Na vakcíně proti koronavirům už se mohlo pracovat roky. Rozhodlo se jinak

Ve svém návrhu komise uvedla, že výzkum by mohl urychlit vývoj vakcín proti prioritním patogenům na co nejkratší možnou dobu, ale podle deníku Guardian farmaceutické společnosti, které spadají do systému IMI, tuto ideu zavrhly. Správní rada IMI je složena z členů Evropské komise a zástupců Evropské federace farmaceutického průmyslu (EFPIA), kam můžeme zařadit firmy jako Pfizer nebo Johnson & Johnson. Guardian uvádí, že informace o odmítnutí návrhu byly obsaženy ve zprávě Corporate Europe Observatory (CEO).

V současné době je v klinických studiích osm potenciálních kandidátů na vakcínu proti covid-19, ale neexistuje žádná záruka, že vakcína bude v budoucnosti opravdu vyvinuta. V posledních týdnech došlo ke kritice farmaceutického průmyslu za to, že upřednostnil léčbu chronických onemocnění, která jsou více zisková, před infekcemi.

V minulém roce se podle analýzy Bloomberg Intelligence zjistilo, že 20 největších farmaceutických firem se zaměřovalo na zhruba 400 výzkumů, přibližně polovina se soustředila na léčbu rakoviny, jen 65 se věnovalo infekcím.

Podle Guardian IMI vyslovila nesouhlas i v roce 2018 v otázce financování projektu s nadací, která usilovala o řešení prioritních infekcí, jako byl SARS nebo MERS, které vyvolávají koronaviry.

Návrh z roku 2017 zahrnoval zdokonalení počítačových simulací a analýzy testování na zvířatech, aby regulační orgány získali větší důvěru ve schvalování vakcín. „Zatímco návrh nebyl podporován průmyslovým odvětvím EFPIA, je toto téma považováno za velmi důležité a bude dále diskutováno,“ stojí uvedeno ve zprávě podle Guardianu. Závěrem se dodává, že se neočekává okamžitá investice. Přesto mluvčí IMI uvedla, že infekční choroby a vakcíny byly prioritou od samého začátku. Vypíchla projekt Zapi zahájený v roce 2015 po epidemii eboly za 20 milionů eur.

Zpráva CEO uvedla, že existují značné mezery ve výzkumu IMI, a zpochybnila, jestli by IMI i nadále měla být hlavním hnacím motorem medicíny. Podle Guardianu bylo ve zprávě bylo uvedeno, že na 7 z 25 priorit WHO nevedlo IMI žádný výzkum. Výzkumy, kterým IMI věnovalo svou pozornost, se týkají Alzheimerovy choroby, a to hned v 17 projektech, poté 12 výzkumů zabývajících se diabetem a 10 rakovinou. Ačkoliv jsou to nemoci důležité, podle Guardianu neexistuje žádný širší zájem o poskytování léčby, což ve zprávě vede k otázce, zda byly peníze EU správně použity.

„Je zřejmé, že tyto nemoci netrpí selháním trhu, protože globální farmaceutický průmysl do nich již investuje velké prostředky, což není překvapivé, vzhledem k velkému tržnímu potenciálu nových léčebných postupů,“ uvádí organizace CEO. Mluvčí IMI dodala, že financování v oblasti infekčních chorob bylo hrazeno až z třetiny rozpočtu, včetně léčby eboly nebo tuberkulózy.