V Evropě výrazně přibývá lidí nakažených novým koronavirem. Nejvyšší denní přírůstky od začátku epidemie hlásí Francie, Itálie, Nizozemsko, Rakousko, Maďarsko či Slovensko. Pozitivní testy vyšly i některým politikům, včetně polského prezidenta či bulharského premiéra.
Mnohde se kvůli nepříznivé situaci zpřísňují opatření, třeba Španělsko schválilo na dva týdny nouzový stav, v Itálii se od pondělí budou muset bary a restaurace zavírat už v 18:00. Proti restrikcím se demonstrovalo v Římě, Varšavě nebo v Berlíně.
Víkend se v mnoha evropských zemích nesl ve znamení nejvyšších denních přírůstků od začátku epidemie. Francie v sobotu oznámila přes 45.000 nových případů, Itálie dnes přes 21.000. V Nizozemsku poprvé od začátku epidemie zaznamenali více než 10.000 nakažených za den. Vysokou denní bilanci oznámila i Británie, kde testy nákazu odhalily u téměř 20.000 lidí.
V Německu je v přepočtu na obyvatele epidemická situace lepší než ve většině evropských zemí, i tam ale počty infikovaných rostou. V sobotu hlásilo Německo rekordních přes 14.000 případů.
Španělská vláda dnes kvůli rostoucímu počtu nakažených schválila nouzový stav. Platit začíná dnes a trvat má dva týdny. V celé zemi vyjma Kanárských ostrovů kabinet zavedl noční zákaz vycházení od 23:00 do 06:00 a shromažďování omezil na šest osob s výjimkou pro členy domácnosti.
V Itálii budou přísnější opatření platit od pondělí. Bary a restaurace budou muset zavřít v 18:00 SEČ, zcela se zavřou divadla a kina, posilovny, plovárny i lyžařská střediska. Kromě toho musí nejméně 75 procent gymnazistů přejít na distanční výuku.
Kvůli epidemické situaci na severu Itálie se v pondělí zavře italsko-slovinská hranice. I ve Slovinsku přitom počet nakažených roste stejně jako v dalších zemích bývalé Jugoslávie, Rumunsku či Bulharsku.
Hranice tří tisíc potvrzených případů překonaly o víkendu poprvé tři středoevropské země: Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Na rostoucí počet nakažených země reagovaly už dříve zpřísněním opatření: Rakousko omezilo shromažďování, Slovensko volný pohyb lidí. Ve čtyřech okresech na severu a východě Slovenska se o víkendu plošně testovalo.
Počet infikovaných výrazně roste i v Polsku, kde se dál zpřísnila opatření. Virem se nakazil i prezident Andrzej Duda, není ale jediným evropským politikem, který ohlásil pozitivní test. Virem se nakazil také bulharský premiér Bojko Borisov. Už v pátek vyšel pozitivní test i slovinskému ministrovi zahraničí Anžemu Logarovi. Kvůli setkání s ním se do dobrovolné karantény odebrali běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská a ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska.
Ne všichni Evropané se zaváděnými opatřeními proti šíření koronaviru souhlasí. V Římě se střetli odpůrci protiepidemických opatření s policií, už v pátek museli zasahovat policisté proti demonstrantům v Neapoli. Proti opatřením se v sobotu demonstrovalo i ve Varšavě a v Londýně, dnes odpůrci restrikcí vyšli do ulic v Berlíně.
Koronavirus se kromě Evropy dál šíří i ve zbytku světa. Spojené státy registrují už přes 224.000 mrtvých s covidem-19 a více než 8,5 milionu nakažených. Podle modelu Washingtonské univerzity by nemoci mohlo do února v USA podlehnout více než půl milionu lidí, pokud nezačnou téměř všichni Američané důsledně nosit roušky. Virem se nakazil také Marc Short, šéf kanceláře amerického viceprezidenta Mikea Pence. Samotný viceprezident měl ale test negativní.
Nakažených přibývá i v Latinské Americe. V Kolumbii se počet zjištěných infekcí dostal přes milion.
Česká republika nyní patří spolu s Belgií k nejhůře zasaženým zemím v Evropě. Virem SARS-CoV-2 se v Česku od začátku epidemie nakazilo už přes čtvrt milionu lidí. S covidem-19 jich zemřely více než dva tisíce. Maďarsko, Rakousko či Nizozemsko oznámilo, že Česku pomohou a zašlou mu plicní ventilátory. Už v sobotu dorazila zásilka 30 ventilátorů, které z krizových zdravotnických zásob uvolnila Evropská komise.
Související
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
včera
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
včera
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
včera
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
včera
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
včera
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.
Zdroj: Libor Novák