Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předložil dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku.
Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), což požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.
Michel a rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhají na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.
Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.
Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.
Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. V Michelově novém návrhu zůstává bod, podle něhož EK navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát který nerespektuje vládu práva, přičemž návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod summitovou dohodu neblokuje.
Michelův návrh počítá i se zásadním poklesem peněz ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliard se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.
O další peníze má přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii.
Naproti tomu vzrůst mají slevy z plateb do víceletého rozpočtu pro bohaté země. S tím však nesouhlasí většina dalších států včetně Česka, což může večerní jednání zkomplikovat.
Nejnovější kompromisní návrh začal po 21:00 Michel s lídry evropských zemí probírat při pracovní večeři. Podle diplomatů se jednání může protáhnout do noci podobně jako v minulých dnech.
Související

Izrael má právo na sebeobranu, ale nemůže trestat civilisty, varuje EU

Nejednejte jménem EU. Přestřelka mezi Orbánem a Michelem pokračuje, šéf Evropské rady nešetří kritikou
Charles Michel , Evropská rada , EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
včera

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles
včera

Úřady zadržely nejsledovanějšího TikTokera na světě. Khaby Lame musel opustit Spojené státy
včera

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího
včera

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou
včera

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
včera

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj
včera

Trump stupňuje rétoriku: Zvažuje nasazení armády proti demonstrantům
včera

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok
včera

Železný ředitelem České televize nebude. Radní vybrali pět finalistů volby
včera

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let
včera

Policie zasahovala v budově FF UK. Podezření vzbudili dva lidé
včera

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů
včera

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější
včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit
včera

Chcete peníze? Přestaňte podporovat transgender, nařídil Trump státům. Soud to smetl ze stolu
včera

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu
včera

Masové protesty v USA: Demonstruje New York, Chicago i Seattle. LA zakazuje vycházení, Texas povolává gardu
včera

První výhled počasí na příští týden. Deštník se bude hodit
10. června 2025 22:04

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka
10. června 2025 21:21
Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud
K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.
Zdroj: Jan Hrabě