Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.
"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.
Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.
Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.
Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem
Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.
Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.
Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.
Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.
Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.
Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.
Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.
V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.
Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.
Související
Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko
Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde
Angela Merkelová , Joe Biden , Německo , EU (Evropská unie) , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Prezident USA , Annegret Krampová-Karrenbauerová , NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
První výhled počasí na příští víkend. Tropy budou úřadovat
včera
Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu
včera
Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl
včera
Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí
včera
Hasiči budou mít nového šéfa. Vlček skončil po pěti letech v nejvyšší funkci
včera
Může to být nejhorší epidemie eboly v historii, varují experti z Afriky
včera
Ukončování reprezentačních kariér nebere konce. V národním týmu nebude pokračovat Zelený
včera
Policejní manévry na Klatovsku. Muž měl použít zbraň proti příbuzným
včera
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
včera
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
včera
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
včera
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
včera
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
včera
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
včera
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
včera
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
včera
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
včera
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
24. července 2026 21:58
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
24. července 2026 20:40
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Zdroj: Libor Novák