Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předložil dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku.
Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), což požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.
Michel a rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhají na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.
Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.
Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.
Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. V Michelově novém návrhu zůstává bod, podle něhož EK navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát který nerespektuje vládu práva, přičemž návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod summitovou dohodu neblokuje.
Michelův návrh počítá i se zásadním poklesem peněz ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliard se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.
O další peníze má přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii.
Naproti tomu vzrůst mají slevy z plateb do víceletého rozpočtu pro bohaté země. S tím však nesouhlasí většina dalších států včetně Česka, což může večerní jednání zkomplikovat.
Nejnovější kompromisní návrh začal po 21:00 Michel s lídry evropských zemí probírat při pracovní večeři. Podle diplomatů se jednání může protáhnout do noci podobně jako v minulých dnech.
Související

Izrael má právo na sebeobranu, ale nemůže trestat civilisty, varuje EU

Nejednejte jménem EU. Přestřelka mezi Orbánem a Michelem pokračuje, šéf Evropské rady nešetří kritikou
Charles Michel , Evropská rada , EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
včera

Policie odhalila pravdu o Čechovi v ruské armádě. Muž žádá o pomoc
včera

Do ligy se vrací Martin Hašek s Pavlem Hoftychem. Budou sportovními řediteli
včera

Měsíc se v noci netradičně zbarví. Příčinu hledejte v Severní Americe
včera

Slunečné a teplejší počasí. Týden vyvrcholí tropy a dalšími bouřkami
včera

Charles Dickens zemřel před 155 lety. Spisovatelův život provázely úspěchy i skandály
včera

Další velký koncert v Praze. Využijte metro, žádá město fanoušky Imagine Dragons
včera

Češi budou proti Chorvatsku oslabeni. Ivan Hašek nemůže počítat s Hložkem
včera

Ludvík prozradil, jak snáší vazbu. Na svobodu nemůže, rozhodl soud
včera

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz
včera

Nacisté před 83 lety vyvraždili Lidice. Na naše kruté dědictví ale zapomínáme
včera

Jak porazit extrémní počasí? Macron řekl, kdo je náš největší spojenec
včera

Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU
včera

Evropská komise: Demokracie v Evropské unii přestává pro polovinu obyvatelstva fungovat
včera

Los Angeles se bouří. Trumpovu Národní gardu v ulicích nechce
včera

Chyba v e-shopu Reebok: Zboží za zlomek ceny, teď nad objednávkami visí otazník
včera

Kam se poděl Obama? USA přenechal Trumpovi, odvahu proměnil v apatii
včera

Putin schválil změnu strategie: Chce přeměnit Rusko v námořní velmoc
včera

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala
včera

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu
včera
Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky
Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Zdroj: Libor Novák