Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau dnes na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu.
Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu. Trudeau přislíbil, že Kanada do roku 2030 sníží emise metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 75 procent oproti úrovni z roku 2012.
"Tímto globálním závazkem činíme z (klimatické konference) COP26 okamžik, kdy se svět posouvá od ambicí k činům," řekla při svém vystoupení von der Leyenová. EK podle ní příští měsíc navrhne pravidla pro regulaci produkce metanu, která například stanoví limity ohledně toho, kolik plynu může unikat při těžbě ropy či zemního plynu. "Největší prostor pro zlepšení je bez jakýchkoliv pochyb v energetickém sektoru," řekla von der Leyenová.
EK podle ní rovněž podporuje založení mezinárodní nezávislé agentury, která by emise metanu monitorovala na celosvětové úrovni.
Podle Bidena nový závazek "změní pravidla hry", protože téměř polovinu veškerého dosud pozorovaného oteplení planety vědci přisuzují právě metanu. Ten má více než 80krát větší schopnost zachytávat teplo v atmosféře než oxid uhličitý. Zároveň se však z atmosféry mnohem rychleji odbourává, a tak je podle Bidena snížení jeho emisí do roku 2030 nezbytným krokem ke splnění dlouhodobých klimatických cílů, které se většinou soustředí na rok 2050.
"Jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme v této rozhodující dekádě udělat (...) je snížit emise metanu tak rychle, jak to jen bude možné," řekl americký prezident. Bidenova administrativa nedávno představila novou strategii na snížení produkce metanu v energetickém sektoru i v zemědělství. Boj proti únikům metanu Biden označil rovněž za obrovskou příležitost pro vytvoření tisíců nových pracovních míst.
Trudeau nad rámec společného závazku přislíbil, že Kanada jako velký producent ropy a zemního plynu sníží do roku 2030 úniky metanu ve svém energetickém sektoru o 75 procent oproti roku 2012. Poznamenal přitom, že se tím stane první zemí, která vyslyší volání Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Vyzval pak další významné producenty ropy, aby se ke Kanadě v tomto ohledu připojili.
Snížení úniků metanu v energetickém sektoru považují odborníci za jeden z nejsnadnějších způsobu, jak zmírnit emise skleníkových plynů, protože lze dosáhnout značných pokroků s již dostupnými technologiemi a za poměrně nízkou cenu. Obtížnější je to naopak například v zemědělství, velké množství tohoto skleníkového plynu totiž produkují krávy. Značná část emisí pak pochází mimo jiné ze skládek odpadu.
Administrativa amerického prezidenta Bidena dnes při příležitosti oznámení globálního závazku představila také svůj nový domácí plán, v němž bude mít hlavní slovo Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Ta získá pravomoc regulovat uvolňování metanu při těžbě ropy a zemního plynu.
Těžební společnosti budou muset pravidelně monitorovat, zda z jejich nalezišť a s nimi spojené infrastruktury neuchází metan a případně zjednat rychlou nápravu. Nová regulace bude rovněž vyžadovat pro těžařích ropy, kteří vyrábí zemní plyn jako vedlejší produkt, aby jej buď prodali, nebo spálili namísto prostého vypouštění do atmosféry. Po firmách bude vláda vyžadovat rovněž investice do skladovacích nádrží, kompresorů či pump, aby při jejich provozu neucházel plyn do ovzduší.
Pravidla začnou platit pravděpodobně od roku 2023 a budou namířena na snížení úniků metanu při těžbě ropy a zemního plynu o 74 procent do roku 2035 vůči roku 2005, uvádí EPA.
Související
Summit v Glasgow klimatickou krizi nevyřešil, ale to nebyl ani účel, zní z EU
Klimatická dohoda je pokrokem, ale nestačí, uvedl generální tajemník OSN
COP 26 (klimatická konference Glasgow) , Joe Biden , Ursula von der Leyenová , Justin Trudeau
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 1 hodinou
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 4 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 4 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 5 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 9 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák