Necelá stovka zemí se na klimatické konferenci připojila k závazku na snížení emisí metanu

Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau dnes na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu.

Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 75 procent oproti úrovni z roku 2012.

"Tímto globálním závazkem činíme z (klimatické konference) COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům," řekla při svém vystoupení von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu, která například stanoví limity ohledně toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu. "Největší prostor pro zlepšení je bez jakýchkoliv pochyb v energetickém sektoru," řekla von der Leyenová.

EK podle ní rovněž podporuje založení mezinárodní nezávislé agentury, která by emise metanu monitorovala na celosvětové úrovni.

Podle Bidena nový závazek "změní pravidla hry", protože téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než 80krát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se však z atmosféry mnohem rychleji odbourává, a tak je podle Bidena snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů, které se většinou soustředí na rok 2050.

"Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme v této rozhodující dekádě udělat (...) je snížit emise metanu tak rychle, jak to jen bude možné," řekl americký prezident. Bidenova administrativa nedávno představila novou strategii na snížení produkce metanu v energetickém sektoru i v zemědělství. Boj proti únikům metanu Biden označil rovněž za obrovskou příležitost pro vytvoření tisíců nových pracovních míst.

Trudeau nad rámec společného závazku přislíbil, že Kanada jako velký producent ropy a zemního plynu sníží do roku 2030 úniky metanu ve svém energetickém sektoru o 75 procent oproti roku 2012. Poznamenal přitom, že se tím stane první zemí, která vyslyší volání Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Vyzval pak další významné producenty ropy, aby se ke Kanadě v tomto ohledu připojili.

Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit emise skleníkových plynů, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za poměrně nízkou cenu. Obtížnější je to naopak například v zemědělství, velké množství tohoto skleníkového plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pak pochází mimo jiné ze skládek odpadu.

Administrativa amerického prezidenta Bidena dnes při příležitosti oznámení globálního závazku představila také svůj nový domácí plán, v němž bude mít hlavní slovo Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Ta získá pravomoc regulovat uvolňování metanu při těžbě ropy a zemního plynu.

Těžební společnosti budou muset pravidelně monitorovat, zda z jejich nalezišť a s nimi spojené infrastruktury neuchází metan a případně zjednat rychlou nápravu. Nová regulace bude rovněž vyžadovat pro těžařích ropy, kteří vyrábí zemní plyn jako vedlejší produkt, aby jej buď prodali, nebo spálili namísto prostého vypouštění do atmosféry. Po firmách bude vláda vyžadovat rovněž investice do skladovacích nádrží, kompresorů či pump, aby při jejich provozu neucházel plyn do ovzduší.

Pravidla začnou platit pravděpodobně od roku 2023 a budou namířena na snížení úniků metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 74 procent do roku 2035 vůči roku 2005, uvádí EPA.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) Joe Biden Ursula von der Leyenová Justin Trudeau

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Pokusy o sebevraždu na letadlové lodi? Zkreslujete informace, naštval se Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth odmítl zprávy o zhoršujících se podmínkách a psychických problémech posádky na letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Prohlásil, že informace týkající se situace na plavidle nasazeném v rámci podpory operací v Íránu byly zcela zkresleny. Hegseth reagoval na sílící tlak ze strany amerického Kongresu ohledně rekordně dlouhého nasazení lodi na moři.

před 7 hodinami

Tchaj-Wan

Tchaj-wan vypnul internet. Blackoutem simuloval čínskou invazi

Tchaj-wan poprvé ve své historii uspořádal cvičení, při kterém simuloval rozsáhlý výpadek internetu. Úřady tímto krokem reagují na rostoucí obavy o bezpečnost podmořských kabelů, jež představují klíčové digitální spojení ostrova se světem. Manévry měly za cíl prověřit připravenost obyvatelstva i záložních komunikačních systémů na případný konflikt či blokádu ze strany Číny.

před 7 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.

před 9 hodinami

včera

Elon Musk

Musk vydělává jen z Tesly miliardy. Jeho příjem převyšuje plat zaměstnanců 2,5milionkrát

Nová zpráva americké odborové federace AFL-CIO poukazuje na výrazně se rozšiřující propast mezi příjmy nejvyšších firemních manažerů a běžných zaměstnanců ve Spojených státech. Výrazným příkladem je generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk, jehož odměna ve výši 158,3 miliardy dolarů překročila průměrný plat zaměstnance této automobilky více než 2,5milionkrát. Výzkumníci pro ilustraci uvedli, že Musk v roce 2025 vydělal mediánový roční plat zaměstnance Tesly každé 4,23 sekundy.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Proč Trump zastírá fakta o Hormuzském průlivu? Nehodí se mu růst cen před volbami

Vymezení kontroly nad Hormuzským průlivem zůstává v probíhajícím konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem stěžejním sporným bodem. Přestože americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají nad touto klíčovou námořní cestou plnou kontrolu, podle vojenských a geopolitických odborníků oslovených webem CNN ani jedna ze stran průliv plně neovládá. Situaci na bojišti popisují jako patovou s tím, že průchod strategie ztěžuje neustálé bezpečnostní riziko pro komerční plavidla.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Japonsko se bouří proti návštěvě Putina na sporných Kurilských ostrovech

Japonská premiérka Sanae Takaiči v čtvrtek ostrými slovy odsoudila vůbec první návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina na sporných Kurilských ostrovech a označila ji za naprosto nepřijatelnou. Ruská státní média informovala, že Putin navštívil ostrov Iturup, který je v Japonsku známý pod názvem Etorofu. Jedná se o jeden ze čtyř ostrovů Kurilského souostroví, na které si dlouhodobě nárokují právo jak Rusko, tak Japonsko.

včera

Češi pozorují zatmění Slunce Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu

Miliony lidí napříč Evropou sledovaly nejvýraznější zatmění Slunce za téměř tři desetiletí. Zatímco obyvatelé Česka měli možnost pozorovat částečné zatmění, během něhož Měsíc zakryl většinu slunečního disku, jiné části kontinentu zažily úplnou tmu. Pás úplného zatmění zasáhl především Grónsko, Island a Španělsko. Pozorovatelé na mnoha místech Evropy reagovali na nebeské divadlo hlasitým jásotem a úžasem.

včera

včera

Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu

Kontinentální Evropa i Velká Británie čelí další vlně extrémního horka, která přináší rekordně vysoké teploty, rozsáhlá sucha i nebezpečí lesních požárů. Ve Španělsku i v částech Anglie se očekávají teploty dosahující až 40 °C. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy