Macron a Le Penová opět stanou proti sobě. Tentokrát je to ale jiné, než před pěti lety

Ve Francii skončilo první kolo prezidentských voleb bez velkých překvapení, do druhého kola, které se uskuteční 24. dubna, postoupil úřadující centristický prezident Emmanuel Macron a lídryně krajní pravice a europoslankyně Marine Le Penová. Naprostá většina francouzského tisku věnovala titulní stránku nadcházejícímu duelu, výběr témat odráží politickou orientaci deníků. Levicově laděné listy L'Humanité a Libération zvolily podkladovou černou barvu k vyjádření smutku ze třetího místa levicového kandidáta. Mnohé titulky připomínají, že Francouze čeká stejná volba jako v roce 2017. Opakuje se rovněž sportovní terminologie o odvetném zápase.

Po sečtení 97 procent hlasů má Macron 27,6 procenta a Le Penová 23,41 procenta hlasů. S velmi těsným odstupem za ní a 21,95 procenta na třetím místě skončil krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon. Jeho odstup od druhého místa byl přitom během večera v jeden okamžik i pouhých 0,8 procenta hlasů. Podle oficiálních výsledků dělí zatím Le Penovou a Mélenchona zhruba půl milionu hlasů. K urnám v neděli přišlo asi 35 milionů voličů, a účast tak byla o něco vyšší, než se předpokládalo.

Deník Le Monde možná jako jediný pro svou dnešní titulní stranu nezvolil fotografii politiků, ale snímek z válečné Ukrajiny; volbám přesto patří hlavní titulek. "Emmanuel Macron a Marine Le Penová ve druhém kole, Jean-Luc Mélenchon jako rozhodčí a za nimi politický chaos," píše deník na svých internetových stránkách. Tři nejúspěšnější kandidáti "posbírali tři čtvrtiny hlasů a smetli tradiční republikánské síly", píše Le Monde a připomíná, že je to přesně 20 let od chvíle, kdy otec Le Penové Jean-Marie Le Pen zaskočil celou Francii svým postupem do druhého kola prezidentských voleb.

Šéfredaktor deníku Le Figaro Alexis Brézet konstatuje, že "překvapení je, že není žádné překvapení". Zatímco před prvním kolem se Macron musel obávat, teď vše naznačuje tomu, že před druhým kolem se už bát nemusí a "vítězství by mu nemělo uniknout". Na pozoru by se podle Brézeta měl prezident mít před Mélenchonovými stoupenci, kteří by mohli vytvořit protestní blok, který nesmí vláda podcenit. Poučení by si při postupu proti krajní levici mohl Macron vzít ze svého evidentně nepříliš úspěšného tažení proti krajní pravici, domnívá se šéfredaktor Le Figaro.

"Odvetný zápas, výhodu má Macron," stojí na titulní straně deníku Le Parisien.

"Remake roku 2017 se opravdu bude konat," píše televizní stanice France24. Macron během svého mandátu spolupracoval s pravicovými politiky a přebíral jejich teze tak úspěšně, až "vysál" voličskou základnu republikánské kandidátky Valérie Pécresseové, všímá si France24. Pécresseová nepřekročila pětiprocentní hranici, zatímco před pěti lety její republikánský spolustraník François Fillon získal 20 procent hlasů a skončil třetí. Pécresseová dnes dokonce vyzvala Francouze, aby jí pomohli uhradit výdaje na kampaň, a zachránili tak republikánskou stranu. Kvůli nízkému volebnímu zisku jí stát proplatí jen desetinu nákladů.

"Porážka, která vypadá jako vítězství," popisuje Mélenchonův výsledek deník Le Monde. Sice nepostoupil do druhého kola, ale upevnil si pozici nejviditelnějšího lídra levice.

První strana deníku L'Humanité je dnes černá s jediným sdělením "Pas elle" (Ne ona), který odkazuje na Le Penovou. Písmena "l" přitom mají podobu plamenů, jaké jsou v logu strany Národní sdružení (RN), za kterou Le Penová kandidovala. "Hrozba, že by se kandidátka krajní pravice dostala k moci, ještě nikdy nebylo tak velká," stojí v podtitulku.

Libération ve své analýze Macronovi vyčítá, že se během svého mandátu prezentoval jako "hráz proti krajní pravici", což částečně přispělo k její banalizaci. Le Penová toho podle Libération využila k "uhlazení své image a zamaskování radikality". Zatímco v televizní debatě před pěti lety byla roztěkaná a měla problémy s odpověďmi v mnoha oborech, letos Macrona jen stručně pozdravila a své vystoupení zvládla.

Stanice BFM TV na rozdíl od ostatních médií zdůrazňuje, že letošní druhé kolo se výrazně liší od toho před pěti lety. Postoupili sice stejní kandidáti, ale Le Penová výrazně proměnila svůj obraz na veřejnosti a zdržuje se radikálních prohlášení. Přestala také hlasitě volat po odchodu z Evropské unie a eurozóny. Skupina voličů, kteří by si ji ve druhém kole mohli vybrat, je širší, než byla před pěti lety. Nováčkem letošních voleb byl krajně pravicový novinář Éric Zemmour, který po překvapivém podzimním vzestupu nakonec získal sedm procent hlasů. Podle průzkumu Elabe by se 86 procent jeho voličů mohlo v druhém kole přiklonit k Le Penové.

Dneškem také začíná kampaň před druhým kolem. Zatímco před kolem prvním byl Macron v kampani prakticky nepřítomný, na nadcházejících 14 dní si naplánoval několik cest po celé Francii - v nejbližších dnech zavítá do Štrasburk na východě a přístavního města Le Havre na západě země. Velká televizní debata dvou kandidátů se odehraje ve středu 20. dubna od 21 hodin ve vysílání stanice France 2. Před pěti lety debata značně uškodila Le Penové, letos ale můžeme očekávat výrazně profesionálnější a tím i přesvědčivější výkon, shodují se média.

Související

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 5 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 6 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy