Merkelová jedná se spolkovými zeměmi, problémem jsou úniky do médií

Jednání německé kancléřky Angely Merkelové o karanténních opatřeních s premiéry spolkových zemí jsou důvěrná, mnohá média přesto mají velmi podrobný přehled nejen o tématech, ale i o rozpoložení účastníků. Problémem jsou také vlekoucí se debaty, které trvají dlouho do noci. Politici proto nevylučují, že se místo digitálního formátu vrátí zpět k osobnímu setkání a ve hře jsou i veřejné rozpravy.

Média v čele s agenturou DPA, magazínem Der Spiegel či bulvárním deníkem Bild díky svým zdrojům vždy přesně ví, jaké body zrovna kancléřka s premiéry projednává. V jejich zpravodajství nechybí ani citáty účastníků. Novináři tak tento týden takřka dvě hodiny před tiskovou konferencí Merkelové věděli, že Německo z preventivních důvodů nebude podávat vakcínu od společnosti AstraZeneca lidem mladším 60 let.

"S médii máme problém. Sezení jsou děravá jako švýcarský sýr," řekl v rozhovoru s listem Frankfurter Allgemeine Zeitung šéf hesenského úřadu vlády Axel Wintermeyer. "Všechny návrhy a úvahy takřka zároveň zveřejňují i určitá média, což vede k tomu, že před samotnou schůzkou nikdo nic konkrétního nepředloží," dodal.

Postup, kdy se ministři s kancléřkou o zásadních změnách radí až během zasedání svého grémia, považují mnozí za chybu, která vede k polovičatým a špatným rozhodnutím. "Příkladem je velikonoční klid," řekl durynský premiér Bodo Ramelow. Na konci března se Merkelová s premiéry po náročném nočním jednání dohodla, že Německo se přes velikonoční svátky uchýlí do krátkodobé přísné uzávěry. O den později kancléřka v prohlášení k národu uvedla, že takové rozhodnutí byla chyba, za kterou se omlouvá a za kterou přijímá odpovědnost.

Premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová jako hlavní problém vidí to, že premiéři jednají přes internet. "Před pandemií jsme seděli sami bez spolupracovníků s kancléřkou v jedné místnosti. Ven se tak dostalo jen máloco," řekla Dreyerová, podle které není možné kontrolovat, kdo všechno digitální rozpravu poslouchá.

Wintermeyer se domnívá, že přístup novinářů není omezen jen na zvuk, ale že média mají i video. "Člověk se tak může dočíst, kdo si při jednání četl noviny nebo jak se účastníci tvářili," řekl.

Nespokojenost dávají veřejně najevo i vlivní premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet. "Takhle to dál nejde," prohlásil na tiskové konferenci Laschet, který je zároveň šéfem kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU). Výhrady měl nejen k dlouhým debatám, které trvají do noci, ale také k digitálnímu formátu. "Další jednání ministerských předsedů by se mělo konat prezenčně stejným způsobem, jakým jednají Spolkový sněm a Spolková rada," dodal Laschet s odkazem na zasedání obou parlamentních komor.

Jasno má Laschet i o účastnících. "Jednání se musí opět omezit na 16 premiérů a premiérek a jejich šéfů úřadů vlád a na kancléřku a šéfa úřadu kancléřství, ale 60, 70 nebo 80 lidí, jak je to nyní, rozhodně nevede k efektivitě a ke krizovému řízení," řekl.

Změny žádá i Söder. "V první řadě jsem pro to, abychom začínali dříve a ne ve 14:00 nebo v 15:00," uvedl o obvyklém termínu začátku jednání s Merkelovou. Chce také, aby debaty byly rychlé a efektivní, což vyžaduje pečlivou přípravu pro zasedání. Má i recept na to, jak průsakům do médií zabránit. Řešením, jak řekl v rozhlasové stanici Bayern 2, je konference otevřít veřejnosti stejně jako jednání parlamentu. "Jinak to stejně vede jen k únikům informací a ke zmatkům," dodal.

Související

Angela Merkelová

Angela Merkelová prozradila, o co Trumpovi vlastně jde

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru v Aténách při příležitosti představení řeckého překladu svých pamětí „Svoboda“ otevřeně promluvila o svých zkušenostech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i o dramatických chvílích řecké dluhové krize.

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo Markus Söder Armin Laschet (CDU)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy