Konec diskriminace a rasismu. Aktivistka nabádá Evropu k nové migrační politice

NÁZOR - Od roku 2014 zahynulo, nebo zmizelo ve Středozemním moři přes 20 tisíc lidí, poukazuje Judith Sunderlandová v komentáři pro server Politico. Ředitelka evropské sekce lidskoprávní organizace Human Rights Watch tvrdí, že jde o ozvěnu tragických čísel z dávné evropské historie.

Paralely existují

Odhadem 20 tisíc lidí zahynulo na přeplněných otrokářských lodích, které vlastnil Edward Colston, otrokář ze 17. století, jehož sochu v britském Bristolu tento týden strhli a hodili do moře demonstranti, upozorňuje aktivistka. Dodává, že při mobilizaci proti rasismu vyvolané zabitím George Floyda v USA je důležité nezapomínat také na oběti současné lhostejnosti a nenávisti na evropské straně Atlantiku.

"Jistě, neměli bychom bezhlavě srovnávat transatlantický obchod s otroky ze 17. století a lodní migraci ve Středozemním moři z 21. století," přiznává Sunderlandová. Deklaruje, že takový přístup by přinejmenším znevažoval cíle, odhodlání a kuráž mnoha lidí, kteří se dnes vydávají na takovou cestu.  

Paralely ovšem podle ředitelky existují, především v tom, že dnes, stejně jako kdysi, jsou lidé jiné než bílé barvy pleti natěsnáni do lodí na děsivou cestu k nejisté budoucnosti, kterou tisíce z nich nepřežijí - utopí se, zemřou žízní, vedrem či zkrátka zmizí.

Evropské země rezignovaly na svou odpovědnost realizovat námořní pátrací a záchranné mise a místo toho kriminalizují nevládní organizace, které se snaží zachraňovat životy, kritizuje Sunderlandová. Doplňuje, že tato pochmurná souvislost neunikla aktivistům za práva migrantů a demonstrantům v Itálii, jedné ze zemí, do které se tolik obětí snažilo dostat, a tak se byly během tamních protestů k vidění transparenty s nápisy "Od Středomoří po Minneapolis, ať pod vodou či zakleknutý, nemůžu dýchat".

Od roku 2014 se EU a její členské země soustředí spíše na zastavení lodí směřujících do Evropy než na záchranu životů, deklaruje aktivistka. Podotýká, že se jasně projevuje evropská lhostejnost a snaha přenést vlastní odpovědnost na sousedy ve Středomoří, ze západních oblastí na východ, na Řecko a Turecko.

V dosud nejsmrtelnější oblasti centrálního Středomoří dochází podle Sunderlandové k ostudným hádkám mezi Itálií a Maltou ohledně záchranných operací, uzavírání přístavů a bilaterálním dohodám s Libyí, která má na jejich základě zastavovat lodě s migranty.

"To vše je součást celkové strategie EU přenést kontrolu migrace na libyjské úřady," píše ředitelka. Vysvětluje, že klíčovým prvkem této snahy je poskytnout finance, výcvik a prostředky libyjské pobřežní stráži a ignorovat fakt, že ta následně migranty odveze zpět do detenčních táborů v Libyi, kde čelí svévoli a zneužívání.

Je nutný zcela nový přístup

Důkazy o brutálnímu postupu vůči migrantům jsou jasné, poukazuje Sunderlandová. Vysvětluje, že nejhůře jsou na tom ti, kteří se ocitnou v detenci a následně je s nimi nakládáno jako s komoditou, musejí nuceně pracovat, jsou prodáváni různým převaděčským sítím a dochází k jejich mrzačení, které slouží jako prostředek k vylákání dalších peněz od jejich příbuzných.

Neschopnost EU upřednostnit záchranné operace a ochota jejích členů odsoudit lidi ke zneužívání v Libyi vytváří půdu pro opakující se projevy soucitu při námořních tragédiích, konstatuje aktivistka. Domnívá se, že evropští politici by namísto frází měli nabídnout lodě, záchranné vesty a bezpečné přístavy těm, které se na moři podaří zachránit a podporovat nevládní skupiny, které se o to snaží, nikoliv bránit jim v činnosti.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stejně jako spravedlnost za George Floyda vyžaduje řešit strukturální rasismus, ukončení umírání ve Středomoří si žádá přijít s jiným přístupem k lidské mobilitě," pokračuje ředitelka. Evropu nabádá, aby přijala opatření, která jsou vstřícná nejen vůči těm, kteří prchají před perzekucí a násilím, ale i lidem hledajícím lepší život, což znamená vytvořit více bezpečných a legálních cest, které minimalizují nutnost vydat se na cesty nebezpečné.

Evropa by měla také přijmout společnou politiku pro ostrahu hranic a migrace založenou na respektu lidských práv a lidské důstojnosti, nikoliv exkluzivním přístupu a násilí, apeluje Sunderlandová. Dodává, že Evropa by měla pracovat i na vytvoření otevřené společnosti, kde není místo pro diskriminaci a rasismus a nově příchozím i potomkům migrantů se dostává spravedlivého a férového zacházení.

Ať už si myslíme, že stržení Colstonovy sochy bylo správné, či nikoliv, zajisté všichni souhlasíme, že bychom neměli nechat další lidské bytosti utopit se v moři, uzavírá aktivistka.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci migrace EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího

Írán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv útoky v době, kdy se země připravuje na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Teherán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů narazí na okamžitou a velmi tvrdou odvetu.

včera

Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné

Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

1. července 2026 21:59

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech. 

1. července 2026 21:05

Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení

Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.

Zdroj: David Holub

Další zprávy