout společnou politiku pro ostrahu hranic a migrace založenou na respektu lidských práv a lidské důstojnosti, nikoliv exkluzivním přístupu a násilí, apeluje Sunderlandová. Dodává, že Evropa by měla pracovat i na vytvoření otevřené společnosti, kde není místo pro diskriminaci a rasismus a nově příchozím i potomkům migrantů se dostává spravedlivého a férového zacházení.

Ať už si myslíme, že stržení Colstonovy sochy bylo správné, či nikoliv, zajisté všichni souhlasíme, že bychom neměli nechat další lidské bytosti utopit se v moři, uzavírá aktivistka.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 6 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy