Ostrý spor o rozdělení dodatečné zásilky vakcín proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNtech mezi jednotlivé země Evropské unie skončil porážkou Rakouska, Česka a Slovinska, které se ve snaze získat vyšší množství očkovacích látek odmítly připojit ke kompromisu vyjednanému portugalským předsednictvím.
Manévr rakouského kancléře Sebastiana Kurze nevyšel, nejvíce tratit na tom ale bude jeho český spojenec, který původně mohl díky solidaritě členských zemí získat 140.000 dávek vakcíny navíc. Ve svých dnešních komentářích to napsal evropský tisk.
Podle serveru Politico "ostudná porážka" Kurze, šéfa slovinské vlády Janeze Janši a českého premiéra Andreje Babiše vznikla kvůli tlaku Vídně na to, aby získala z balíku deseti milionů vakcín více než jí přísluší v přepočtu na množství obyvatel. Česko a Slovinsko Rakousko na evropské úrovni podpořily, ale nakonec se jim to nevyplatilo. Obrovskou daň za diplomatické selhání ale zaplatí zejména Česko, napsal rakouský deník Die Presse.
Podle původního návrhu měla Česká republika patřit mezi šestici zemí, které měly v rámci solidarity dostat dohromady tři miliony vakcín nad rámec rozdělení podle počtu obyvatel. Protože však tento způsob rozdělení nepodpořila, dostane nakonec pouze poměrnou část z celkových deseti milionů vakcín, stejně jako Rakousko a Slovinsko. Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko - kam dosud putovalo kvůli nižším objednávkám méně očkovacích látek - si pak díky solidaritě zbylých 19 členských zemí, které se části vakcín vzdají, budou moci rozdělit 2,85 milionu očkovacích dávek navíc.
Rakousko a Slovinsko díky nesouhlasu s tímto schématem profitovaly. Protože se na solidaritě vůči potřebným zemím nepodílejí, dostanou vakcín o něco více. Česko naopak tratí, protože kvůli vlastnímu nesouhlasu nakonec mezi potřebnými zeměmi nefiguruje. Slovensko díky solidárnímu gestu EU získá 602.000 dávek navíc, Bulharsko 1,15 milionu, Chorvatsko 684.000, Lotyšsko 376.000 a Estonsko 41.000.
Politici z pětice zemí s vyšším podílem vakcín reagovali na rozhodnutí EU s vděčností. "Tyto dodatečné dávky jsou ze strany EU důležitou podporou," uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf lotyšské vlády Edgars Rinkévičs na twitteru napsal, že jde o projev pravé solidarity. "Jsou to dobré zprávy pro nás i pro celou Evropu, že se státy EU dokážou chovat tak solidárně," uvedl na facebooku bulharský premiér Bojko Borisov.
Německý deník Süddeutsche Zeitung v komentáři napsal, že kancléř Kurz chtěl tlakem na kolegy zakrýt vlastní chyby. Rakousko totiž objednalo nedostatečné množství vakcíny od firmy Johnson&Johnson, která tak zemi bude v příštích měsících chybět. Také list Frankfurter Allgemeine Zeitung míní, že Kurz chtěl diplomatickou šarádou odvést pozornost od vlastních selhání a ukázat prstem na Evropskou unii.
"Vídeň ve sporu prohrála, přišla svou šarádou o dobrou vůli a o přátele. Tuhle epizodu a zcela zjevný nedostatek solidarity ze strany Vídně nikdo jen tak nezapomene," citoval list Financial Times unijního diplomata.
Za obrovské selhání považuje Kurzovo rozhodnutí nepodílet se na solidárním přerozdělení vakcín i rakouská opozice. "Kurz mlátí kolem sebe, aby našel viníka za rakouský očkovací chaos, útočí na EU a žádá víc vakcín. Výsledek tohoto zcela nediplomatického postupu je tento: Rakousko nedostane ani jedinou dávku navíc," uvedl předseda poslaneckého klubu opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) Jörg Leichtfried.
"Kancléř Kurz se zprvu stavěl do pozice toho, kdo odkrývá nespravedlnost a mluví o ní... ale jak se dalo čekat, nešlo nakonec o spravedlivé rozdělení nebo solidaritu, ale pouze o vlastní prospěch," uvedl šéf delegace SPÖ v evropském parlamentu Andreas Schieder.
Související
Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou
Otřes v Maďarsku: Spojenci Orbána kupují nejčtenější noviny, novináři nemají kam odejít
Noviny / tisk , Sebastian Kurz , Rakousko , Andrej Babiš , očkování , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
včera
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
20. prosince 2025 21:44
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
20. prosince 2025 20:36
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
20. prosince 2025 19:24
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
20. prosince 2025 18:11
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
20. prosince 2025 16:57
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
20. prosince 2025 15:46
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
20. prosince 2025 14:36
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák