Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.
"Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o volebním výsledku, který nepřinesl žádného vítěze s jasnou převahou hlasů. I když zvítězil Scholz, chce kancléřský úřad získat Laschet, jehož unie CDU/CSU utrpěla nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. "Stranám unie již nebude pomoci, pokud se za nynější situace opravdu za svého kancléřského kandidáta nepostaví," uvedl list. Laschet se v kampani netěšil jasné podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kancléřské kandidáty, mimo jiné i šéfa bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera.
FAZ také poznamenal, že CSU si vážnost situace zřejmě dobře uvědomuje, protože nezbytnost jednoty uznala právě bavorská CSU. Její šéf a bavorský premiér Söder řekl, že v nadcházejících koaličních jednáních bude nezbytné, aby každý opustil svou komfortní zónu, a že budoucí vláda musí být koalicí rozumu.
"Máme tady SPD, CDU, FDP a Zelené, kteří se musí na nějaké konstelaci domluvit. Ať už hledání dopadne jakkoli, bude to výraz německé touhy po kompromisu," napsal deník Der Tagesspiegel. Ten také okomentoval fakt, že již v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale podle deníku bude složité v cestě do kancléřství čestně Scholze obejít.
Deník Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. "Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždycky dobrá," dodal Süddeutsche Zeitung, který podle stranických barev použil v Německu zažitý název semafor pro možnou koalici tradičně červené SPD, žluté FDP a Zelených.
Podle deníku Die Welt je jasné, že Scholz a ani Laschet nezískali žádný mandát pro velké změny, takže se s pár "reformičkami" nikam daleko nedostanou. "A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne," dodal Die Welt, že žádná ze stran tuto touhu pro sebe využít nedokázala.
Frankfurter Rundschau jako řešení složité povolební situace vidí menšinovou vládu. "Existuje přece jedna alternativa. Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?" ptá se deník, podle kterého je bázlivé odmítání takové možnosti v dnešní době přežitkem.
Spolkový sněm by podle Frankfurter Rundschau mohl zkrátka hlasovat o tom, kdo z obou kandidátů bude kancléřem. "Vítěz by pak musel pro své projekty případ od případu hledat většinu. Jako bonus bychom získali lidové zastoupení, kde by rozhodnutí byla výsledkem přesvědčování a ne koaličního rozumu. Přeloženo do němčiny, přineslo by to více demokracie," dodal deník.
Související
Merz naráží na první povolební problémy. SPD se do koalice s CDU příliš nechce
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Volby v Německu , Noviny / tisk
Aktuálně se děje
před 40 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák