Kurzovi manévr nevyšel, Česko kvůli tomu bude tratit, píše tisk

Ostrý spor o rozdělení dodatečné zásilky vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNtech mezi jednotlivé země Evropské unie skončil porážkou Rakouska, Česka a Slovinska, které se ve snaze získat vyšší množství očkovacích látek odmítly připojit ke kompromisu vyjednanému portugalským předsednictvím.

Manévr rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevyšel, nejvíce tratit na tom ale bude jeho český spojenec, který původně mohl díky solidaritě členských zemí získat 140.000 dávek vakcíny navíc. Ve svých dnešních komentářích to napsal evropský tisk.

Podle serveru Politico "ostudná porážka" Kurze, šéfa slovinské vlády Janeze Janši a českého premiéra Andreje Babiše vznikla kvůli tlaku Vídně na to, aby získala z balíku deseti milionů vakcín více než jí přísluší v přepočtu na množství obyvatel. Česko a Slovinsko Rakousko na evropské úrovni podpořily, ale nakonec se jim to nevyplatilo. Obrovskou daň za diplomatické selhání ale zaplatí zejména Česko, napsal rakouský deník Die Presse.

Podle původního návrhu měla Česká republika patřit mezi šestici zemí, které měly v rámci solidarity dostat dohromady tři miliony vakcín nad rámec rozdělení podle počtu obyvatel. Protože však tento způsob rozdělení nepodpořila, dostane nakonec pouze poměrnou část z celkových deseti milionů vakcín, stejně jako Rakousko a Slovinsko. Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko - kam dosud putovalo kvůli nižším objednávkám méně očkovacích látek - si pak díky solidaritě zbylých 19 členských zemí, které se části vakcín vzdají, budou moci rozdělit 2,85 milionu očkovacích dávek navíc.

Rakousko a Slovinsko díky nesouhlasu s tímto schématem profitovaly. Protože se na solidaritě vůči potřebným zemím nepodílejí, dostanou vakcín o něco více. Česko naopak tratí, protože kvůli vlastnímu nesouhlasu nakonec mezi potřebnými zeměmi nefiguruje. Slovensko díky solidárnímu gestu EU získá 602.000 dávek navíc, Bulharsko 1,15 milionu, Chorvatsko 684.000, Lotyšsko 376.000 a Estonsko 41.000.

Politici z pětice zemí s vyšším podílem vakcín reagovali na rozhodnutí EU s vděčností. "Tyto dodatečné dávky jsou ze strany EU důležitou podporou," uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf lotyšské vlády Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že jde o projev pravé solidarity. "Jsou to dobré zprávy pro nás i pro celou Evropu, že se státy EU dokážou chovat tak solidárně," uvedl na facebooku bulharský premiér Bojko Borisov.

Německý deník Süddeutsche Zeitung v komentáři napsal, že kancléř Kurz chtěl tlakem na kolegy zakrýt vlastní chyby. Rakousko totiž objednalo nedostatečné množství vakcíny od firmy Johnson&Johnson, která tak zemi bude v příštích měsících chybět. Také list Frankfurter Allgemeine Zeitung míní, že Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii.

"Vídeň ve sporu prohrála, přišla svou šarádou o dobrou vůli a o přátele. Tuhle epizodu a zcela zjevný nedostatek solidarity ze strany Vídně nikdo jen tak nezapomene," citoval list Financial Times unijního diplomata.

Za obrovské selhání považuje Kurzovo rozhodnutí nepodílet se na solidárním přerozdělení vakcín i rakouská opozice. "Kurz mlátí kolem sebe, aby našel viníka za rakouský očkovací chaos, útočí na EU a žádá víc vakcín. Výsledek tohoto zcela nediplomatického postupu je tento: Rakousko nedostane ani jedinou dávku navíc," uvedl předseda poslaneckého klubu opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Jörg Leichtfried.

"Kancléř Kurz se zprvu stavěl do pozice toho, kdo odkrývá nespravedlnost a mluví o ní... ale jak se dalo čekat, nešlo nakonec o spravedlivé rozdělení nebo solidaritu, ale pouze o vlastní prospěch," uvedl šéf delegace SPÖ v evropském parlamentu Andreas Schieder.

Související

Více souvisejících

Noviny / tisk Sebastian Kurz Rakousko Andrej Babiš očkování EU

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

včera

Arménie, ilustrační foto

Arménský parlament schválil přistoupení k ICC, navzdory ruskému odporu

Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj už vidí Ukrajinu v EU. Je to jen otázka času

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl národu,  že členství jeho země v Evropské unii je už jen otázkou času. Uvedl to ve svém pravidelném večerním videoproslovu po návštěvě vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella v Kyjevě.

včera

pohonné hmoty

Orlen vrátil ceny benzinu v pohraničí na obvyklou úroveň. Češi opět "těží z předvolebního dárku"

Na čerpacích stanicích společnosti Orlen došlo ještě v pondělí k navrácení cen benzinu a nafty na přibližně původní úroveň po nedělním výrazném zlevnění. V neděli byl litr benzinu i nafty prodáván za cenu kolem 33 korun za litr, zatímco později se vrátil na obvyklou cenu. Orlen provedl podobnou cenovou úpravu i na čerpacích stanicích u hranic s Polskem.

včera

včera

Nezaměstnaní lidé

Nezaměstnanost v Evropské unii klesá, nejlépe je na tom Česko

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 % z červencových 6 %, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice míra nezaměstnanosti poklesla na 2,5 % z červencových 2,7 %, což ji činí nejnižší v celé EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu.

včera

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy