Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie, neboť podobně jako tomu bylo u covidu-19, žádná země se s podobně rozsáhlou výzvou nemůže vypořádat sama. V komentáři v deníku Financial Times (FT) se dnes takto vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Mimo jiné vyzdvihl význam jádra pro snížení rizika energetické závislosti Evropské unie.
"Globální finanční krize a dluhová krize popohnaly EU k vytvoření bankovní unie... Pandemie nás naučila sdílet prostředky ve zdravotnictví... Teď musíme udělat to stejné v energetickém sektoru a zřídit tuto skutečnou energetickou unii," napsal šéf unijních summitů.
Připojil se tak k hlasům volajícím po radikálních reformách v návaznosti na prudké zdražení energií, které vyplývá z ruské války proti Ukrajině a snahy EU odstřihnout se od ruských fosilních paliv. Michel tak učinil dva dny před neformálním unijním summitem v Praze, kde budou lídři diskutovat i o dalších možnostech společného postupu, zejména v otázce snížení ceny plynu.
Podle Michela aktuální vývoj odhalil nedostatky systému s 27 různými energetickými trhy, v němž mohou "legitimní" intervence jednotlivých států vytvářet nerovnost. "To vytváří dojem nespravedlnosti," napsal. Nevymezil se však přímo proti ohlášenému plánu Německa dotovat výdaje na energie z masivního fondu, který v EU vyvolává jisté rozhořčení a obavy z pokřivení podmínek na jednotném trhu.
Michel ve svém komentáři zdůraznil potřebu snížit spotřebu, a to "nejen tuto zimu, ale trvale". Kromě toho píše o aktualizovaném energetickém mixu EU, který by zahrnoval i jádro jako zdroj přispívající ke "spolehlivému a flexibilnímu systému", jakož i k dekarbonizaci ekonomiky. Dalším prvkem energetické unie by podle předsedy Evropské rady mělo být využívání "kolektivní kupní síly".
Potenciál společných nákupů zdůrazňuje také Evropská komise, která aktuálně pracuje na strategii pro snížení ceny plynu. Ta by mohla zahrnovat i strop na velkoobchodní ceny, ani po týdnech debat s členskými zeměmi však zatím v tomto směru není na stole konkrétní návrh. Kromě toho komise pracuje na reformě trhu s elektřinou, kterou chce představit začátkem příštího roku.
Do debat na toto téma se dnes zapojil také Evropský parlament, když v usnesení přijatém na plenárním zasedání vyjádřil souhlas s řadou mimořádných opatření a podporou domácností i firem. V otázce stanovení maximální ceny plynu se europoslanci přimlouvají za strop, který by se týkal "importu plynovody, především z Ruska". Zastropování ceny ruského plynu původně navrhovala i komise, tento postup ale neměl dostatečnou podporu mezi členskými zeměmi.
Parlament dnes také přivítal páteční dohodu unijních vlád na přerozdělování mimořádných zisků energetických společností. Varoval však, že chystaný poplatek pro dodavatele fosilních paliv by se nemusel vztahovat na "některé z největších energetických společností v EU".
Související
Maďarsko představilo plán na předsednictví v Radě Evropské unie
Evropská unie trestá ruské činovníky sankcemi kvůli smrti Navalného
EU (Evropská unie) , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 1 hodinou
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 3 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 4 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 5 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 6 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 7 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 8 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák