Necelá stovka zemí se na klimatické konferenci připojila k závazku na snížení emisí metanu

Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau dnes na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu.

Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 75 procent oproti úrovni z roku 2012.

"Tímto globálním závazkem činíme z (klimatické konference) COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům," řekla při svém vystoupení von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu, která například stanoví limity ohledně toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu. "Největší prostor pro zlepšení je bez jakýchkoliv pochyb v energetickém sektoru," řekla von der Leyenová.

EK podle ní rovněž podporuje založení mezinárodní nezávislé agentury, která by emise metanu monitorovala na celosvětové úrovni.

Podle Bidena nový závazek "změní pravidla hry", protože téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než 80krát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se však z atmosféry mnohem rychleji odbourává, a tak je podle Bidena snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů, které se většinou soustředí na rok 2050.

"Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme v této rozhodující dekádě udělat (...) je snížit emise metanu tak rychle, jak to jen bude možné," řekl americký prezident. Bidenova administrativa nedávno představila novou strategii na snížení produkce metanu v energetickém sektoru i v zemědělství. Boj proti únikům metanu Biden označil rovněž za obrovskou příležitost pro vytvoření tisíců nových pracovních míst.

Trudeau nad rámec společného závazku přislíbil, že Kanada jako velký producent ropy a zemního plynu sníží do roku 2030 úniky metanu ve svém energetickém sektoru o 75 procent oproti roku 2012. Poznamenal přitom, že se tím stane první zemí, která vyslyší volání Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Vyzval pak další významné producenty ropy, aby se ke Kanadě v tomto ohledu připojili.

Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit emise skleníkových plynů, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za poměrně nízkou cenu. Obtížnější je to naopak například v zemědělství, velké množství tohoto skleníkového plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pak pochází mimo jiné ze skládek odpadu.

Administrativa amerického prezidenta Bidena dnes při příležitosti oznámení globálního závazku představila také svůj nový domácí plán, v němž bude mít hlavní slovo Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Ta získá pravomoc regulovat uvolňování metanu při těžbě ropy a zemního plynu.

Těžební společnosti budou muset pravidelně monitorovat, zda z jejich nalezišť a s nimi spojené infrastruktury neuchází metan a případně zjednat rychlou nápravu. Nová regulace bude rovněž vyžadovat pro těžařích ropy, kteří vyrábí zemní plyn jako vedlejší produkt, aby jej buď prodali, nebo spálili namísto prostého vypouštění do atmosféry. Po firmách bude vláda vyžadovat rovněž investice do skladovacích nádrží, kompresorů či pump, aby při jejich provozu neucházel plyn do ovzduší.

Pravidla začnou platit pravděpodobně od roku 2023 a budou namířena na snížení úniků metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 74 procent do roku 2035 vůči roku 2005, uvádí EPA.

Související

OSN

Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to dnes uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do "nouzového režimu". Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že skutečná práce na záchraně klimatu se odehrává mimo zasedací sály. Konferenci shrnula slovy: "Bla, bla, bla."

Více souvisejících

COP 26 (klimatická konference Glasgow) Joe Biden Ursula von der Leyenová Justin Trudeau

Aktuálně se děje

před 35 minutami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

včera

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

1. května 2026 21:57

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy