Němci si v karanténě našli nového koníčka. Propadly mu statisíce až miliony lidí

Sonja Scherferová si rozhodně nemůže stěžovat na nudu: její nejstarší dcera chodí do první třídy a během jejího on-line vyučování se musí postarat o dvě mladší děti a zvládat vlastní zaměstnání. Když jsou večer potomci v posteli, najde si ale mladá Berlíňanka čas na pečení chleba. "Nemám hnětací stroj a všechno dělám ručně. Je to relax a dobrý odpočinek od intelektuální námahy," vypráví učitelka. "A taky je hezké mít vlastní chleba," dodává Scherferová, která v prosinci na recept narazila náhodou na internetu a tak s pečením začala.

Špalda, pšenice nebo žito, se semínky nebo bez, z formy nebo z plechu - receptů a variant se dá na síti najít nespočet. Fotografie křupavých výtvorů se pak objevují třeba na facebooku, kde skupinám domácích pekařů týdně přibývají tisíce nových členů. Obrovský zájem o domácí výrobu chleba potvrzuje také autor knih o pečení a bloger Lutz Geissler.

"S růstem počtu nakažených a první karanténou mi narostla čísla čtenářů blogu. Zvýšila se trojnásobně asi na 350.000 návštěvníků za měsíc," uvádí autor blogu Ploetzblog, původním povoláním geolog, který pořádá i on-line kurzy.

Na otázku, proč se lidé hromadně vrhli na pečení chleba a ne třeba koláčů, ale nezná odpověď ani on. "Chleba znamená přežití. A když si ho upeču sám, tak dokážu přežít spíš," dodává možné vysvětlení psycholog Christoph Klotter. Roli podle něj hraje i historická zkušenost. "Chleba je prostě pro Němce základní potravina. Před 200 lety se celé dny jedl jen chleba, kaše a brambory," dodává.

Chléb je navíc i důležitou součástí kulturní identity. "Goethův Werther se zamiluje do Lotte právě ve chvíli, kdy krájí chléb a rozděluje ho dětem," dává Klotter další příklad. V neposlední řadě může být pečení náhradou za chybějící kontakt s lidmi.

Výrobci vybavení pro pečení a pekaři mají z tohoto vývoje radost. "Tržby nám narostly o 300 procent," tvrdí například Birgit Freitagová z Reutlingenu, která prodává produkty firmy Pampered-Chef - například formy na pečení chleba. Z pekařské horečky profituje i berlínský podnik BakeNight, který pořádá pekařské kurzy - nyní kvůli pandemii výhradně on-line. Od začátku měsíce se na kurzy nazvané "Chleba z kvásku", "Housky" či "Bagety" přihlásilo už více než 1200 účastníků.

Díky vlastnímu pečení také spousta lidí poprvé zjistila, jak časově náročná a namáhavá činnost to je, říká šéf spolku malých německých pekáren Daniel Schneider. "Tahle zkušenost přinesla změnu postoje ke kvalitnímu chlebu a k prvotřídním výrobkům řemeslných pekáren," domnívá se. Malí pekaři už léta bojují proti konkurenci supermarketů a diskontů s jejich jednotvárnou, ale cenově příznivou produkcí. A počet malých pekáren klesá. Loni například v Německu fungovalo kolem 10.500 pekáren s částečně ruční výrobou, v roce 2008 to ještě bylo na 15.000.

Lutz Geissler patří k těm, kteří proti tomuto trendu bojují. Se svou partnerkou si chce tento 37letý zkušený pekař otevřít v Hamburku vlastní podnik. A vyhlídky má dobré, protože po řemeslném chlebu je nyní velká poptávka. Potvrzuje to i hamburský majitel pekárny Sören Korte, který svůj obchod otevřel uprostřed pandemie. "Lidé u mě naštěstí stojí fronty," raduje se podnikatel.