Německá vláda nad propastí. Sjezd SPD má vyjasnit postoj k Merkelové

Potvrdit volbu dvojice nových předsedů a vyjasnit svůj postoj ke koaliční vládě s konzervativní unií CDU/CSU by měli němečtí sociální demokraté (SPD) na svém sjezdu, který v Berlíně začne v pátek. Názory na pokračování vlády vedené kancléřkou Angelou Merkelovou jsou přitom v SPD diametrálně odlišné a smířit je může být prakticky nemožné.

Když poslední listopadový den SPD oznámila výsledky volby nového vedení, byl to nejen pro mnoho sociálních demokratů šok. Vnitrostranické hlasování, kterého se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, totiž vyhrála dvojice v Německu jen málo známých politiků - členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans.

V souboji s dvojicí tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou, kterou podporovalo prakticky celé vedení SPD, uspěli Eskenová a Walter-Borjans i díky svému kritickému postoji k současné vládě, s níž je mnoho zejména řadových sociálních demokratů nespokojeno. Eskenová se v jedné z předvolebních debat nechala dokonce slyšet, že pokud CDU/CSU odmítne změnit koaliční smlouvu, do níž chce SPD prosadit více svých priorit, doporučí stranickému sjezdu odchod z vlády.

Vítězství Eskenové a Waltera-Borjanse s sebou tedy přineslo jednak pozitivní očekávání mnoha sociálních demokratů, že strana, která v posledních letech prochází těžkou krizí, se konečně odpoutá od vlivu Merkelové, a jednak obavy o stabilitu Německa v případě pádu kabinetu. Za pouhých pět dnů oba tyto protikladné pocity výrazně ochladly.

Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans, kteří rychle poznávají, že reálná politika v čele strany se výrazně liší od volební kampaně, totiž už hovoří výrazně opatrněji. "Nechceme překotně odejít z velké koalice," nechal se slyšet Walter-Borjans. V návrhu sjezdového usnesení, na němž už se Eskenová a Walter-Borjans z velké části podílejí, pak o odchodu, pokud koaliční partneři SPD nevyhoví, vůbec není řeč. Píše se v něm jen o dalších rozhovorech s CDU/CSU. Obě tyto strany přitom úpravy koaliční smlouvy striktně odmítají.

Pozorovatelé citelnou změnu postoje nebo přinejmenším rétoriky ze strany dvojice, o jejíž volbě do předsednických pozic sjezdem není pochyb, vysvětlují složitou situací, v níž se Eskenová a Walter-Borjans ocitli. Velká část vedení strany i poslanecké frakce jim totiž jasně dala najevo, že tvrdý kurs vůči konzervativní unii či dokonce ultimáta odmítá. Hrozilo tak, že by se rozhodnutí nových předsedů nemuseli podřídit, což by stranu zcela rozštěpilo.

Na druhé straně Eskenová a Walter-Borjans čelí tlaku velké části stranické základny i řady mladých sociálních demokratů, kteří už nevidí jinou cestu, jak se pokusit zastavit pokračující propad strany, než vystoupit z nepopulární velké koalice. Zástupci tohoto proudu v SPD už také jasně dávají nespokojenost s aktuálním vývojem.

"Když rozhovory s konzervativní unií nepřinesou žádný přesvědčivý výsledek, nemůžeme zůstat ve velké koalici. To by jinak členové mohli rovnou zvolit Olafa Scholze," říká sociálnědemokratický poslanec Karl Lauterbach v narážce na zřejmě největšího zastánce pokračování velké koalice, kterým ministr financí je.

To, jak si Eskenová s Walterem-Borjansem s těmito tlaky poradí, může mít velký vliv na to, jak dlouho ve funkcích vydrží. Jejich předchůdci - Martin Schulz a Andrea Nahlesová - v čele strany přežili vždy jen zhruba rok.

Související

Gerhard Schröder

Schröder unikne trestu za vstřícnost k Rusku

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru dnes v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Více souvisejících

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Německo Angela Merkelová Norbert Walter-Borjans (SPD) Saskia Eskenová (SPD) Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy