Maďarský premiér Viktor Orbán v uplynulém desetiletí konstantně oslaboval demokratické normy ve své zemi, vytvářel mocenské klientelistické sítě a Maďarsko ohýbal k obrazu svému, připomíná editorial serveru The Guardian. Renomovaný liberální deník dodává, že ve prospěch Orbánovy strany Fidesz byl dokonce změněn i volební systém.
Velká lekce pro opoziční strany
V zemi bylo pečlivě budováno provládní mediální impérium, zatímco nezávislé tituly se staly terčem očerňovacích kampaní a snah o zbavení finančních příjmů, poukazuje prestižní deník. Doplňuje, že v Maďarsku dochází také k zastrašování a šikaně kritických hlasů v oblasti vzdělávání a umění.
"Během maďarského posunu k jistému typu měkké autokracie dostaly opoziční strany nalevo i napravo velkou lekci," pokračuje The Guardian. Podotýká, že v parlamentních volbách před třemi lety byly rozdělené a propadly, díky čemuž Orbán získal pohodlnou většinu.
O pouhý rok později ovšem opozice již spojila síly v komunálních volbách a zaznamenala nezanedbatelná vítězství, včetně zisku úřadu starosty Budapešti, vyzdvihuje britský server. Soudí, že strategie "jednotné fronty" zahrnující šestici stran napříč politickým spektrem nyní čelí největší zkoušce, když se pokusí příští rok na jaře zamezit Obránovi v zisku čtvrtého premiérského mandátu po sobě.
Minulý týden se konalo hlasování, do kterého se zapojilo na 600 tisíc Maďarů, na základě něhož opoziční koalice určila, kdo ji povede do této nelehké bitvy, přibližuje renomovaný deník. Za pozoruhodný označuje názor účastníků hlasování, že proti Orbánovi nemají velkou šanci uspět liberální, městští politici, v jejichž karikování se premiér vyžívá.
Do čela opozice se tak postaví devětačtyřicetiletý konzervativní katolík Péter Márki-Zay, uvádí The Guardian. Nastiňuje, že tento provinční starosta nemá žádné zázemí s formální stranickou politikou, ale zviditelnil se v roce 2018, kdy ve svém městě Hódmezővásárhely porazil coby nezávislý kandidáta Fideszu, který zde prohrál komunální volby poprvé od roku 1990. Liberální deník dodává, že Márki-Zay učinil v primárkách ze své zdánlivé nezkušenosti přednost a kandiduje jako bojovní proti korupci, který chce očistit politiku.
Obnova demokracie je prioritou
Márki-Zay dosáhl vítězství i kvůli tomu, že z primárek po prvním kole odstoupil charismatický starosta Budapešti Gergely Karácsony, který Márki-Zaye podpořil v naději, že dokáže oslovit nerozhodnuté centristy, případně i vlažné voliče Orbána, vysvětluje editorial. Poukazuje, že nový opoziční lídr dřív údajně Fidesz sám volil.
"V rámci opoziční koalice nevyhnutelně nebude provinční konzervativní křesťanský reprezentant každému po chuti," pokračuje britský server. Souhlasí však se slovy poražené středolevicové kandidátky z primárek Kláry Dobrevové, že obnova dobrého fungování demokracie je v Maďarsku nyní prioritou, a proto stojí za to Márki-Zaye podpořit.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Márki-Zay prokázal schopnost zvítězit ve venkovských oblastech a je pro Orbána hrozbou nového typu, upozorňuje The Guardian. Zdůrazňuje, že i maďarský premiér čerpá svou podporu z velké části právě na konzervativním venkově, navíc Márki-Zay není ani nikterak zatížen nepopulárními úsporami a skandály, které předcházely vítězství Fideszu ve volbách v roce 2010.
Vyrovnané průzkumy naznačují, že nadcházející volby budou z pohledu Orbána dosud nejtěžším kláním, konstatuje prestižní deník. Soudí, že maďarská opozice, která ukázala, že dokáže upozadit rozdíly a vše podřídit sesazení panovačného a příliš mocného premiéra, nyní učinila další strategickou volbu, když určila, kdo se mu postaví.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
Maďarsko , Viktor Orbán , Péter Márki-Zay
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek