Konec diskriminace a rasismu. Aktivistka nabádá Evropu k nové migrační politice

NÁZOR - Od roku 2014 zahynulo, nebo zmizelo ve Středozemním moři přes 20 tisíc lidí, poukazuje Judith Sunderlandová v komentáři pro server Politico. Ředitelka evropské sekce lidskoprávní organizace Human Rights Watch tvrdí, že jde o ozvěnu tragických čísel z dávné evropské historie.

Paralely existují

Odhadem 20 tisíc lidí zahynulo na přeplněných otrokářských lodích, které vlastnil Edward Colston, otrokář ze 17. století, jehož sochu v britském Bristolu tento týden strhli a hodili do moře demonstranti, upozorňuje aktivistka. Dodává, že při mobilizaci proti rasismu vyvolané zabitím George Floyda v USA je důležité nezapomínat také na oběti současné lhostejnosti a nenávisti na evropské straně Atlantiku.

"Jistě, neměli bychom bezhlavě srovnávat transatlantický obchod s otroky ze 17. století a lodní migraci ve Středozemním moři z 21. století," přiznává Sunderlandová. Deklaruje, že takový přístup by přinejmenším znevažoval cíle, odhodlání a kuráž mnoha lidí, kteří se dnes vydávají na takovou cestu.  

Paralely ovšem podle ředitelky existují, především v tom, že dnes, stejně jako kdysi, jsou lidé jiné než bílé barvy pleti natěsnáni do lodí na děsivou cestu k nejisté budoucnosti, kterou tisíce z nich nepřežijí - utopí se, zemřou žízní, vedrem či zkrátka zmizí.

Evropské země rezignovaly na svou odpovědnost realizovat námořní pátrací a záchranné mise a místo toho kriminalizují nevládní organizace, které se snaží zachraňovat životy, kritizuje Sunderlandová. Doplňuje, že tato pochmurná souvislost neunikla aktivistům za práva migrantů a demonstrantům v Itálii, jedné ze zemí, do které se tolik obětí snažilo dostat, a tak se byly během tamních protestů k vidění transparenty s nápisy "Od Středomoří po Minneapolis, ať pod vodou či zakleknutý, nemůžu dýchat".

Od roku 2014 se EU a její členské země soustředí spíše na zastavení lodí směřujících do Evropy než na záchranu životů, deklaruje aktivistka. Podotýká, že se jasně projevuje evropská lhostejnost a snaha přenést vlastní odpovědnost na sousedy ve Středomoří, ze západních oblastí na východ, na Řecko a Turecko.

V dosud nejsmrtelnější oblasti centrálního Středomoří dochází podle Sunderlandové k ostudným hádkám mezi Itálií a Maltou ohledně záchranných operací, uzavírání přístavů a bilaterálním dohodám s Libyí, která má na jejich základě zastavovat lodě s migranty.

"To vše je součást celkové strategie EU přenést kontrolu migrace na libyjské úřady," píše ředitelka. Vysvětluje, že klíčovým prvkem této snahy je poskytnout finance, výcvik a prostředky libyjské pobřežní stráži a ignorovat fakt, že ta následně migranty odveze zpět do detenčních táborů v Libyi, kde čelí svévoli a zneužívání.

Je nutný zcela nový přístup

Důkazy o brutálnímu postupu vůči migrantům jsou jasné, poukazuje Sunderlandová. Vysvětluje, že nejhůře jsou na tom ti, kteří se ocitnou v detenci a následně je s nimi nakládáno jako s komoditou, musejí nuceně pracovat, jsou prodáváni různým převaděčským sítím a dochází k jejich mrzačení, které slouží jako prostředek k vylákání dalších peněz od jejich příbuzných.

Neschopnost EU upřednostnit záchranné operace a ochota jejích členů odsoudit lidi ke zneužívání v Libyi vytváří půdu pro opakující se projevy soucitu při námořních tragédiích, konstatuje aktivistka. Domnívá se, že evropští politici by namísto frází měli nabídnout lodě, záchranné vesty a bezpečné přístavy těm, které se na moři podaří zachránit a podporovat nevládní skupiny, které se o to snaží, nikoliv bránit jim v činnosti.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stejně jako spravedlnost za George Floyda vyžaduje řešit strukturální rasismus, ukončení umírání ve Středomoří si žádá přijít s jiným přístupem k lidské mobilitě," pokračuje ředitelka. Evropu nabádá, aby přijala opatření, která jsou vstřícná nejen vůči těm, kteří prchají před perzekucí a násilím, ale i lidem hledajícím lepší život, což znamená vytvořit více bezpečných a legálních cest, které minimalizují nutnost vydat se na cesty nebezpečné.

Evropa by měla také přijmout společnou politiku pro ostrahu hranic a migrace založenou na respektu lidských práv a lidské důstojnosti, nikoliv exkluzivním přístupu a násilí, apeluje Sunderlandová. Dodává, že Evropa by měla pracovat i na vytvoření otevřené společnosti, kde není místo pro diskriminaci a rasismus a nově příchozím i potomkům migrantů se dostává spravedlivého a férového zacházení.

Ať už si myslíme, že stržení Colstonovy sochy bylo správné, či nikoliv, zajisté všichni souhlasíme, že bychom neměli nechat další lidské bytosti utopit se v moři, uzavírá aktivistka.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Počasí

Počasí se v průběhu týdne změní, potvrzuje předpověď

Na dva časové úseky rozdělili meteorologové svou předpověď počasí pro tento týden. Zprvu bude v Česku tepleji, zároveň se očekává více srážek. Pak sice častěji vykoukne sluníčko, zároveň se ale vrátí mrazy a na hory i sněžení. 

včera

HC Sparta Praha zdolala Třinec a je v semifinále! Prohlédněte si galerii

TELH play off: Končí nadvláda Třince, Sparta po vítězství 3:2 postupuje do semifinále

Po šesti letech končí nadvláda Třince v hokejové extralize. Oceláři tentokrát nedokázali projít přes čtvrtfinále, kde jejich cestu ukončila suverénní Sparta. Pražané rozhodli sérii v pěti zápasech a v tom posledním zvítězili 3:2. Klíčový moment přinesla 46. minuta, kdy obránce Aaron Irving proměnil trestné střílení a poslal svůj tým do semifinále.

včera

včera

včera

Dokument Veřejně prospěšné práce je apelativním zachycením vzdoru a otevírá diskusi ohledně důležité problematiky.

RECENZE: Praho, otevři oči. Dokument Veřejně prospěšné práce je ekvivalentem vzdoru

Bydlení v hlavním městě se stalo luxusem, většina mladých nemá šanci dosáhnout na vlastní byt. Prahu si podmanila řada developerů, podnikatelé veřejný prostor zaplavili vizuálním smogem. Na festivalu Jeden svět uvedený a teď i do distribuce vstupující dokument Veřejně prospěšné práce je apelativním zachycením vzdoru a otevírá diskusi ohledně důležité problematiky.

včera

včera

Hokej, ilustrační foto

Moment, který může otočit sérii. Sudí uznali gól Hradce proti Boleslavi po odpískání

Fanoušek obecně bývá kolikrát překvapen, co všechno sport přináší, a i když si myslí, že už viděl všechno, přichází stále něco nového a nečekaného. Platí to i v hokeji, kde se jeden takový nečekaný moment udál ve čtvrtek během třetího zápasu čtvrtfinálové série extraligového play-off mezi Mladou Boleslaví a Hradcem Králové. Ten dlouho směřoval ke klidnému závěru, jenže tři a půl minuty před koncem základní hrací doby sudí René Hradil a Roman Mrkva k překvapení mladoboleslavských fanoušků i hokejistů po shlédnutí u videa hradecký gól na 3:3 uznali i přesto, že padl po odpískání. Zápas nakonec i díky tomu Hradec Králové otočil, když v prodloužení vyhrál 4:3 a snížil stav série na 1:2.

včera

Raoul Schránil

Gentleman z filmů pro pamětníky. Raoul Schránil se narodil před 115 lety

Mezi nejoblíbenější a nejobsazovanější herce patřil vedle Oldřicha Nového, Nataši Gollové nebo Adiny Mandlové Raoul Schránil, který se proslavil především rolemi elegantních gentlemanů. Slávu po několika letech vystřídal tvrdý pád. Stejně jako jeho mnohé herecké kolegy, i jeho zasáhla po komunistickém převratu tvrdá perzekuce.

včera

včera

V Brně proběhla evakuace kvůli nevybuchlé letecké pumě. (24.3.2025) Prohlédněte si galerii

V Brně evakuovali přes tisícovku lidí. Našla se nevybuchlá puma

Druhou březnovou evakuaci nařídily v pondělí záchranné složky v Brně kvůli nevybuchlé pumě. Proběhla v brzkých odpoledních hodinách a týkala se více než tisícovky lidí. Pyrotechnici pumu naložili a odvezli pryč k bezpečné likvidaci. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Návštěva, o kterou nikdo nestojí. Americká delegace pojede do Grónska. Vezmeme si ho tak či onak, prohlašují USA

Premiér Grónska Mute B. Egede ostře kritizoval plánovanou návštěvu amerických představitelů, včetně manželky viceprezidenta USA Ushe Vanceové. Egede označil návštěvu za „vysoce agresivní“, čímž vztahy mezi Grónskem a Spojenými státy dosáhly nového bodu mrazu. Kritika přichází poté, co americký prezident Donald Trump znovu prohlásil, že má v úmyslu anektovat toto autonomní území Dánska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy