Potvrdit volbu dvojice nových předsedů a vyjasnit svůj postoj ke koaliční vládě s konzervativní unií CDU/CSU by měli němečtí sociální demokraté (SPD) na svém sjezdu, který v Berlíně začne v pátek. Názory na pokračování vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou jsou přitom v SPD diametrálně odlišné a smířit je může být prakticky nemožné.
Když poslední listopadový den SPD oznámila výsledky volby nového vedení, byl to nejen pro mnoho sociálních demokratů šok. Vnitrostranické hlasování, kterého se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, totiž vyhrála dvojice v Německu jen málo známých politiků - členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans.
V souboji s dvojicí tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou, kterou podporovalo prakticky celé vedení SPD, uspěli Eskenová a Walter-Borjans i díky svému kritickému postoji k současné vládě, s níž je mnoho zejména řadových sociálních demokratů nespokojeno. Eskenová se v jedné z předvolebních debat nechala dokonce slyšet, že pokud CDU/CSU odmítne změnit koaliční smlouvu, do níž chce SPD prosadit více svých priorit, doporučí stranickému sjezdu odchod z vlády.
Vítězství Eskenové a Waltera-Borjanse s sebou tedy přineslo jednak pozitivní očekávání mnoha sociálních demokratů, že strana, která v posledních letech prochází těžkou krizí, se konečně odpoutá od vlivu Merkelové, a jednak obavy o stabilitu Německa v případě pádu kabinetu. Za pouhých pět dnů oba tyto protikladné pocity výrazně ochladly.
Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kteří rychle poznávají, že reálná politika v čele strany se výrazně liší od volební kampaně, totiž už hovoří výrazně opatrněji. "Nechceme překotně odejít z velké koalice," nechal se slyšet Walter-Borjans. V návrhu sjezdového usnesení, na němž už se Eskenová a Walter-Borjans z velké části podílejí, pak o odchodu, pokud koaliční partneři SPD nevyhoví, vůbec není řeč. Píše se v něm jen o dalších rozhovorech s CDU/CSU. Obě tyto strany přitom úpravy koaliční smlouvy striktně odmítají.
Pozorovatelé citelnou změnu postoje nebo přinejmenším rétoriky ze strany dvojice, o jejíž volbě do předsednických pozic sjezdem není pochyb, vysvětlují složitou situací, v níž se Eskenová a Walter-Borjans ocitli. Velká část vedení strany i poslanecké frakce jim totiž jasně dala najevo, že tvrdý kurs vůči konzervativní unii či dokonce ultimáta odmítá. Hrozilo tak, že by se rozhodnutí nových předsedů nemuseli podřídit, což by stranu zcela rozštěpilo.
Na druhé straně Eskenová a Walter-Borjans čelí tlaku velké části stranické základny i řady mladých sociálních demokratů, kteří už nevidí jinou cestu, jak se pokusit zastavit pokračující propad strany, než vystoupit z nepopulární velké koalice. Zástupci tohoto proudu v SPD už také jasně dávají nespokojenost s aktuálním vývojem.
"Když rozhovory s konzervativní unií nepřinesou žádný přesvědčivý výsledek, nemůžeme zůstat ve velké koalici. To by jinak členové mohli rovnou zvolit Olafa Scholze," říká sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach v narážce na zřejmě největšího zastánce pokračování velké koalice, kterým ministr financí je.
To, jak si Eskenová s Walterem-Borjansem s těmito tlaky poradí, může mít velký vliv na to, jak dlouho ve funkcích vydrží. Jejich předchůdci - Martin Schulz a Andrea Nahlesová - v čele strany přežili vždy jen zhruba rok.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Poslední předvolební duel: V neděli končíš, vmetl Merz Scholzovi. Řešila se i AfD
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) , Německo , Angela Merkelová , Norbert Walter-Borjans (SPD) , Saskia Eskenová (SPD) , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák