Na Lampedusu dorazilo dalších 300 běženců, ve Vídni se řešil boj proti nelegální migraci

Na italském ostrově Lampedusa přistálo v noci na dnešek bezmála 300 migrantů, kteří se z Afriky dostali k jeho břehům na 15 lodích. Informovala o tom italská média. Už v uplynulých dnech u ostrova přistály stovky běženců a středisko pro uprchlíky s kapacitou pro 95 osob je zoufale přeplněné, i když ve středu úřady 300 žadatelů o azyl na trajektu přepravily do sicilského přístavu Porto Empedocle.

Podle agentury APA tvoří velkou část nově příchozích migrantů Tunisané, italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová proto oznámila, že se příští týden vydá do Tuniska, aby s tamní vládou hovořila o zrychlení procedury vracení odmítnutých žadatelů o azyl do země původu. O stejném tématu chce brzy jednat i s kolegy ze zemí EU.

"Cílem je, aby se rozjela konkrétní spolupráce mezi EU a africkými zeměmi. Tím by se předešlo příjezdu migrantů a zrychlilo by se vracení osob, které nemají v Evropě právo pobytu," uvedla ministryně, která se v pondělí setkala i se starostou Lampedusy Salvatorem Martellou.

Minulý týden vyzvali lídři jihoitalských regionů Sicílie a Kalábrie vládu, aby situaci s migranty připlouvajícími z Afriky do těchto oblastí urychleně řešila. V prvním pololetí se oproti loňsku počet migrantů, kteří dorazili do Itálie přes Středomoří, více než zdvojnásobil. Letos jich do Itálie od začátku roku připlulo podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) téměř 10.000. Loni připlulo do Itálie přes Středomoří 11.471 lidí za celý rok.

V boji proti nelegální migraci ve východním Středomoří, kde migranti pro cestu do střední a západní Evropy často využívají trasu přes balkánské státy, by měla pomoci lepší vzájemná koordinace a sdílení informací. Shodli se na tom na dnes skončené dvoudenní ministerské schůzce ve Vídni zástupci 18 zemí, mezi nimiž bylo i Česko a Slovensko. Téma povinného přerozdělování migrantů během jednání vůbec nepadlo, řekl ČTK náměstek českého ministra vnitra Jakub Kulhánek.

Lepší koordinace a sdílení informací mezi členskými státy EU. K tomu má přispět nová platforma, jejíž vznik navrhlo Rakousko na konferenci ve Vídni. Podle nmv. Jakuba Kulhánka, který ČR ve Vídni zastupoval, pomůže platforma v boji proti nelegální migraci na západobalkánské trase. pic.twitter.com/9VYjduDYcR

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) July 23, 2020

Podle unijní agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex je nyní východní Středomoří nejfrekventovanější migrační trasou směrem do Evropy. Počty migrantů, kteří se snaží projít přes balkánské státy, se letos oproti stejnému období loni zvýšilo o 50 procent, uvedla rakouská tisková agentura APA.

"Migrace na západobalkánské trase stoupá a situace s nelegální migrací musí skončit," řekl v této souvislosti listu Bild německý ministr vnitra Horst Seehofer, který se schůzky zúčastnil jako zástupce země předsedající v tomto pololetí Evropské unii.

"Vznikne platforma, jejímž cílem bude koordinovat kroky na pomoc balkánským státům," řekl Kulhánek. Podle něj se ministři shodli, že akceschopnost v boji proti nelegální migraci často komplikuje fakt, že nefunguje výměna informací a že unijní země nemají přehled o tom, jakou formu pomoci by státy na balkánské trase aktuálně nejvíce potřebovaly.

Jednání ve vídeňském Hofburgu se kromě zástupců jednotlivých zemí zúčastnili i místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas, eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi či zástupce šéfa agentury Frontex Berndt Körner.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Itálie Frontex Horst Seehofer migrace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 5 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 6 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 8 hodinami

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

včera

včera

včera

Belgický král Filip navštívil Česko, sešel se s prezidentem Petrem Pavlem. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Další sláva na Pražském hradě. Pavel přivítal belgického krále

Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu. 

včera

Pražské povstání květen 1945

Před 80 lety vyšli Češi do ulic se zbraněmi. Začalo Pražské povstání, které nás definitivně zbavilo nacistické okupace

Dne 5. května 1945 vypuklo na území protektorátu Čechy a Morava květnové povstání českého lidu, známé jako Pražské povstání. Tato ozbrojená vzpoura proti německé okupační moci představovala zlomový bod ve finální fázi druhé světové války ve střední Evropě a zřejmě urychlila postup spojeneckých armád směrem k hlavnímu městu o celý den.

včera

Ilustrační foto

Českem se šíří nová neznámá droga. Policie eviduje první mrtvé

Národní protidrogová centrála upozorňuje na vážné riziko spojené s výskytem vysoce toxických syntetických opioidů, které se objevily i v České republice. Aktuálně policisté prověřují tři případy otravy neznámou bílou krystalickou látkou, přičemž dvě osoby zemřely a třetí byla zachráněna díky rychlému zásahu zdravotnické záchranné služby. Podle dostupných informací se s největší pravděpodobností jednalo o nový typ syntetického opioidu.

včera

V Česku se rychle šíří žloutenka. Může citelně ovlivnit letní prázdniny, varují hygienici

V České republice letos během prvních čtyř měsíců onemocnělo hepatitidou A již 450 lidí. Šest případů skončilo úmrtím. Nemoc známá jako infekční žloutenka typu A, přezdívaná také „nemoc špinavých rukou“, se kromě dětí šíří i mezi dospívajícími, mladými dospělými a osobami s rizikovým chováním, zejména mezi drogově závislými a bezdomovci. Hygienici varují, že kvůli dlouhé inkubační době a absenci příznaků u některých pacientů má virus ideální podmínky pro šíření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy