Kurzovi manévr nevyšel, Česko kvůli tomu bude tratit, píše tisk

Ostrý spor o rozdělení dodatečné zásilky vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNtech mezi jednotlivé země Evropské unie skončil porážkou Rakouska, Česka a Slovinska, které se ve snaze získat vyšší množství očkovacích látek odmítly připojit ke kompromisu vyjednanému portugalským předsednictvím.

Manévr rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevyšel, nejvíce tratit na tom ale bude jeho český spojenec, který původně mohl díky solidaritě členských zemí získat 140.000 dávek vakcíny navíc. Ve svých dnešních komentářích to napsal evropský tisk.

Podle serveru Politico "ostudná porážka" Kurze, šéfa slovinské vlády Janeze Janši a českého premiéra Andreje Babiše vznikla kvůli tlaku Vídně na to, aby získala z balíku deseti milionů vakcín více než jí přísluší v přepočtu na množství obyvatel. Česko a Slovinsko Rakousko na evropské úrovni podpořily, ale nakonec se jim to nevyplatilo. Obrovskou daň za diplomatické selhání ale zaplatí zejména Česko, napsal rakouský deník Die Presse.

Podle původního návrhu měla Česká republika patřit mezi šestici zemí, které měly v rámci solidarity dostat dohromady tři miliony vakcín nad rámec rozdělení podle počtu obyvatel. Protože však tento způsob rozdělení nepodpořila, dostane nakonec pouze poměrnou část z celkových deseti milionů vakcín, stejně jako Rakousko a Slovinsko. Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko - kam dosud putovalo kvůli nižším objednávkám méně očkovacích látek - si pak díky solidaritě zbylých 19 členských zemí, které se části vakcín vzdají, budou moci rozdělit 2,85 milionu očkovacích dávek navíc.

Rakousko a Slovinsko díky nesouhlasu s tímto schématem profitovaly. Protože se na solidaritě vůči potřebným zemím nepodílejí, dostanou vakcín o něco více. Česko naopak tratí, protože kvůli vlastnímu nesouhlasu nakonec mezi potřebnými zeměmi nefiguruje. Slovensko díky solidárnímu gestu EU získá 602.000 dávek navíc, Bulharsko 1,15 milionu, Chorvatsko 684.000, Lotyšsko 376.000 a Estonsko 41.000.

Politici z pětice zemí s vyšším podílem vakcín reagovali na rozhodnutí EU s vděčností. "Tyto dodatečné dávky jsou ze strany EU důležitou podporou," uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf lotyšské vlády Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že jde o projev pravé solidarity. "Jsou to dobré zprávy pro nás i pro celou Evropu, že se státy EU dokážou chovat tak solidárně," uvedl na facebooku bulharský premiér Bojko Borisov.

Německý deník Süddeutsche Zeitung v komentáři napsal, že kancléř Kurz chtěl tlakem na kolegy zakrýt vlastní chyby. Rakousko totiž objednalo nedostatečné množství vakcíny od firmy Johnson&Johnson, která tak zemi bude v příštích měsících chybět. Také list Frankfurter Allgemeine Zeitung míní, že Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii.

"Vídeň ve sporu prohrála, přišla svou šarádou o dobrou vůli a o přátele. Tuhle epizodu a zcela zjevný nedostatek solidarity ze strany Vídně nikdo jen tak nezapomene," citoval list Financial Times unijního diplomata.

Za obrovské selhání považuje Kurzovo rozhodnutí nepodílet se na solidárním přerozdělení vakcín i rakouská opozice. "Kurz mlátí kolem sebe, aby našel viníka za rakouský očkovací chaos, útočí na EU a žádá víc vakcín. Výsledek tohoto zcela nediplomatického postupu je tento: Rakousko nedostane ani jedinou dávku navíc," uvedl předseda poslaneckého klubu opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Jörg Leichtfried.

"Kancléř Kurz se zprvu stavěl do pozice toho, kdo odkrývá nespravedlnost a mluví o ní... ale jak se dalo čekat, nešlo nakonec o spravedlivé rozdělení nebo solidaritu, ale pouze o vlastní prospěch," uvedl šéf delegace SPÖ v evropském parlamentu Andreas Schieder.

Související

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 

Více souvisejících

Noviny / tisk Sebastian Kurz Rakousko Andrej Babiš očkování EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 1 hodinou

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy