Otřes v rakouské politice: Končí Kurz i kancléř Schallenberg

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz se úplně stahuje z politiky. Chce se věnovat rodině, oznámil dnes 35letý politik na brífinku ve Vídni. V čele vládních lidovců (ÖVP) má politika vyšetřovaného policií kvůli podezření z úplatkářství nahradit ministr vnitra Karl Nehammer.

Ten by podle rakouských médií mohl stanout také v čele celé vlády, kde by po krátké době nahradil Alexandera Schallenberga. Ten se stal kancléřem teprve v říjnu a dnes oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa. Odchod z politiky dnes oznámil také rakouský ministr financí Gernot Blümel (ÖVP).

"Bylo mi velkou ctí sloužit deset let republice," uvedl v asi 20minutovém vyjádření Kurz, který doufá, že přispěl k tomu, aby se Rakousko "posunulo alespoň o kousek kupředu správným směrem". Za všechny zkušenosti z vysokých politických funkcí, které sbíral už od 25 let, je podle svých slov nesmírně vděčný.

Dodal, že k odchodu z politiky ho přiměly zejména dva faktory. Jednak narození syna, které podle něj překonalo vše, co do té doby zažil. A jednak úbytek nadšení pro politiku, který pociťoval zejména v posledních týdnech a měsících. Dal ho do souvislosti s policejním vyšetřováním, kterému nyní čelí. Má kvůli němu i tlaku opozice a médií pocit, že je "loven".

Právě kvůli vyšetřování vídeňský rodák 9. října oznámil odchod z čela vlády. Státní zastupitelství ho i několik nejbližších kolegů vyšetřuje pro podezření, že v roce 2016 nechali za více než milion eur (přes 25 milionů korun) z peněz daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného míněni zfalšované v Kurzův prospěch.To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády.

Kurz dnes obvinění znovu odmítl. "Těším se na den, i když to může trvat roky, kdy budu moci u soudu prokázat, že obvinění jsou bezdůvodná," poznamenal. "Nejsem ani svatý, ani zločinec," uvedl. Připustil, že se v politice samozřejmě dopustil chyb, ale vždy se prý snažil dělat to nejlepší.

Rozhodnutí Kurze dnes s "velkým respektem" přijal vicekancléř za koaliční Zelené Werner Kogler. "Na začátku roku jsem řekl, že Kurz musí pryč, teď je pryč," poznamenal naopak šéf opozičních Svobodných Herbert Kickl, podle něhož exkancléř neustál zvyšující se tlak. Podobně to vidí i předsedkyně taktéž opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela-Rendiová-Wagnerová, podle níž se takový krok dal čekat.

V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Dnes se potvrdily i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý Schallenberg ve funkci brzy skončí. Schallenberg sám totiž v podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, "jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky" pro její další směřování.

"Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady - šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska - by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou," uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.

Schallenberg zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil "velký respekt".

Odchod z rakouské politiky dnes ohlásil také ministr financí Blümel. "Rozhodl jsem se opustit politiku," oznámil na sociálních sítích. Činí tak prý hlavně pro svou rodinu, která byla kvůli jeho politické činnosti opakovaně konfrontována s výhrůžkami smrtí. Ke konečnému rozhodnutí přispělo i odstoupení Kurze, připustil Blümel, jenž je exkancléřovým blízkým spojencem a čelí obvinění v korupční kauze loterijní společnosti Casinos Austria.

Podle rakouských deníků by mohl v čele lidovců i vlády stanout devětačtyřicetiletý ministr vnitra Nehammer. Pozorovatelé poukazují na to, že aktuální změny jen potvrzují, v jak slabé kondici se nyní Rakouská lidová strana nachází. Volby by teď podle průzkumů vyhrála SPÖ.

Kurz stál v čele rakouské vlády dvakrát. Nejprve od prosince 2017 do května 2019, kdy jeho lidovci byli koalici s protiimigrační Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Vláda se ale rozpadla kvůli skandálu tehdejšího šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho. Podruhé se Kurz, který byl v obou případech nejmladším premiérem světa, do čela kabinetu dostal v lednu 2020. Tehdy koalici sestavil se Zelenými, kteří nakonec kvůli vyšetřování začali tlačit na jeho odchod.

Za budoucí hvězdu rakouské politiky byl Kurz považován už od roku 2013, kdy se jako teprve sedmadvacetiletý stal ministrem zahraničí. Několik skandálů ale jeho politickou kariéru - alespoň prozatím - předčasně ukončilo. O své profesní budoucnosti chce Kurz rozhodnout během příštího roku.

Související

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

Více souvisejících

Rakousko Sebastian Kurz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 2 hodinami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 8 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 9 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 13 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 16 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy