Královna Alžběta II. "otevřela" parlament. Prioritou je zajistit brexit k 31. lednu, řekla

Britská královna Alžběta II. dnes zahájila nové zasedací období parlamentu přednesem legislativního programu vlády. Na úvod potvrdila, že jedním z hlavních zákonů, které chce nový kabinet premiéra Borise Johnsona prosadit, bude prováděcí zákon o brexitové dohodě, aby Spojené království odešlo z Evropské unie podle plánu 31. ledna příštího roku. Vláda rovněž klade důraz na uzavírání budoucích obchodních dohod jak s EU, tak i s dalšími velkými světovými ekonomikami.

Královna zahájila schůzi parlamentu, který vzešel z předčasných voleb minulý čtvrtek. Pohodlnou většinu v něm mají Johnsonovi konzervativci.

Členové Dolní sněmovny si královnin proslov, který připravuje vláda, přišli poslechnout do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů.

V proslovu 93letá panovnice obsáhla celou řadu vládních cílů od uskutečnění brexitu až po domácí témata. Hlavní prioritou kabinetu je uskutečnění brexitu a poté vyjednání dohod o volném obchodu s EU a dalšími velkými světovými ekonomikami, uvedla vláda ústy panovnice. "Prioritou mé vlády je zajistit odchod Spojeného království z Evropské unie 31. ledna," řekla Alžběta II. členům obou komor britského parlamentu.

"Poté budou moji ministři usilovat o budoucí vztahy s Evropskou unií založené na dohodě o volném obchodu, která bude ku prospěchu celého Spojeného království. Rovněž zahájí jednání o obchodu s dalšími vůdčími globálními ekonomikami," uvedla královna.

Johnson v průvodním prohlášení k představení vládního programu zdůraznil, že nepřipustí další "váhání a odklad". Vyloučil tak i jakékoli prodloužení přechodného období po brexitu za příští rok. Právě v tomto období by měla vláda vyjednat dohodu o volném obchodu s EU. Johnson dále ujistil, že současně s tím bude jednat o obchodních dohodách s dalšími zeměmi.

Královna dnes prezentovala celý výčet programových cílů Johnsonovy vlády. Má být přijat nový zákon o financování zdravotnického systému NHS. Vláda rovněž hodlá usilovat o shodu napříč stranami na reformě systému sociální péče. Johnson dnes upřesnil, že jeho vláda přijme zákon, jenž zaručí navýšení prostředků plynoucích do NHS o dodatečných 33,9 miliardy liber ročně v letech 2023 a 2024.

Johnsonův kabinet také slibuje moderní, spravedlivý imigrační systém, který bude prostřednictvím bodového hodnocení upřednostňovat kvalifikované pracovníky z celého světa. Zvýšeno má být životní minimum, ohlásila vláda prostřednictvím královny.

Nová konzervativní vláda chce dále podpořit dostupnost vlastního bydlení, přijmout zákony ke zlepšení bezpečnosti internetu. Nové sazebníky trestů mají zajistit delší tresty za nejzávažnější násilné činy, včetně teroristických.

Investice mají jít přednostně do infrastruktury nebo špičkového vědeckého výzkumu. Vláda přitom bude dbát na zodpovědnou fiskální strategii.

Podle agentury Reuters Johnson ukázal, že chce uspokojit požadavky voličů v severní a centrální Anglii, kteří dříve tradičně volili labouristy, ale před týdnem ve volbách upřednostnili konzervativce. Reuters v té souvislosti poukazuje na sliby posílit financování státního zdravotnického systému NHS, zpřísnění trestů za násilné činy i snahy posílit práva pracovníků.

Labouristický stínový ministr financí John McDonnell dnes ale prohlásil, že vládní agenta nepřináší "nic nového" a že vláda je odtržená od reality.

Mezi dalšími body programu, které královna zmínila ve svém proslovu, jsou například zakotvení zásad ochrany životního prostředí a závazných cílů v této oblasti do zákona. Vláda se rovněž zavázala provést přezkoumání bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky. Podle britského ministerského předsedy půjde o "nejradikálnější přehodnocení našeho místa ve světě od konce studené války".

Zákonodárci budou o královnině projevu několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. To je ale jen formalita. Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců.

Související

Více souvisejících

Královna Alžběta II. Brexit Velká Británie Boris Johnson Labouristická strana (VB) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

včera

23. června 2026 21:19

Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy