Merkelová apeluje: EU se musí vztahům s USA více věnovat

Evropská unie musí více pečovat o vztahy se Spojenými státy, toto partnerství je pro Evropu strategické. Na okraj hospodářského fóra pořádaném deníkem Süddeutsche Zeitung to dnes prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

"EU musí nabídnout transatlantickému partnerství více," řekla Merkelová na dotaz, jak budou vztahy s USA vypadat po zvolení demokrata Joea Bidena novým šéfem Bílého domu. Přímé odpovědi na otázku, co bude v jednání s Bidenem lepší než s jeho republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem, se ale vyhnula. "Spolupracujeme s každým americkým prezidentem," odpověděla.

Kancléřka zároveň poznamenala, že situace bude nyní jiná a že odpovědnost leží na Evropanech, kteří musí nabídnout více. Podobně se Merkelová vyslovila před týdnem v gratulaci Bidenovi, ve které uvedla, že Německo a Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti. Dnes zopakovala, že se to netýká jen obrany a vyšších příspěvků na armádu, ale také vědy a diplomacie.

Vztahy Evropy s USA během Trumpova prezidentského mandátu výrazně ochladly. Trump evropským zemím včetně Německa dlouhodobě vytýká, že neodvádějí na armádu dvě procenta hrubého domácího produktu, což je závazek, který mají země NATO splnit do roku 2024. Analytici upozorňují, že na tomto požadavku bude trvat i Biden, který sice bude závazek připomínat zdvořileji, ale stejně důrazně.

Evropa už pro USA nesmí být bezbranným chráněncem

Dnes to v projevu o bezpečnosti ve světě prohlásila německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která ovšem zároveň zdůraznila, že bez NATO a USA se Evropa neobejde. "Chceme, aby Evropa byla silným a rovnocenným partnerem a ne chráněncem, který není schopen se bránit," řekla Krampová-Karrenbauerová. "Nový americký prezident Joe Biden musí vidět a vnímat, že přesně o to usilujeme," uvedla. Za důležité proto považuje, aby Evropané nastupující Bidenově vládě předložili společnou nabídku.

Ideu strategické autonomie Evropy ale považuje za přelud. "Bez NATO a bez USA nemůžeme v Evropě zajistit bezpečnost, stabilitu a blahobyt," dodala.

Ze strany Německa vidí ministryně tři klíčové body. Ty zahrnují posílení obranyschopnosti díky zvýšení armádního rozpočtu i přes krizi vyvolanou koronavirem, jasné přihlášení se ke sdílení jaderných kapacit NATO a vytvoření společné agendy Evropy a USA vůči Číně v oblastech společných zájmů.

Třicet let po skončení studené války si je třeba podle Berlína uvědomit situaci ve světě. "S koncem studené války historie neskončila. Mír nezavládl. Naše bezpečnost, náš blahobyt a naše mírové soužití jsou zcela vážně ohroženy," řekla Krampová-Karrenbauerová. Problémem ale je, že na problémy a výzvy Evropa nehledí stejně. "Například na Rusko se dívá jinak Riga a Stockholm a jinak Paříž s Římem," poznamenala.

Evropa přitom podle Krampové-Karrenbauerové potřebuje společnou politiku nejen v bezpečnostních otázkách, ale i v hospodářství, rozvoji a zahraniční politice.

Krampová-Karrenbauerová dnes hovořila i o budoucnosti amerických vojáků v Německu. Rozmístěno jich je zde zhruba 36.000, ale dosluhující republikánský prezident Donald Trump nařídil kontingent snížit o třetinu. Zdůvodnil to tím, že Německo dostatečně nepřispívá na obranu, protože jeho vojenský rozpočet je nižší než dvě procenta HDP dohodnutá v rámci NATO jako závazek, který má být splněn do roku 2024.

Stahování, které ještě nezačalo, Trumpův demokratický nástupce Joe Biden podle německé ministryně možná přehodnotí. Během volební kampaně američtí demokraté hovořili o prověření těchto plánů. "Existuje tak přinejmenším šance, že plány budou změněny," uvedla s tím, že Washington může americké vojáky ponechat na základnách v Německu ve stávajícím počtu, nebo jejich stažení výrazně omezit.

V roce 2019 vydalo Německo na obranu 1,57 procenta HDP, o rok dříve to bylo 1,36 procenta. Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že mety dosáhne až na počátku 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.

Související

Angela Merkelová

Kallasová, Merkelová, Seagal nebo Depardieu? Evropa hledá vyjednavače pro Rusko

Vzhledem k tomu, že vyjednávací tým amerického prezidenta Donalda Trumpa je plně zaměstnán řešením krize v Íránu, ocitá se Evropa pod značným tlakem. Právě na ni nyní padá odpovědnost, aby jmenovala zvláštního vyslance pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Překvapivé přitom je, že k tomuto kroku vyjadřují otevřenost jak Kyjev, tak Moskva.
Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Joe Biden Německo EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Prezident USA Annegret Krampová-Karrenbauerová NATO

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kongo, ilustrační foto

Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce

Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.

před 3 hodinami

Donald Trump

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

před 4 hodinami

MS v hokeji

Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději

Sobotní večerní program hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku přinesl další nečekaný výsledek a další problémy pro dalšího favorita. Poté, co ve skupině A zaváhali nejprve v ten samý den v poledne Američané, kteří nestačili na Lotyše a zkomplikovali si tím tak svoji cestu do čtvrtfinále, poněkud překvapivě se vyřazovací boje vzdálily po sobotě i Švédům ve skupině B. Ti totiž překvapivě nezvládli severské derby s Norskem, které prohráli 2:3 a boj o postup mezi nejlepších osm týmů tak už Švédové přestávají mít ve vlastních rukách. To Němci nažhaveni zaváháním Američanů ve skupině A zapnuli motory a Rakušany, kteří si mohli už nyní zajistit postup do čtvrtfinále, porazili s přehledem 6:2 a zůstávají tak nadále ve hře o postup. Domácí Švýcaři si pokračují ve vlastní soutěži, v níž porážejí jednoho po druhém, naposledy si tedy smlsli na Maďarech 9:0.

před 5 hodinami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře

V centru Prahy se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovanou reformou financování veřejnoprávních médií. Protestní akci s názvem Ruce pryč od médií zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Hlavním cílem demonstrantů je zastavit návrh zákona, který by zrušil dosavadní koncesionářské poplatky a nahradil je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Pokojný protest odstartoval úderem šestnácté hodiny na zaplněném Staroměstském náměstí, odkud se dav následně vydal na pochod městem.

před 6 hodinami

Modžtaba Chámeneí

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl

Bývalý moderátor České televize Václav Moravec zahájil provoz svého nového mediálního projektu na internetové platformě Moravec.cz. Vůbec prvním formátem, který divákům v prostorách Paláce Dunaj na Národní třídě představil, byl diskuzní pořad Poledne s Moravcem. Tento krok přišel zhruba dva měsíce poté, co novinář v březnu po jedenadvaceti letech ukončil své působení ve veřejnoprávní televizi. Svůj odchod tehdy zdůvodnil tím, že za tehdejších podmínek již nemohl garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, přičemž zmínil i předcházející týdny plné tlaku.

před 10 hodinami

Hlavní shromáždění sudetoněmeckého sjezdu v Brně Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu

Na brněnském výstavišti v jednom z největších pavilonů pokračují Sudetoněmecké dny, kterých se účastní přibližně tři tisíce lidí. Během hlavního nedělního shromáždění vystoupil zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, který jednoznačně odmítl, že by Němci požadovali jakékoli navrácení majetků. Zdůraznil, že cílem je naopak pracovat na společné kultuře a budovat živý most pro budoucnost Evropy. Podle něj se tímto sjezdem, který se poprvé v dějinách koná v České republice, uzavírá bolestný kruh, o čemž mnoho jejich rodičů a prarodičů celý život snilo.

před 11 hodinami

Marco Rubio

S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že v rozhovorech s Íránem bylo dosaženo významného pokroku, nicméně zdůraznil, že na konečné dohodě je stále potřeba pracovat. Toto prohlášení navazuje na sobotní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social uvedl, že dohoda je již z velké části vyjednána a její součástí bude i znovuotevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu. Trump tehdy doplnil, že o finálních aspektech a detailech se momentálně diskutuje a veřejnost se je brzy dozví.

před 13 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

před 16 hodinami

včera

Miss Czech Republic 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková

V pražském Fóru Karlín se dnes večer uskutečnil finálový galavečer 17. ročníku prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic 2026. O hlavní korunku a možnost reprezentovat Českou republiku na světových soutěžích bojovala finálová desítka dívek, do které se probojovaly Aneta Vizinová, Sandra Chalupníková, Dominique Alagia, Markéta Králová, Eliška Kramná, Barbara Plintová, Laura Anna Glozarová, Lucie Pisková, Hana Dědková a Eliška Kukačová. Slavnostním programem plným napětí provázely moderátorka Daniela Brzobohatá a úřadující miss Justýna Zedníková.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že se ještě téhož dne sejde se svými hlavními poradci, aby společně posoudili nejnovější návrh Íránu. Na základě tohoto hodnocení by mohl již do neděle rozhodnout o tom, zda Spojené státy obnoví vojenské operace proti Teheránu. V telefonickém rozhovoru pro server Axios popsal aktuální šance na dosažení dohody jako padesát na padesát. Zároveň velmi ostře poznamenal, že výsledek současného diplomatického úsilí povede buď k uzavření dobré dohody, nebo k tomu, že Spojené státy Írán totálně zničí.

včera

MS v hokeji

Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka

Za ohromující atmosféry, kterou umějí vytvořit snad jen čeští a slovenští fanoušci, se v rámci sobotního programu letošního světového šampionátu utkali Slováci a Češi. Pod hlavičkou mistrovství světa se federální derby odehrálo po třech letech a nabídlo skutečně hokej se vším všudy. Hrál se vyrovnaný hokej od začátku až do konce, Slováci se snažili Čechy více vyhecovat emocemi, ale nakonec o vítězství a důležitých třech bodech pro Česko rozhodl ten nejpovolanější – kapitán Roman Červenka, jenž si zřejmě řekl, že když to nešlo hokejkou, půjde to rozhodnout bruslí. Stalo se a Češi jsou zase o krok blíže čtvrtfinále.

včera

Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

včera

MS v hokeji

Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS

Přestože hokejové mistrovství světa už vstoupilo do své druhé poloviny, na úřadujících světových šampionech Američanech stále není vidět, že by našli svou ideální formu. V sobotu si totiž připsali na své konto vedle dvou nepřesvědčivých výher nad Brity a Němci již třetí porážku. Po Švýcarech a Finech si totiž na Američany, jejichž kádr nedá s tím loňským, ani s tím, který hrál letošní zimní olympiádu v Miláně srovnávat, vyšlápli dokonce Lotyši. A právě oni se s Američany přetahují o poslední postupové místo skupiny A. Ve skupině B se pak dočkali Dánové svého prvního vítězství na letošním MS, když porazili Slovince 4:0.

včera

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy