Merkelová apeluje: EU se musí vztahům s USA více věnovat

Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.

Související

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Joe Biden Německo EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Prezident USA Annegret Krampová-Karrenbauerová NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Kauza, jakou fotbal nepamatuje. Spor mezi novináři a trojicí klubů je u konce

Na přelomu srpna a září letošního roku došlo k bezprecedentní situaci v rámci tuzemského fotbalu, kdy hned trojice českých profesionálních klubů (Slavia, Plzeň a Ostrava) sáhla k odebrání akreditací novinářům Deníku Sport na jejich domácí zápasy, protože kluby nesouhlasily s několika články vydanými v těchto novinách. Nyní se tento spor podařilo vyřešit i prostřednictvím Etické komise Klubu sportovních novinářů (KNS), kteří by se rádi zasadili o nová akreditační pravidla.

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Extraliga s Maxa ligou jednaly o zrušení baráže. Obě soutěže mají rozdílné názory

Po čase se v tuzemském hokejovém zákulisí opět dostalo do diskuze téma zrušení baráže a zavedení přímého sestupu a postupu mezi nejvyšší soutěží Tipsport extraligou a první Maxa ligou. A opět bez výsledku. Zatímco Asociace profesionálních klubů (APK LH) mající na starost řízení hokejové extraligy je pro pokračování aktuálního barážového systému, v němž se utkávají o postup či záchranu vítěz play-off první ligy s posledním týmem extraligy, Sdružení prvoligových klubů zase preferuje přímý postup a sestup.

včera

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

včera

Aktualizováno včera

TOP 09 si volí nového předsedu strany. (8.11.2025) Prohlédněte si galerii

TOP 09 má nového předsedu. Havel neměl ve volbě soupeře

TOP 09 si zvolila nového předsedu, který nahrazuje končící Markétu Pekarovou Adamovou. Stranu od soboty povede poslanec Matěj Ondřej Havel, byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Prvním místopředsedou se stal poslanec Jiří Pospíšil.

včera

včera

Pavel Nedvěd

Nedvěd přinesl na Strahov dvě jména možných trenérů reprezentace. Spokojenost s nimi nebyla

Po čase se opět do veřejného prostoru dostala debata o tom, kdo povede českou fotbalovou reprezentaci. Po říjnovém srazu byl totiž odvolán dosavadní trenér Ivan Hašek, aby ho pro zbytek kvalifikace na mistrovství světa nahradil jeho asistent Jaroslav Köstl. V úterý zasedal výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), na kterém měl generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd přinést na projednání dvě jména možných Haškových nástupců. Ani nad jedním však ze strany členů výkonného výboru nepanovala nějaká velká spokojenost.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

7. listopadu 2025 22:05

Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost

Generální tajemník OSN António Guterres na zahajovacím zasedání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému prohlásil, že neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je „morální selhání a smrtící nedbalost“. Guterres označil tento cíl za „červenou linii“ pro obyvatelnou planetu a vyzval lídry, aby zajistili „paradigmální posun“ s cílem minimalizovat důsledky, které i dočasné překročení cíle přinese.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy