Některé země EU volají po zastropování cen plynu. Komise je zatím nepodpořila

Dva dny před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky zemí Evropské unie, kteří mají jednat o krizových opatřeních proti rekordně vysokým cenám energií, sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však dnes uvedla, že všeobecný cenový strop může ohrozit bezpečnost dodávek.

O krizovém balíčku, který má obsahovat například daň z nadměrných zisků energetických či ropných firem nebo povinné úspory elektřiny, dnes jednali velvyslanci unijních zemí.

Zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy vyzvali k přípravě cenového stropu na plyn. Omezení jeho vysokých cen, které mají dopad také na zdražování elektřiny, může podle těchto států pomoci zmírnit inflační tlaky a snížit velkou cenovou zátěž na domácnosti. Německo, Nizozemsko či severské země naproti tomu tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky této již tak nedostatkové suroviny.

"Abychom si poradili s vysokými cenami plynu, musíme řešit cenovou nestabilitu, aniž bychom ohrozili bezpečnost dodávek," uvedla dnes belgická ministryně energetiky Tinne van der Straettenová, jejíž země patří k signatářům výzvy k zastropování. Do jednání se promítlo také poškození plynovodů Nord Stream, které v unijních zemích zvyšuje obavy z definitivního konce již značně omezených dodávek plynu z Ruska.

Místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis dnes prohlásil, že pro Brusel je nyní prioritou zajištění dostatečných dodávek plynu. Komise odpoledne předložila zástupcům členských zemí dokument analyzující možná opatření k omezení cen plynu. Případné zastropování velkoobchodních cen pro veškerý zemní plyn by podle ní mohlo ohrozit plynulé přeshraniční obchodování s touto komoditou v rámci unie. Vyžadovalo by také některé podpůrné kroky jako vytvoření nového systému distribuce plynu, zvláště kvůli jeho očekávanému nedostatku v některých státech. "K řešení rostoucí poptávky způsobené nižšími cenami bude nutné zavést rámec pro daleko drastičtější omezení poptávky včetně snižování dodávek," uvedla dále komise v dokumentu, který má ČTK k dispozici. EU by podle své exekutivy musela také najít "významné finanční zdroje", aby získala pro své země přísun plynu, za který budou mimounijní země ochotny platit více než bude činit unijní strop.

Státy EU o omezení cen plynu debatují již několik měsíců a začátkem září jednotně vyzvaly komisi, aby se jeho přípravou zabývala. Země se však zatím neshodují na tom, jak plán provést a neohrozit přitom přísun zkapalněného zemního plynu z Norska a dalších států, který má ruské výpadky nahradit.

V rámci páteční mimořádné ministerské schůzky svolané českým předsednictvím tak chtějí odsouhlasit spíše jiné kroky. Je mezi nimi stanovení stropu na zisky elektráren využívajících levnější zdroje než plyn či solidárního příspěvku z nadměrných zisků producentů fosilních paliv. Tyto návrhy by státům měly přinést přes 140 miliard eur (více než 3,4 bilionu Kč), které bude možné využít k podpoře domácností či firem.

Podle diplomatického zdroje se dnes velvyslanci vyjadřovali k balíčku, který počítá také s povinnými úsporami elektřiny či podporou likvidity na energetickém trhu. České předsednictví nyní na základě připomínek členských států připraví finální variantu návrhu, kterou dostanou v pátek ministři.

Související

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.
Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

plyn EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy