Kvůli suchu a vedrům vysychají evropské řeky

Kvůli nízkým srážkám se průtoky hlavních evropských řek v posledních týdnech výrazně snížily a vody v tocích se oteplují. Problémy zaznamenávají řeky ve Francii, Rýn, Dunaj či italský Pád, informovala tento týden stanice Deutsche Welle. Dopady jsou rozsáhlé, od omezení zavlažování pro zemědělství po říční dopravu či energetiku.

Podle posledních údajů Evropské observatoře pro sledování sucha (EDO) zhruba polovina území Evropy vykazuje znaky sucha. Jedná se o dlouhý územní pás, který se táhne od Lisabonu až po ukrajinské hranice. "Naše analýzy ukazují, že extrémně nízké průtoky se týkají téměř všech řek v Evropě," uvedl badatel Andrea Toreti z výzkumného střediska Evropské komise JRC. Podle něj se situace výrazně nezmění ani v příštích měsících a sucho by se mohlo dále zhoršit. Rychle se tak zřejmě nezlepší ani stav evropských toků.

Od začátku léta zaznamenává velmi nízké průtoky italský Pád, kde rybáři kvůli nízké hladině řeky nalezli na konci července bombu z druhé světové války, kterou museli odpálit pyrotechnici. Nedostatek vody v řece způsobily především nízké srážky v zimním období v Alpách a situaci jen mírně zlepšily bouřky v posledních týdnech. Ústí řeky čelí také rychlému postupu mořské vody, která ohrožuje zásoby pitné vody. Trpí tím i produkce slávek, které patří mezi italské speciality.

Rýn, který pramení v Alpách a ústí do Severního moře, protíná ekonomické srdce Evropy a patří mezi významné dopravní tepny v Německu a Nizozemsku. I tato řeka ale zaznamenává výrazný pokles hladiny vody, což komplikuje především dopravu. Na klíčovém úseku u města Kaub klesne podle úřadů hladina vody pod kritickou úroveň 40 centimetrů. Už nyní musí lodě vyplouvat jen s třetinou nákladu, který mohou obvyklé vést. To zdražuje říční dopravu, která je klíčová například pro zásobování uhelných elektráren, ale jiné alternativy nejsou. Železniční přeprava je přeplněná a na silnici pak chybí desítky tisíc řidičů.

Lépe na tom není ani druhá nejdelší evropská řeka Dunaj. V Německu se jeho vody v červenci oteplily nad 25 stupňů a kvůli nižší nasycenosti kyslíkem začaly hynout ryby, uvedla stanice Deutsche Welle. Nízký průtok ale vykazují i další úseky řeky. V Srbsku kvůli tomu zaznamenali problémy s fungováním vodních elektráren. V Rumunsku průtok klesl pod 2000 metrů krychlových za sekundu z obvyklých více než 5000 metrů krychlových za sekundu. Úřady proto omezily odběr vody pro 700 vesnic a obcí. Omezená je říční přeprava, která sloužila jako alternativní trasa pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny.

Silnou vlnu veder a nízké srážky zažila v červenci Francie, kde řeky hrají důležitou roli ve fungování jaderných elektráren. Některé z nich dostaly výjimku a mohou do řek vypouštět teplejší vodu, kterou použily pro chlazení. U dalších elektráren energetická skupina EDF ohlásila omezení výroby. Problémy zaznamenávají především Rhôna a Garonna, kde teplota vod v posledních týdnech velmi stoupla.

Vlnu veder a nízké srážky zaznamenala v červenci i Anglie, kde poprvé teploty vyšplhaly nad 40 stupňů. Na začátku srpna britská média informovala, že vyschl pramen Temže v obci Gloucestershire, nyní se nachází zhruba osm kilometrů daleko.

Podle meteoroložky Silje Eriksenové Holmenové, kterou cituje agentura Bloomberg, je nynější stav evropských řek součástí dlouhotrvajícího trendu a nikoliv krátkodobým výkyvem. Půda je podle ní vyprahlá, takže bude trvat ještě dlouho, než se začnou řeky výrazně plnit.

Podle evropského statistického úřadu Eurostatu řeky přispívají jen jako dopravní cesty 80 miliardami dolarů (dvěma biliony korun) k unijnímu hospodářství. Vedle toho vodní toky mají v některých oblastech významnou roli v zemědělství, výrobě elektřiny či turismu. "Řeky jsou také součástí našeho dědictví," dodala šéfka francouzského ředitelství říčních cest Cécile Azevardová.

Související

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

Více souvisejících

řeky

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

před 4 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

včera

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

včera

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

včera

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

včera

Další útok nožem v Německu. Mladík pobodal dva lidi před obchodem

Německá policie vyšetřuje páteční útok před supermarketem ve městě Rochlitz ve spolkové zemi Sasko. Třiadvacetiletý útočník pobodal dva lidi, kteří utrpěli vážná zranění. Motivy pachatele zatím nejsou známé.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy