Michel předloží na summitu návrh s menším podílem grantů, věří v dohodu

Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předložil dnes večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku.

Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), což požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.

"Poslední kroky jsou vždy nejtěžší, ale pokud budeme dále tvrdě pracovat, jsem přesvědčen, že dohoda je možná," řekl po dnešní sérii bilaterálních schůzek šéf unijních summitů, který k novinářům promluvil poprvé po třech dnech.

Michel a rovněž německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země EU v tomto pololetí předsedá, s ohledem na akutní hospodářský propad naléhají na rychlé schválení fondu, který má zvýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Belgický politik již v sobotu předložil první kompromisní návrh, který však zejména Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země zcela neuspokojil.

Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů, Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb. Nejnovější návrh, který má ČTK k dispozici, počítá s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Ubýt by mělo peněz například pro fondy regionálního rozvoje či výzkumu. Poklesem se zmenší také objem přímých dotací v národních obálkách států včetně Česka.

Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci s fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že výraznější pokles grantů pod 400 miliard je pro ně již nepřijatelný. Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes ale prohlásil, že shoda se přiblížila. Zatím však není zcela jasné, zda podpoří dnešní návrh, nebo bude požadovat další škrty.

Otevřena dosud zůstává i otázka principu vlády práva. S dosavadním návrhem, který čerpání peněz z fondu podmiňuje respektem k zásadám právnímu státu, není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot. Maďarský premiér Viktor Orbán zatím nenaznačil, zda bude ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná. V Michelově novém návrhu zůstává bod, podle něhož EK navrhne odstřihnout od peněz z fondu stát který nerespektuje vládu práva, přičemž návrh komise bude vyžadovat souhlas kvalifikované většiny členských zemí. Český premiér Andrej Babiš, který podle svých slov argumenty kolegů z visegrádské skupiny chápe, přitom dnes prohlásil, že tento bod summitovou dohodu neblokuje.

Michelův návrh počítá i se zásadním poklesem peněz ve fondu určeném na podporu uhelných regionů v souvislosti s přechodem na čisté zdroje energie. Původních 37,5 miliard se smrskne o 20 miliard, což pocítí zvláště Polsko jako hlavní příjemce z tohoto fondu.

O další peníze má přijít i investiční program svázaný s fondem obnovy či společný zdravotnický fond, který Evropská komise naplánovala v rámci lepší připravenosti na situace podobné nynější pandemii.

Naproti tomu vzrůst mají slevy z plateb do víceletého rozpočtu pro bohaté země. S tím však nesouhlasí většina dalších států včetně Česka, což může večerní jednání zkomplikovat.

Nejnovější kompromisní návrh začal po 21:00 Michel s lídry evropských zemí probírat při pracovní večeři. Podle diplomatů se jednání může protáhnout do noci podobně jako v minulých dnech.

Související

Více souvisejících

Charles Michel Evropská rada EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

10. června 2025 21:21

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy