NÁZOR: Házení viny na EU je u politiků známka populismu, naznačuje profesor

Nedávný útok Michela Barniera na pravomoci Evropského soudu mnohé překvapil, konstatuje Alberto Alemanno v komentáři pro server Politico. Profesor práva působící na Vysoké škole obchodních studií v Paříži pokládá otázku, jak je možné, že někdejší hlavní vyjednavač EU pro brexit se změnil z horlivého zastánce unijní integrity ve vlasteneckého obhájce francouzských zájmů.

Hra na domácí kartu

Odpověď je podle profesora prostá: Barnier se vrací na francouzskou politickou scénu a má prezidentské ambice, tudíž tento "velký Evropan" bezostyšně hraje na domácí kartu, kterou jsou výpady vůči EU.  

Praxe svalování viny za domácí politické problémy na EU prostřednictvím zavádějících prohlášení je dlouhodobá a přináší voličské hlasy, konstatuje autor komentáře. Soudí, že mezi politiky existuje tichá dohoda, k níž se coby k vzájemně výhodnému podniku připojila i mnohá mainstreamová média, která umožnila výpadům vůči EU zakořenit na politických scénách napříč kontinentem.

"Nejokázalejším a nejhmatatelnějším vyjádřením tohoto fenoménu je brexit," píše Alemanno. Symbolem brexitu se podle něj stalo zavádějící tvrzení, že Velká Británie posílá týdně do Bruselu 350 milionů liber, které zdobilo autobus kampaně za vystoupení z EU. K tomu se přidal bezpočet fakticky nepřesných či pokroucených tvrzení ohledně migrace, terorismu a kontrole hranic, odkazuje právník na závěry fact-checkingové iniciativy InFacts.

Zmíněná praxe se neomezuje na Británii či pár členských zemí EU a jak Bernierův případ ukazuje, neuchylují se k ním pouze odpůrci Unie a euroskeptici, konstatuje profesor. Deklaruje, že praxe se změnila v nadstranickou tradici táhnoucí se celým politickým spektrem ve všech unijních zemích.

Jako příklad dává Alemanno bývalého italského premiéra Mattea Renziho, který se distancoval od EU ve snaze zvýšit si popularitu před ústavním referendem, jež bylo pro jeho politickou kariéru nakonec fatální. Stejně tak zmiňuje nizozemského premiéra Marka Rutteho, který se v poslední volební kampani uchýlil k ostrému euroskepticismu a EU plísnil za zásahy do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí.

Euroskepticismus také jasně zakořenil v politické DNA vládnoucích stran v Polsku a Maďarsku, upozorňuje autor komentáře. Soudí, že euroskepticismus tak delší dobu formuje podobu EU, což platí i obráceně, protože za zavádějícími euroskeptickými tvrzeními často leží nepříjemná pravda, že i po sedmdesáti letech bezprecedentní společenskoekonomické integrace EU postrádá odpovídající politický systém, který by se zodpovídal více než 445 milionům Evropanů a byl reprezentantem jejich vůle.

Změny na obzoru

Představitelé EU, ať už jde o hlavy vlád a států v Evropské radě či europoslance, jsou voleni v sedmadvaceti různých systémech, které mají domácí povahu - stále lze volit pouze představitele své vlastní země - a pro většinu evropských občanů, kteří hlasují v evropských volbách, jsou nesrozumitelné, deklaruje Alemanno. Dodává, že tato nejasnost a nedostatek přímé odpovědnosti během let víceméně izoloval evropský politický systém od dohledu voličů.

"Došlo k velkým politickým selháním - vzpomeňme na skandál dieselgate, nedostatečně jednotnou migrační politiku EU či zavádění drahých úsporných opatření -, aniž by kdokoliv zaplatil politickou cenu," pokračuje profesor. Soudí, že nedostatek politické srozumitelnosti živí politický nesoulad mezi národní a unijní úrovní a stejně tak umožnil Evropské lidové straně za spoluúčasti německé kancléřky Angely Merkelové těžit z podpory maďarského premiéra Viktora Orbána, přestože jeho strana Fidesz systematicky vystupuje proti klíčovým hodnotám EU.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podobně tato situace umožnila španělské straně Ciudadanos, která se hlásí k evropským liberálům, paktovat se na domácí scéně s ultrapravicovou stranou Vox a souběžně podporovat na evropské úrovni francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, připomíná právník. Za dobrou zprávu považuje to, že vůči výpadům proti EU v Evropě sílí odpor a prohlášení, kterých si dříve nikdo nevšímal, přitahují nečekanou pozornost.

Navzdory absenci skutečného evropského politického prostoru je rostoucí počet Evropanů a novinářů zjevně schopen vymezit se proti národním politikům, pakliže se uchylují k laciným a fakticky zavádějícím výpadům vůči EU, míní autor komentáře. Jako příklad dává rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který byl kritizován, když se snažil vysvětlovat nedostatek vakcín proti covidu-19 euroskeptickou rétorikou, či britského premiéra Borise Johnsona, který byl jako první politik na světě zažalován za již zmíněný lživý nápis na brexitovém autobusu, s právní klasifikací zneužití veřejného úřadu.  

Také v případě v úvodu zmíněného Barniera se zdá, že jeho laciné prohlášení sklízí ve Francii negativní odezvu, poukazuje Alemanno. Pokládá otázku, jaká je důvěryhodnost politika, který se bez skrupulí distancuje od své unijní historie, jen aby nahnal domácí politické body.

Za další dobrou zprávu považuje profesor návrh evropského zákona, který by příští volby do Evropského parlamentu v roce 2024 "poevropštil". Pokud by byl přijat a ratifikován všemi zeměmi sedmadvacítky, vytvořil by panevropské kolegium a nadnárodní kandidátní listiny, přičemž všechny domácí strany by musely zveřejnit, k jaké frakci se na evropské úrovni hlásí, nastiňuje autor komentáře.

Spolu s tím, jak se připravuje celoevropské volební klání a Evropané se vymezují proti lživé antiunijní rétorice, si politici budou muset uvědomit, že výpady proti EU jim sice můžou přinést část domácích hlasů, v konečném důsledku je ale můžou přijít draho, uzavírá právník.

Související

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.
Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Michel Barnier Brexit

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy