Merkelová apeluje: EU se musí vztahům s USA více věnovat

Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Joe Biden Německo EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Prezident USA Annegret Krampová-Karrenbauerová NATO

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy