Michel předloží na summitu návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předložil dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku.

Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), což požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.

"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.

Michel a rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhají na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.

Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.

Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.

Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. V Michelově novém návrhu zůstává bod, podle něhož EK navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát který nerespektuje vládu práva, přičemž návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod summitovou dohodu neblokuje.

Michelův návrh počítá i se zásadním poklesem peněz ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliard se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.

O další peníze má přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii.

Naproti tomu vzrůst mají slevy z plateb do víceletého rozpočtu pro bohaté země. S tím však nesouhlasí většina dalších států včetně Česka, což může večerní jednání zkomplikovat.

Nejnovější kompromisní návrh začal po 21:00 Michel s lídry evropských zemí probírat při pracovní večeři. Podle diplomatů se jednání může protáhnout do noci podobně jako v minulých dnech.

Související

Více souvisejících

Charles Michel Evropská rada EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

včera

včera

FK Dukla Praha

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli

S novým ročníkem fotbalové Chance ligy 2025/26 se vrátí zajímavá jména i v manažerských pozicích. Například v pražské Dukle bylo už předem jasné, že se s příchodem nové vlastnické struktury stane tamním sportovním manažerem bývalý trenér Sparty, Pardubic či Bohemians 1905 Martin Hašek. Stejnou manažerskou pozici bude v lize od nového ročníku zastávat i Pavel Hoftych a to pro změnu ve Zlíně, kterému se podařilo po roce mezi elitu vrátit.

včera

včera

včera

Charles Dickens

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály

Kdo by neznal knihy jako je Oliver Twist, Kronika Pickwickova klubu nebo Vánoční koleda. Devátého červnového dne roku 1870, tedy před 155 lety, zemřel jejich autor a jeden z nejvýznamnějších spisovatelů viktoriánské éry – Charles Dickens. Jeho díla sklízela úspěch, protože do nich vložil své smutné zkušenosti z dětství, které byly mnohým čtenářům vlastní. Traumata z útlého věku však slavnému romanopisci způsobila i velké problémy a skandály. 

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem

Páteční kvalifikační zápas přinesl sice k radosti českých fotbalových fanoušků třetí výhru v řadě v bojích o účast na mistrovství světa, když si Češi poradili s Černou Horou 2:0, zároveň ale tento zápas přinesl i jednu nepříjemnou bolístku. Krátce poté, co ve 23. minutě otevřel skóre duelu svou střelou zpoza vápna, musel Adam Hložek předčasně odejít z hrací plochy kvůli blíže nespecifikovanému zranění. Po zápase se pak podrobil vyšetření, z něhož vyplynulo, že kouč Ivan Hašek s ním v pondělí proti Chorvatsku nemůže počítat.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.

včera

Lidice, pietní místo (10. 6. 2017)

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme

Před 83 lety se odehrála tragédie, která se navždy nesmazatelně zapsala do českých dějin. Došlo k vyhlazení obce Lidice nacistickými okupačními jednotkami. V reakci na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly Lidice doslova srovnány se zemí, jejich obyvatelé byli nemilosrdně zavražděni nebo násilně odvlečeni do koncentračních táborů.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Írán oznámil, že brzy zveřejní citlivé informace o izraelském jaderném programu, které údajně získala jeho rozvědka. Výhrůžka přichází ve chvíli, kdy evropské mocnosti stupňují tlak na přijetí rezoluce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která by mohla vést k opětovnému uvalení sankcí OSN proti Teheránu.

včera

včera

Los Angeles

Los Angeles se bouří. Trumpovu Národní gardu v ulicích nechce

Los Angeles zažívá další vlnu napětí poté, co během víkendu propukly rozsáhlé protesty proti činnosti imigrační služby ICE. Demonstrace, které se soustředily především v centru města, přerostly v několika případech v potyčky s policií. Bílý dům v reakci na situaci přijal mimořádné opatření: prezident Donald Trump nařídil nasazení 2 000 vojáků Národní gardy, čímž vyvolal ostrou reakci ze strany místních úřadů.

včera

včera

Summit G7 v Německu, Barack Obama

Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii

Zatímco Donald Trump během květnové návštěvy Blízkého východu přijímal luxusní letoun v hodnotě 400 milionů dolarů od Kataru, Barack Obama si užíval klidnější zahraniční cestu — do Norska. V doprovodu svého dlouholetého přítele krále Haralda V. se usadil na jeho letním sídle na poloostrově Bygdøy, kde společně rozjímali nad světovým děním a pochutnávali si na čerstvém lososu ochuceném bylinkami z královské zahrady.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc

Ruský prezident Vladimir Putin odsouhlasil novou námořní strategii, jejímž cílem je do poloviny století plně obnovit ruský vliv jako jedné z předních světových námořních mocností. O schválení dokumentu s názvem Strategie rozvoje ruského námořnictva do roku 2050 informoval prezidentský poradce a někdejší šéf ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev v rozhovoru pro vládní list Argumenty i fakty.

včera

Donald Trump

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.

včera

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy