Kurzovi manévr nevyšel, Česko kvůli tomu bude tratit, píše tisk

Ostrý spor o rozdělení dodatečné zásilky vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNtech mezi jednotlivé země Evropské unie skončil porážkou Rakouska, Česka a Slovinska, které se ve snaze získat vyšší množství očkovacích látek odmítly připojit ke kompromisu vyjednanému portugalským předsednictvím.

Manévr rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevyšel, nejvíce tratit na tom ale bude jeho český spojenec, který původně mohl díky solidaritě členských zemí získat 140.000 dávek vakcíny navíc. Ve svých dnešních komentářích to napsal evropský tisk.

Podle serveru Politico "ostudná porážka" Kurze, šéfa slovinské vlády Janeze Janši a českého premiéra Andreje Babiše vznikla kvůli tlaku Vídně na to, aby získala z balíku deseti milionů vakcín více než jí přísluší v přepočtu na množství obyvatel. Česko a Slovinsko Rakousko na evropské úrovni podpořily, ale nakonec se jim to nevyplatilo. Obrovskou daň za diplomatické selhání ale zaplatí zejména Česko, napsal rakouský deník Die Presse.

Podle původního návrhu měla Česká republika patřit mezi šestici zemí, které měly v rámci solidarity dostat dohromady tři miliony vakcín nad rámec rozdělení podle počtu obyvatel. Protože však tento způsob rozdělení nepodpořila, dostane nakonec pouze poměrnou část z celkových deseti milionů vakcín, stejně jako Rakousko a Slovinsko. Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko - kam dosud putovalo kvůli nižším objednávkám méně očkovacích látek - si pak díky solidaritě zbylých 19 členských zemí, které se části vakcín vzdají, budou moci rozdělit 2,85 milionu očkovacích dávek navíc.

Rakousko a Slovinsko díky nesouhlasu s tímto schématem profitovaly. Protože se na solidaritě vůči potřebným zemím nepodílejí, dostanou vakcín o něco více. Česko naopak tratí, protože kvůli vlastnímu nesouhlasu nakonec mezi potřebnými zeměmi nefiguruje. Slovensko díky solidárnímu gestu EU získá 602.000 dávek navíc, Bulharsko 1,15 milionu, Chorvatsko 684.000, Lotyšsko 376.000 a Estonsko 41.000.

Politici z pětice zemí s vyšším podílem vakcín reagovali na rozhodnutí EU s vděčností. "Tyto dodatečné dávky jsou ze strany EU důležitou podporou," uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf lotyšské vlády Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že jde o projev pravé solidarity. "Jsou to dobré zprávy pro nás i pro celou Evropu, že se státy EU dokážou chovat tak solidárně," uvedl na facebooku bulharský premiér Bojko Borisov.

Německý deník Süddeutsche Zeitung v komentáři napsal, že kancléř Kurz chtěl tlakem na kolegy zakrýt vlastní chyby. Rakousko totiž objednalo nedostatečné množství vakcíny od firmy Johnson&Johnson, která tak zemi bude v příštích měsících chybět. Také list Frankfurter Allgemeine Zeitung míní, že Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii.

"Vídeň ve sporu prohrála, přišla svou šarádou o dobrou vůli a o přátele. Tuhle epizodu a zcela zjevný nedostatek solidarity ze strany Vídně nikdo jen tak nezapomene," citoval list Financial Times unijního diplomata.

Za obrovské selhání považuje Kurzovo rozhodnutí nepodílet se na solidárním přerozdělení vakcín i rakouská opozice. "Kurz mlátí kolem sebe, aby našel viníka za rakouský očkovací chaos, útočí na EU a žádá víc vakcín. Výsledek tohoto zcela nediplomatického postupu je tento: Rakousko nedostane ani jedinou dávku navíc," uvedl předseda poslaneckého klubu opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Jörg Leichtfried.

"Kancléř Kurz se zprvu stavěl do pozice toho, kdo odkrývá nespravedlnost a mluví o ní... ale jak se dalo čekat, nešlo nakonec o spravedlivé rozdělení nebo solidaritu, ale pouze o vlastní prospěch," uvedl šéf delegace SPÖ v evropském parlamentu Andreas Schieder.

Související

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 
Viktor Orbán

Otřes v Maďarsku: Spojenci Orbána kupují nejčtenější noviny, novináři nemají kam odejít

Mediální scéna v Maďarsku zažívá otřes poté, co mediální skupina Indamedia, považovaná za blízkou nacionalistické straně Fidesz premiéra Viktora Orbána, koupila nejčtenější maďarský deník Blikk od jeho dosavadního švýcarského vlastníka Ringier. Nákup bulvárního titulu, jehož web čte měsíčně zhruba tři miliony čtenářů, je široce vnímán jako další snaha o posílení vládního vlivu na média.

Více souvisejících

Noviny / tisk Sebastian Kurz Rakousko Andrej Babiš očkování EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 4 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy