Konec "Soli". Německo téměř ruší solidární daň, platit budou jen nejbohatší

Návrh zákona, který v srpnu podpořila vláda kancléřky Angely Merkelové a dnes Spolkový sněm, počítá s tím, že solidární daň známou jako Soli nebude platit 90 procent poplatníků a pro dalších 6,5 procenta bude snížena. Platba v plné výši tak zůstane pro zbývajících 3,5 procenta plátců daní s nejvyššími příjmy.

Hranici, od které poplatníci budou daň dále platit, tvoří poměr příjmů a také životní situace. Ministerstvo financí uvedlo, že například rodina s dvěma dětmi bude zcela osvobozena, pokud si ročně přijde na částku do 151.000 eur hrubého (3,9 milionu korun). V případě člověka, který žije sám a bez dětí, to bude okolo 73.000 eur (1.9 milionu korun).

V koaliční dohodě z roku 2018 se konzervativci kancléřky Merkelové a sociální demokraté (SPD) ministra financí Olafa Scholze dohodli na snížení daňové zátěže pro lidi se středními a nižšími příjmy. Scholz dnes uvedl, že omezení daně umožnil pokrok ve sjednocování západní části Německa s někdejším komunistickým východem.

Daň zavedla v roce 1991 tehdejší vláda kancléře Helmuta Kohla. Původně činila 7,5 procenta a měla se vybírat jen jeden rok. V roce 1995 byla ale použita znovu a od roku 1998 činí 5,5 procenta daně z příjmu. Platí ji fyzické i právnické osoby. Vybírá se ale i z kapitálových výnosů, jako jsou úroky a dividendy. Daň neplatí pouze lidé s nejnižšími příjmy.

V uplynulém roce získalo Německo díky této zvláštní dani 18,9 miliard euro (483 miliard korun), po roce 2021 pak poputuje do rozpočtu podle DPA o zhruba 10,9 miliardy eur (278 miliard korun) méně. Konzervativci navíc chtějí, aby solidární daň byla zcela zrušena do roku 2026.