Potvrdit volbu dvojice nových předsedů a vyjasnit svůj postoj ke koaliční vládě s konzervativní unií CDU/CSU by měli němečtí sociální demokraté (SPD) na svém sjezdu, který v Berlíně začne v pátek. Názory na pokračování vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou jsou přitom v SPD diametrálně odlišné a smířit je může být prakticky nemožné.
Když poslední listopadový den SPD oznámila výsledky volby nového vedení, byl to nejen pro mnoho sociálních demokratů šok. Vnitrostranické hlasování, kterého se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, totiž vyhrála dvojice v Německu jen málo známých politiků - členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans.
V souboji s dvojicí tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou, kterou podporovalo prakticky celé vedení SPD, uspěli Eskenová a Walter-Borjans i díky svému kritickému postoji k současné vládě, s níž je mnoho zejména řadových sociálních demokratů nespokojeno. Eskenová se v jedné z předvolebních debat nechala dokonce slyšet, že pokud CDU/CSU odmítne změnit koaliční smlouvu, do níž chce SPD prosadit více svých priorit, doporučí stranickému sjezdu odchod z vlády.
Vítězství Eskenové a Waltera-Borjanse s sebou tedy přineslo jednak pozitivní očekávání mnoha sociálních demokratů, že strana, která v posledních letech prochází těžkou krizí, se konečně odpoutá od vlivu Merkelové, a jednak obavy o stabilitu Německa v případě pádu kabinetu. Za pouhých pět dnů oba tyto protikladné pocity výrazně ochladly.
Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kteří rychle poznávají, že reálná politika v čele strany se výrazně liší od volební kampaně, totiž už hovoří výrazně opatrněji. "Nechceme překotně odejít z velké koalice," nechal se slyšet Walter-Borjans. V návrhu sjezdového usnesení, na němž už se Eskenová a Walter-Borjans z velké části podílejí, pak o odchodu, pokud koaliční partneři SPD nevyhoví, vůbec není řeč. Píše se v něm jen o dalších rozhovorech s CDU/CSU. Obě tyto strany přitom úpravy koaliční smlouvy striktně odmítají.
Pozorovatelé citelnou změnu postoje nebo přinejmenším rétoriky ze strany dvojice, o jejíž volbě do předsednických pozic sjezdem není pochyb, vysvětlují složitou situací, v níž se Eskenová a Walter-Borjans ocitli. Velká část vedení strany i poslanecké frakce jim totiž jasně dala najevo, že tvrdý kurs vůči konzervativní unii či dokonce ultimáta odmítá. Hrozilo tak, že by se rozhodnutí nových předsedů nemuseli podřídit, což by stranu zcela rozštěpilo.
Na druhé straně Eskenová a Walter-Borjans čelí tlaku velké části stranické základny i řady mladých sociálních demokratů, kteří už nevidí jinou cestu, jak se pokusit zastavit pokračující propad strany, než vystoupit z nepopulární velké koalice. Zástupci tohoto proudu v SPD už také jasně dávají nespokojenost s aktuálním vývojem.
"Když rozhovory s konzervativní unií nepřinesou žádný přesvědčivý výsledek, nemůžeme zůstat ve velké koalici. To by jinak členové mohli rovnou zvolit Olafa Scholze," říká sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach v narážce na zřejmě největšího zastánce pokračování velké koalice, kterým ministr financí je.
To, jak si Eskenová s Walterem-Borjansem s těmito tlaky poradí, může mít velký vliv na to, jak dlouho ve funkcích vydrží. Jejich předchůdci - Martin Schulz a Andrea Nahlesová - v čele strany přežili vždy jen zhruba rok.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Poslední předvolební duel: V neděli končíš, vmetl Merz Scholzovi. Řešila se i AfD
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) , Německo , Angela Merkelová , Norbert Walter-Borjans (SPD) , Saskia Eskenová (SPD) , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
včera
Nová proruská bulharská vláda zastaví veškeré dodávky zbraní na Ukrajinu
včera
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
včera
EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě
včera
Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla
včera
Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?
včera
Netanjahu v kleštích. Izraelci požadují masivní údery na Libanon, tím by naštval Trumpa
včera
Zelenskyj je přesvědčen, že NATO Ukrajinu potřebuje
včera
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
včera
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
včera
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
včera
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
včera
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
včera
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
včera
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
včera
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
včera
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
8. června 2026 22:01
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
8. června 2026 21:08
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
8. června 2026 20:19
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
8. června 2026 19:36
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě