Merkelová jedná se spolkovými zeměmi, problémem jsou úniky do médií

Jednání německé kancléřky Angely Merkelové o karanténních opatřeních s premiéry spolkových zemí jsou důvěrná, mnohá média přesto mají velmi podrobný přehled nejen o tématech, ale i o rozpoložení účastníků. Problémem jsou také vlekoucí se debaty, které trvají dlouho do noci. Politici proto nevylučují, že se místo digitálního formátu vrátí zpět k osobnímu setkání a ve hře jsou i veřejné rozpravy.

Média v čele s agenturou DPA, magazínem Der Spiegel či bulvárním deníkem Bild díky svým zdrojům vždy přesně ví, jaké body zrovna kancléřka s premiéry projednává. V jejich zpravodajství nechybí ani citáty účastníků. Novináři tak tento týden takřka dvě hodiny před tiskovou konferencí Merkelové věděli, že Německo z preventivních důvodů nebude podávat vakcínu od společnosti AstraZeneca lidem mladším 60 let.

"S médii máme problém. Sezení jsou děravá jako švýcarský sýr," řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf hesenského úřadu vlády Axel Wintermeyer. "Všechny návrhy a úvahy takřka zároveň zveřejňují i určitá média, což vede k tomu, že před samotnou schůzkou nikdo nic konkrétního nepředloží," dodal.

Postup, kdy se ministři s kancléřkou o zásadních změnách radí až během zasedání svého grémia, považují mnozí za chybu, která vede k polovičatým a špatným rozhodnutím. "Příkladem je velikonoční klid," řekl durynský premiér Bodo Ramelow. Na konci března se Merkelová s premiéry po náročném nočním jednání dohodla, že Německo se přes velikonoční svátky uchýlí do krátkodobé přísné uzávěry. O den později kancléřka v prohlášení k národu uvedla, že takové rozhodnutí byla chyba, za kterou se omlouvá a za kterou přijímá odpovědnost.

Premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová jako hlavní problém vidí to, že premiéři jednají přes internet. "Před pandemií jsme seděli sami bez spolupracovníků s kancléřkou v jedné místnosti. Ven se tak dostalo jen máloco," řekla Dreyerová, podle které není možné kontrolovat, kdo všechno digitální rozpravu poslouchá.

Wintermeyer se domnívá, že přístup novinářů není omezen jen na zvuk, ale že média mají i video. "Člověk se tak může dočíst, kdo si při jednání četl noviny nebo jak se účastníci tvářili," řekl.

Nespokojenost dávají veřejně najevo i vlivní premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet. "Takhle to dál nejde," prohlásil na tiskové konferenci Laschet, který je zároveň šéfem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU). Výhrady měl nejen k dlouhým debatám, které trvají do noci, ale také k digitálnímu formátu. "Další jednání ministerských předsedů by se mělo konat prezenčně stejným způsobem, jakým jednají Spolkový sněm a Spolková rada," dodal Laschet s odkazem na zasedání obou parlamentních komor.

Jasno má Laschet i o účastnících. "Jednání se musí opět omezit na 16 premiérů a premiérek a jejich šéfů úřadů vlád a na kancléřku a šéfa úřadu kancléřství, ale 60, 70 nebo 80 lidí, jak je to nyní, rozhodně nevede k efektivitě a ke krizovému řízení," řekl.

Změny žádá i Söder. "V první řadě jsem pro to, abychom začínali dříve a ne ve 14:00 nebo v 15:00," uvedl o obvyklém termínu začátku jednání s Merkelovou. Chce také, aby debaty byly rychlé a efektivní, což vyžaduje pečlivou přípravu pro zasedání. Má i recept na to, jak průsakům do médií zabránit. Řešením, jak řekl v rozhlasové stanici Bayern 2, je konference otevřít veřejnosti stejně jako jednání parlamentu. "Jinak to stejně vede jen k únikům informací a ke zmatkům," dodal.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo Markus Söder Armin Laschet (CDU)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 40 minutami

před 49 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy