Potvrdit volbu dvojice nových předsedů a vyjasnit svůj postoj ke koaliční vládě s konzervativní unií CDU/CSU by měli němečtí sociální demokraté (SPD) na svém sjezdu, který v Berlíně začne v pátek. Názory na pokračování vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou jsou přitom v SPD diametrálně odlišné a smířit je může být prakticky nemožné.
Když poslední listopadový den SPD oznámila výsledky volby nového vedení, byl to nejen pro mnoho sociálních demokratů šok. Vnitrostranické hlasování, kterého se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, totiž vyhrála dvojice v Německu jen málo známých politiků - členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans.
V souboji s dvojicí tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou, kterou podporovalo prakticky celé vedení SPD, uspěli Eskenová a Walter-Borjans i díky svému kritickému postoji k současné vládě, s níž je mnoho zejména řadových sociálních demokratů nespokojeno. Eskenová se v jedné z předvolebních debat nechala dokonce slyšet, že pokud CDU/CSU odmítne změnit koaliční smlouvu, do níž chce SPD prosadit více svých priorit, doporučí stranickému sjezdu odchod z vlády.
Vítězství Eskenové a Waltera-Borjanse s sebou tedy přineslo jednak pozitivní očekávání mnoha sociálních demokratů, že strana, která v posledních letech prochází těžkou krizí, se konečně odpoutá od vlivu Merkelové, a jednak obavy o stabilitu Německa v případě pádu kabinetu. Za pouhých pět dnů oba tyto protikladné pocity výrazně ochladly.
Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kteří rychle poznávají, že reálná politika v čele strany se výrazně liší od volební kampaně, totiž už hovoří výrazně opatrněji. "Nechceme překotně odejít z velké koalice," nechal se slyšet Walter-Borjans. V návrhu sjezdového usnesení, na němž už se Eskenová a Walter-Borjans z velké části podílejí, pak o odchodu, pokud koaliční partneři SPD nevyhoví, vůbec není řeč. Píše se v něm jen o dalších rozhovorech s CDU/CSU. Obě tyto strany přitom úpravy koaliční smlouvy striktně odmítají.
Pozorovatelé citelnou změnu postoje nebo přinejmenším rétoriky ze strany dvojice, o jejíž volbě do předsednických pozic sjezdem není pochyb, vysvětlují složitou situací, v níž se Eskenová a Walter-Borjans ocitli. Velká část vedení strany i poslanecké frakce jim totiž jasně dala najevo, že tvrdý kurs vůči konzervativní unii či dokonce ultimáta odmítá. Hrozilo tak, že by se rozhodnutí nových předsedů nemuseli podřídit, což by stranu zcela rozštěpilo.
Na druhé straně Eskenová a Walter-Borjans čelí tlaku velké části stranické základny i řady mladých sociálních demokratů, kteří už nevidí jinou cestu, jak se pokusit zastavit pokračující propad strany, než vystoupit z nepopulární velké koalice. Zástupci tohoto proudu v SPD už také jasně dávají nespokojenost s aktuálním vývojem.
"Když rozhovory s konzervativní unií nepřinesou žádný přesvědčivý výsledek, nemůžeme zůstat ve velké koalici. To by jinak členové mohli rovnou zvolit Olafa Scholze," říká sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach v narážce na zřejmě největšího zastánce pokračování velké koalice, kterým ministr financí je.
To, jak si Eskenová s Walterem-Borjansem s těmito tlaky poradí, může mít velký vliv na to, jak dlouho ve funkcích vydrží. Jejich předchůdci - Martin Schulz a Andrea Nahlesová - v čele strany přežili vždy jen zhruba rok.
Související
Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo
Poslední předvolební duel: V neděli končíš, vmetl Merz Scholzovi. Řešila se i AfD
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) , Německo , Angela Merkelová , Norbert Walter-Borjans (SPD) , Saskia Eskenová (SPD) , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 1 hodinou
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 1 hodinou
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 2 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 3 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 4 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 4 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 5 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 7 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
Zdroj: Libor Novák