Královna Alžběta II. "otevřela" parlament. Prioritou je zajistit brexit k 31. lednu, řekla

Britská královna Alžběta II. dnes zahájila nové zasedací období parlamentu přednesem legislativního programu vlády. Na úvod potvrdila, že jedním z hlavních zákonů, které chce nový kabinet premiéra Borise Johnsona prosadit, bude prováděcí zákon o brexitové dohodě, aby Spojené království odešlo z Evropské unie podle plánu 31. ledna příštího roku. Vláda rovněž klade důraz na uzavírání budoucích obchodních dohod jak s EU, tak i s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Královna zahájila schůzi parlamentu, který vzešel z předčasných voleb minulý čtvrtek. Pohodlnou většinu v něm mají Johnsonovi konzervativci.

Členové Dolní sněmovny si královnin proslov, který připravuje vláda, přišli poslechnout do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů.

V proslovu 93letá panovnice obsáhla celou řadu vládních cílů od uskutečnění brexitu až po domácí témata. Hlavní prioritou kabinetu je uskutečnění brexitu a poté vyjednání dohod o volném obchodu s EU a dalšími velkými světovými ekonomikami, uvedla vláda ústy panovnice. "Prioritou mé vlády je zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. ledna," řekla Alžběta II. členům obou komor britského parlamentu.

"Poté budou moji ministři usilovat o budoucí vztahy s Evropskou unií založené na dohodě o volném obchodu, která bude ku prospěchu celého Spojeného království. Rovněž zahájí jednání o obchodu s dalšími vůdčími globálními ekonomikami," uvedla královna.

Johnson v průvodním prohlášení k představení vládního programu zdůraznil, že nepřipustí další "váhání a odklad". Vyloučil tak i jakékoli prodloužení přechodného období po brexitu za příští rok. Právě v tomto období by měla vláda vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Johnson dále ujistil, že současně s tím bude jednat o obchodních dohodách s dalšími zeměmi.

Královna dnes prezentovala celý výčet programových cílů Johnsonovy vlády. Má být přijat nový zákon o financování zdravotnického systému NHS. Vláda rovněž hodlá usilovat o shodu napříč stranami na reformě systému sociální péče. Johnson dnes upřesnil, že jeho vláda přijme zákon, jenž zaručí navýšení prostředků plynoucích do NHS o dodatečných 33,9 miliardy liber ročně v letech 2023 a 2024.

Johnsonův kabinet také slibuje moderní, spravedlivý imigrační systém, který bude prostřednictvím bodového hodnocení upřednostňovat kvalifikované pracovníky z celého světa. Zvýšeno má být životní minimum, ohlásila vláda prostřednictvím královny.

Nová konzervativní vláda chce dále podpořit dostupnost vlastního bydlení, přijmout zákony ke zlepšení bezpečnosti internetu. Nové sazebníky trestů mají zajistit delší tresty za nejzávažnější násilné činy, včetně teroristických.

Investice mají jít přednostně do infrastruktury nebo špičkového vědeckého výzkumu. Vláda přitom bude dbát na zodpovědnou fiskální strategii.

Podle agentury Reuters Johnson ukázal, že chce uspokojit požadavky voličů v severní a centrální Anglii, kteří dříve tradičně volili labouristy, ale před týdnem ve volbách upřednostnili konzervativce. Reuters v té souvislosti poukazuje na sliby posílit financování státního zdravotnického systému NHS, zpřísnění trestů za násilné činy i snahy posílit práva pracovníků.

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell dnes ale prohlásil, že vládní agenta nepřináší "nic nového" a že vláda je odtržená od reality.

Mezi dalšími body programu, které královna zmínila ve svém proslovu, jsou například zakotvení zásad ochrany životního prostředí a závazných cílů v této oblasti do zákona. Vláda se rovněž zavázala provést přezkoumání bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky. Podle britského ministerského předsedy půjde o "nejradikálnější přehodnocení našeho místa ve světě od konce studené války".

Zákonodárci budou o královnině projevu několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. To je ale jen formalita. Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců.

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II. Brexit Velká Británie Boris Johnson Labouristická strana (VB) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy