Německá vláda nad propastí. Sjezd SPD má vyjasnit postoj k Merkelové

Když poslední listopadový den SPD oznámila výsledky volby nového vedení, byl to nejen pro mnoho sociálních demokratů šok. Vnitrostranické hlasování, kterého se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, totiž vyhrála dvojice v Německu jen málo známých politiků - členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans.

V souboji s dvojicí tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou, kterou podporovalo prakticky celé vedení SPD, uspěli Eskenová a Walter-Borjans i díky svému kritickému postoji k současné vládě, s níž je mnoho zejména řadových sociálních demokratů nespokojeno. Eskenová se v jedné z předvolebních debat nechala dokonce slyšet, že pokud CDU/CSU odmítne změnit koaliční smlouvu, do níž chce SPD prosadit více svých priorit, doporučí stranickému sjezdu odchod z vlády.

Vítězství Eskenové a Waltera-Borjanse s sebou tedy přineslo jednak pozitivní očekávání mnoha sociálních demokratů, že strana, která v posledních letech prochází těžkou krizí, se konečně odpoutá od vlivu Merkelové, a jednak obavy o stabilitu Německa v případě pádu kabinetu. Za pouhých pět dnů oba tyto protikladné pocity výrazně ochladly.

Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kteří rychle poznávají, že reálná politika v čele strany se výrazně liší od volební kampaně, totiž už hovoří výrazně opatrněji. "Nechceme překotně odejít z velké koalice," nechal se slyšet Walter-Borjans. V návrhu sjezdového usnesení, na němž už se Eskenová a Walter-Borjans z velké části podílejí, pak o odchodu, pokud koaliční partneři SPD nevyhoví, vůbec není řeč. Píše se v něm jen o dalších rozhovorech s CDU/CSU. Obě tyto strany přitom úpravy koaliční smlouvy striktně odmítají.

Pozorovatelé citelnou změnu postoje nebo přinejmenším rétoriky ze strany dvojice, o jejíž volbě do předsednických pozic sjezdem není pochyb, vysvětlují složitou situací, v níž se Eskenová a Walter-Borjans ocitli. Velká část vedení strany i poslanecké frakce jim totiž jasně dala najevo, že tvrdý kurs vůči konzervativní unii či dokonce ultimáta odmítá. Hrozilo tak, že by se rozhodnutí nových předsedů nemuseli podřídit, což by stranu zcela rozštěpilo.

Na druhé straně Eskenová a Walter-Borjans čelí tlaku velké části stranické základny i řady mladých sociálních demokratů, kteří už nevidí jinou cestu, jak se pokusit zastavit pokračující propad strany, než vystoupit z nepopulární velké koalice. Zástupci tohoto proudu v SPD už také jasně dávají nespokojenost s aktuálním vývojem.

"Když rozhovory s konzervativní unií nepřinesou žádný přesvědčivý výsledek, nemůžeme zůstat ve velké koalici. To by jinak členové mohli rovnou zvolit Olafa Scholze," říká sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach v narážce na zřejmě největšího zastánce pokračování velké koalice, kterým ministr financí je.

To, jak si Eskenová s Walterem-Borjansem s těmito tlaky poradí, může mít velký vliv na to, jak dlouho ve funkcích vydrží. Jejich předchůdci - Martin Schulz a Andrea Nahlesová - v čele strany přežili vždy jen zhruba rok.