Německá vláda dnes schválila balíček opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), na kterém se už v září domluvily koaliční strany. Série opatření, která vyjde na více než 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023, má vést k tomu, že Německo splní svůj klimatický cíl pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) počítá například se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení skrze systém národních emisních povolenek. To by mělo vést k postupnému zvyšování cen benzínu, nafty, zemního plynu i topných olejů.
Klesat od roku 2021 naopak budou ceny elektřiny. Už o rok dříve půjdou dolů ceny v dálkové železniční dopravě, kde se má daň z přidané hodnoty snížit z 19 na sedm procent. Zdraží naproti tomu lety startující v Německu.
Balíček, jehož jednotlivá opatření bude postupně schvalovat i parlament, dále počítá se zvýšenou podporou elektromobilů, pro které má být do roku 2030 vybudován milion veřejně přístupných dobíjecích míst, nebo s většími investicemi do zateplení domů a výměny starých topení. Podíl obnovitelných zdrojů energie má stoupnout ze současných 44 na 65 procent.
Velká část odborníků však považuje schválená opatření za nedostatečná. "Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství," komentoval ho už dříve Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, s nímž se radí i Merkelová. Spolková republika podle institutu s pomocí balíčku své klimatické cíle pro rok 2030 splnit nemůže. Aby to bylo možné, musel by stanovovat výrazně vyšší cenu za tunu CO2, než činí.
Už nyní je jasné, že Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.
Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.
Související
Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Německo , Klimatické změny , emise , Angela Merkelová , Energetika
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Rusko plánuje útok na Kyjev. Moskva vyzvala cizince k opuštění ukrajinské metropole
před 46 minutami
Co chrání ukrajinské nebe? Radary, drony i umělá inteligence
před 1 hodinou
Extrémní počasí se projevilo naplno. Evropu už nyní spalují téměř čtyřicetistupňová vedra
před 2 hodinami
Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče
před 3 hodinami
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
před 4 hodinami
Odstěhujte se, než vás definitivně zaplaví voda, vzkázali vědci obyvatelům jednoho z nejznámějších měst USA
před 5 hodinami
Francie čelí rozsáhlému skandálu. Na více než sto školách a školkách docházelo k týrání dětí
před 5 hodinami
Teherán popřel Rubiova slova. Dohoda Íránu s USA jen tak nebude
před 6 hodinami
Tropické počasí ještě zesílí, nejvíce potrápí jižní Moravu. Platí výstraha
před 7 hodinami
Rubio naznačil, že dohoda s Íránem by mohla být už dnes
před 8 hodinami
Tropické počasí přidělává starosti. Meteorologové opět varují před požáry
před 8 hodinami
Bude dobrá a lepší než Obamova, řekl Trump o případné dohodě s Íránem
před 10 hodinami
Počasí: Tropy vystřídá ochlazení, pak se vedra vrátí
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.
Zdroj: Libor Novák