Některé země EU volají po zastropování cen plynu. Komise je zatím nepodpořila

Dva dny před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky zemí Evropské unie, kteří mají jednat o krizových opatřeních proti rekordně vysokým cenám energií, sílí mezi členskými státy debata o zastropování cen plynu. Skupina zemí požádala Evropskou komisi, aby ministrům předložila návrh stanovení maximálních velkoobchodních cen zemního plynu. Komise však dnes uvedla, že všeobecný cenový strop může ohrozit bezpečnost dodávek.

O krizovém balíčku, který má obsahovat například daň z nadměrných zisků energetických či ropných firem nebo povinné úspory elektřiny, dnes jednali velvyslanci unijních zemí.

Zástupci vlád Francie, Itálie, Španělska, Polska, Slovenska a další desítky zemí z různých částí Evropy vyzvali k přípravě cenového stropu na plyn. Omezení jeho vysokých cen, které mají dopad také na zdražování elektřiny, může podle těchto států pomoci zmírnit inflační tlaky a snížit velkou cenovou zátěž na domácnosti. Německo, Nizozemsko či severské země naproti tomu tvrdí, že strop na cenu plynu může ohrozit dodávky této již tak nedostatkové suroviny.

"Abychom si poradili s vysokými cenami plynu, musíme řešit cenovou nestabilitu, aniž bychom ohrozili bezpečnost dodávek," uvedla dnes belgická ministryně energetiky Tinne van der Straettenová, jejíž země patří k signatářům výzvy k zastropování. Do jednání se promítlo také poškození plynovodů Nord Stream, které v unijních zemích zvyšuje obavy z definitivního konce již značně omezených dodávek plynu z Ruska.

Místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis dnes prohlásil, že pro Brusel je nyní prioritou zajištění dostatečných dodávek plynu. Komise odpoledne předložila zástupcům členských zemí dokument analyzující možná opatření k omezení cen plynu. Případné zastropování velkoobchodních cen pro veškerý zemní plyn by podle ní mohlo ohrozit plynulé přeshraniční obchodování s touto komoditou v rámci unie. Vyžadovalo by také některé podpůrné kroky jako vytvoření nového systému distribuce plynu, zvláště kvůli jeho očekávanému nedostatku v některých státech. "K řešení rostoucí poptávky způsobené nižšími cenami bude nutné zavést rámec pro daleko drastičtější omezení poptávky včetně snižování dodávek," uvedla dále komise v dokumentu, který má ČTK k dispozici. EU by podle své exekutivy musela také najít "významné finanční zdroje", aby získala pro své země přísun plynu, za který budou mimounijní země ochotny platit více než bude činit unijní strop.

Státy EU o omezení cen plynu debatují již několik měsíců a začátkem září jednotně vyzvaly komisi, aby se jeho přípravou zabývala. Země se však zatím neshodují na tom, jak plán provést a neohrozit přitom přísun zkapalněného zemního plynu z Norska a dalších států, který má ruské výpadky nahradit.

V rámci páteční mimořádné ministerské schůzky svolané českým předsednictvím tak chtějí odsouhlasit spíše jiné kroky. Je mezi nimi stanovení stropu na zisky elektráren využívajících levnější zdroje než plyn či solidárního příspěvku z nadměrných zisků producentů fosilních paliv. Tyto návrhy by státům měly přinést přes 140 miliard eur (více než 3,4 bilionu Kč), které bude možné využít k podpoře domácností či firem.

Podle diplomatického zdroje se dnes velvyslanci vyjadřovali k balíčku, který počítá také s povinnými úsporami elektřiny či podporou likvidity na energetickém trhu. České předsednictví nyní na základě připomínek členských států připraví finální variantu návrhu, kterou dostanou v pátek ministři.

Související

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.
Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

plyn ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 1 hodinou

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 2 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy