Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.
Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.
Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.
Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem
Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.
Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.
Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.
Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.
Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.
Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.
Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.
V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.
Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.
Související
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
Angela Merkelová , Joe Biden , Německo , EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Prezident USA , Annegret Krampová-Karrenbauerová , NATO
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry se musel omlouvat Kanaďanům. Jako fanoušek stál na špatné straně
včera
Kauza, jakou fotbal nepamatuje. Spor mezi novináři a trojicí klubů je u konce
včera
Slavný vítěz ve Sportce. Český europoslanec vyhrál téměř milion korun
včera
Rusové tvrdí, že Lavrova neodstavili. Západ obviňují z vedení hybridní války
včera
Karel III. dokončil nezbytné formality. Andrew už oficiálně není princem a vévodou
včera
Exprezident Zeman podal dobrou zprávu z nemocnice. Volal Okamurovi
včera
Extraliga s Maxa ligou jednaly o zrušení baráže. Obě soutěže mají rozdílné názory
včera
Loučení Pekarové Adamové s vrcholnou politikou. TOP 09 označila za srdeční záležitost
včera
Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře
včera
Zelenskyj požaduje další protiruské sankce. Na Ukrajině zemřeli dva lidé
Aktualizováno včera
TOP 09 má nového předsedu. Havel neměl ve volbě soupeře
včera
Papež kondoloval české církvi. Duku ocenil za věrnost v časech nesvobody
včera
Nedvěd přinesl na Strahov dvě jména možných trenérů reprezentace. Spokojenost s nimi nebyla
včera
Rusům se zkomplikují cesty do zemí Evropské unie. Vízová pravidla se zpřísňují
včera
Obchody obsadili dobrovolníci. V Česku se koná podzimní kolo sbírky potravin
včera
Babiš naznačil, že může dělat problémy. Střet zájmů není překážka, prohlásil
včera
Orbán dosáhl svého. U Trumpa vyjednal výjimku ze sankcí pro Maďarsko
včera
Další výluka v metru. Na Florenci finišuje výměna stropních nosníků
včera
Počasí o víkendu: Ochlazení je tady, teploty citelně klesnou
7. listopadu 2025 22:05
Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost
Generální tajemník OSN António Guterres na zahajovacím zasedání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému prohlásil, že neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je „morální selhání a smrtící nedbalost“. Guterres označil tento cíl za „červenou linii“ pro obyvatelnou planetu a vyzval lídry, aby zajistili „paradigmální posun“ s cílem minimalizovat důsledky, které i dočasné překročení cíle přinese.
Zdroj: Libor Novák