Merkelová apeluje: EU se musí vztahům s USA více věnovat

Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová ,  Joe Biden ,  Německo ,  EU (Evropská unie) ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Prezident USA ,  Annegret Krampová-Karrenbauerová ,  NATO

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 3 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 4 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 6 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 11 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 12 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy