Stojíme před okamžikem pravdy, s Polskem to snad po volbách půjde, řekla Jourová

Vztahy mezi Maďarskem a EU byly pošramocené i před pandemií covid-19. Po postupném zavádění restrikcí, k němuž se uchýlily téměř všechny evropské země, se stalo hojně probíraným tématem vyhlášení maďarského nouzového stavu, respektive legitimity obcházení tamního parlamentu vydáváním vládních nařízení. Tahle situace by měla v dohledné době vzít za své.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v reakci na slib Budapešti vrátit se k normálu během června reagovala se slovy, že Maďarsko nyní čeká okamžik pravdy. Společně s Polskem totiž čelí dlouhodobé kritice kvůli porušování hodnot právního státu, a tudíž se dalo očekávat, že epidemii koronaviru použijí tamní političtí lídři k upevnění své pozice. Informoval o tom server POLITICO.

Předmětem kritiky maďarského premiéra Viktora Orbána byl fakt, že jeho vláda přijímala za nouzového stavu nařízení bez stanovené lhůty, čímž by se dalo říci, že obcházela parlament. Za zmínku stojí, že v maďarském jednokomorovém parlamentu má jasnou většinu Orbánova strana Fidesz. Vláda nicméně deklarovala situaci jako adekvátní reakci na epidemii koronaviru s tím, že je pouze dočasná.

Nyní je však koronavirus na ústupu a maďarské vládě tak nezbývá než dostát svému závazku a nouzový stav zrušit. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová v květnu oznámila, že se země vrátí do normálu k 20. červnu. Ani to však neubezpečilo lidskoprávní aktivisty, kteří vyjádřili obavy, že Orbán využije aktuální situace k posílení svých pravomocí přijetím některých sporných zákonů.

Vrátí se Maďarsko do předkoronavirové doby? 

Jourová, která v Evropské komisi zastává post místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost, a tudíž je v její kompetenci se zabývat principy právního státu, oznámila, že by mohlo být z čistě diplomatického a politického hlediska velmi problematické, kdyby se Maďarsko plně nevrátilo do stavu před vyhlášením nouze.

"Čeká nás okamžik pravdy, zda se situace z pohledu práva a vyvážené dělby státní moci vrátí do starých kolejí, či zda v novém normálu zůstanou zbytky dřívějšího nouzového stavu," řekla Jourová v podcastu EU Confidental. Zároveň také vyjádřila znepokojení nad zatčením dvou lidí, kteří na sociálních sítích kritizovali maďarskou vládu, že zneužívá koronavirovou krizi k manipulaci.

Oba muži byli následně propuštěni po několika hodinách a obvinění proti nim nakonec vzneseno nebylo. Jourová, která má sama vlastní zkušenosti s falešným obviněním, se nechala slyšet, že ví, jaké dopady to může mít na duševní zdraví i společenský život. K jejímu zatčení došlo v roce 2008 na ruzyňském letišti, kam se vracela ze služební cesty v Bělorusku. Jednalo se o podezření z korupce.

"Je to rána pro vás, vaší rodinu, váš osobní i pracovní život," řekla Jourová

"Byla jsem z toho tehdy velice rozrušená. Sama jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jaké to je být zatčen a policejně vyšetřován. Je to velká rána pro všechny. Pro vás, váš osobní i pracovní život," dodala Jourová se slovy, že dotyčný člověk si i po osvobození nebo zproštění viny i nadále nese cejch, na němž se pak přiživují novináři i odpůrci. Jedná se zejména o politiky a jiné vysoce postavené osoby.

Jourová dále oznámila, že komise zatím nepodniká žádnou přímou akci, ale že situaci v Maďarsku analyzuje. Evropské instituce už nicméně aplikovaly článek 7 a zahájily příslušná řízení proti Maďarsku a Polsku za porušování hodnot EU. Budapešť a Varšava na to zase reagovaly s tím, že se neoprávněně vměšují do jejich vnitřních záležitostí. 

V případě Polska je diskutovaným tématem reforma tamní justice, která podle Bruselů a některých právních expertů podkopává její nezávislost. Jourová potvrdila, že EU bude i nadále podnikat příslušné kroky vůči Varšavě, přičemž vyjádřila naději v lepší dialog s ní po prvním kole polských prezidentských voleb, které se uskuteční 28. června.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová Maďarsko Viktor Orbán Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy