Michel: Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie

Současná energetická krize si žádá vybudování skutečné evropské energetické unie, neboť podobně jako tomu bylo u covidu-19, žádná země se s podobně rozsáhlou výzvou nemůže vypořádat sama. V komentáři v deníku Financial Times (FT) se dnes takto vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel. Mimo jiné vyzdvihl význam jádra pro snížení rizika energetické závislosti Evropské unie.

"Globální finanční krize a dluhová krize popohnaly EU k vytvoření bankovní unie... Pandemie nás naučila sdílet prostředky ve zdravotnictví... Teď musíme udělat to stejné v energetickém sektoru a zřídit tuto skutečnou energetickou unii," napsal šéf unijních summitů.

Připojil se tak k hlasům volajícím po radikálních reformách v návaznosti na prudké zdražení energií, které vyplývá z ruské války proti Ukrajině a snahy EU odstřihnout se od ruských fosilních paliv. Michel tak učinil dva dny před neformálním unijním summitem v Praze, kde budou lídři diskutovat i o dalších možnostech společného postupu, zejména v otázce snížení ceny plynu.

Podle Michela aktuální vývoj odhalil nedostatky systému s 27 různými energetickými trhy, v němž mohou "legitimní" intervence jednotlivých států vytvářet nerovnost. "To vytváří dojem nespravedlnosti," napsal. Nevymezil se však přímo proti ohlášenému plánu Německa dotovat výdaje na energie z masivního fondu, který v EU vyvolává jisté rozhořčení a obavy z pokřivení podmínek na jednotném trhu.

Michel ve svém komentáři zdůraznil potřebu snížit spotřebu, a to "nejen tuto zimu, ale trvale". Kromě toho píše o aktualizovaném energetickém mixu EU, který by zahrnoval i jádro jako zdroj přispívající ke "spolehlivému a flexibilnímu systému", jakož i k dekarbonizaci ekonomiky. Dalším prvkem energetické unie by podle předsedy Evropské rady mělo být využívání "kolektivní kupní síly".

Potenciál společných nákupů zdůrazňuje také Evropská komise, která aktuálně pracuje na strategii pro snížení ceny plynu. Ta by mohla zahrnovat i strop na velkoobchodní ceny, ani po týdnech debat s členskými zeměmi však zatím v tomto směru není na stole konkrétní návrh. Kromě toho komise pracuje na reformě trhu s elektřinou, kterou chce představit začátkem příštího roku.

Do debat na toto téma se dnes zapojil také Evropský parlament, když v usnesení přijatém na plenárním zasedání vyjádřil souhlas s řadou mimořádných opatření a podporou domácností i firem. V otázce stanovení maximální ceny plynu se europoslanci přimlouvají za strop, který by se týkal "importu plynovody, především z Ruska". Zastropování ceny ruského plynu původně navrhovala i komise, tento postup ale neměl dostatečnou podporu mezi členskými zeměmi.

Parlament dnes také přivítal páteční dohodu unijních vlád na přerozdělování mimořádných zisků energetických společností. Varoval však, že chystaný poplatek pro dodavatele fosilních paliv by se nemusel vztahovat na "některé z největších energetických společností v EU".

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Charles Michel

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 15 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy