Koronavirus se dál šíří Evropou, řada zemí hlásí nové rekordy

V Evropě výrazně přibývá lidí nakažených novým koronavirem. Nejvyšší denní přírůstky od začátku epidemie hlásí Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Maďarsko či Slovensko. Pozitivní testy vyšly i některým politikům, včetně polského prezidenta či bulharského premiéra.

Mnohde se kvůli nepříznivé situaci zpřísňují opatření, třeba Španělsko schválilo na dva týdny nouzový stav, v Itálii se od pondělí budou muset bary a restaurace zavírat už v 18:00. Proti restrikcím se demonstrovalo v Římě, Varšavě nebo v Berlíně.

Víkend se v mnoha evropských zemích nesl ve znamení nejvyšších denních přírůstků od začátku epidemie. Francie v sobotu oznámila přes 45.000 nových případů, Itálie dnes přes 21.000. V Nizozemsku poprvé od začátku epidemie zaznamenali více než 10.000 nakažených za den. Vysokou denní bilanci oznámila i Británie, kde testy nákazu odhalily u téměř 20.000 lidí.

V Německu je v přepočtu na obyvatele epidemická situace lepší než ve většině evropských zemí, i tam ale počty infikovaných rostou. V sobotu hlásilo Německo rekordních přes 14.000 případů.

Španělská vláda dnes kvůli rostoucímu počtu nakažených schválila nouzový stav. Platit začíná dnes a trvat má dva týdny. V celé zemi vyjma Kanárských ostrovů kabinet zavedl noční zákaz vycházení od 23:00 do 06:00 a shromažďování omezil na šest osob s výjimkou pro členy domácnosti.

V Itálii budou přísnější opatření platit od pondělí. Bary a restaurace budou muset zavřít v 18:00 SEČ, zcela se zavřou divadla a kina, posilovny, plovárny i lyžařská střediska. Kromě toho musí nejméně 75 procent gymnazistů přejít na distanční výuku.

Kvůli epidemické situaci na severu Itálie se v pondělí zavře italsko-slovinská hranice. I ve Slovinsku přitom počet nakažených roste stejně jako v dalších zemích bývalé Jugoslávie, Rumunsku či Bulharsku.

Hranice tří tisíc potvrzených případů překonaly o víkendu poprvé tři středoevropské země: Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Na rostoucí počet nakažených země reagovaly už dříve zpřísněním opatření: Rakousko omezilo shromažďování, Slovensko volný pohyb lidí. Ve čtyřech okresech na severu a východě Slovenska se o víkendu plošně testovalo.

Počet infikovaných výrazně roste i v Polsku, kde se dál zpřísnila opatření. Virem se nakazil i prezident Andrzej Duda, není ale jediným evropským politikem, který ohlásil pozitivní test. Virem se nakazil také bulharský premiér Bojko Borisov. Už v pátek vyšel pozitivní test i slovinskému ministrovi zahraničí Anžemu Logarovi. Kvůli setkání s ním se do dobrovolné karantény odebrali běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská a ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska.

Ne všichni Evropané se zaváděnými opatřeními proti šíření koronaviru souhlasí. V Římě se střetli odpůrci protiepidemických opatření s policií, už v pátek museli zasahovat policisté proti demonstrantům v Neapoli. Proti opatřením se v sobotu demonstrovalo i ve Varšavě a v Londýně, dnes odpůrci restrikcí vyšli do ulic v Berlíně.

Koronavirus se kromě Evropy dál šíří i ve zbytku světa. Spojené státy registrují už přes 224.000 mrtvých s covidem-19 a více než 8,5 milionu nakažených. Podle modelu Washingtonské univerzity by nemoci mohlo do února v USA podlehnout více než půl milionu lidí, pokud nezačnou téměř všichni Američané důsledně nosit roušky. Virem se nakazil také Marc Short, šéf kanceláře amerického viceprezidenta Mikea Pence. Samotný viceprezident měl ale test negativní.

Nakažených přibývá i v Latinské Americe. V Kolumbii se počet zjištěných infekcí dostal přes milion.

Česká republika nyní patří spolu s Belgií k nejhůře zasaženým zemím v Evropě. Virem SARS-CoV-2 se v Česku od začátku epidemie nakazilo už přes čtvrt milionu lidí. S covidem-19 jich zemřely více než dva tisíce. Maďarsko, Rakousko či Nizozemsko oznámilo, že Česku pomohou a zašlou mu plicní ventilátory. Už v sobotu dorazila zásilka 30 ventilátorů, které z krizových zdravotnických zásob uvolnila Evropská komise.

Související

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

evropa Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy