Německá vláda dnes schválila balíček opatření k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), na kterém se už v září domluvily koaliční strany. Série opatření, která vyjde na více než 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023, má vést k tomu, že Německo splní svůj klimatický cíl pro rok 2030. Tím je snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) počítá například se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení skrze systém národních emisních povolenek. To by mělo vést k postupnému zvyšování cen benzínu, nafty, zemního plynu i topných olejů.
Klesat od roku 2021 naopak budou ceny elektřiny. Už o rok dříve půjdou dolů ceny v dálkové železniční dopravě, kde se má daň z přidané hodnoty snížit z 19 na sedm procent. Zdraží naproti tomu lety startující v Německu.
Balíček, jehož jednotlivá opatření bude postupně schvalovat i parlament, dále počítá se zvýšenou podporou elektromobilů, pro které má být do roku 2030 vybudován milion veřejně přístupných dobíjecích míst, nebo s většími investicemi do zateplení domů a výměny starých topení. Podíl obnovitelných zdrojů energie má stoupnout ze současných 44 na 65 procent.
Velká část odborníků však považuje schválená opatření za nedostatečná. "Klimatický balíček je dokumentem politického zoufalství," komentoval ho už dříve Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu, s nímž se radí i Merkelová. Spolková republika podle institutu s pomocí balíčku své klimatické cíle pro rok 2030 splnit nemůže. Aby to bylo možné, musel by stanovovat výrazně vyšší cenu za tunu CO2, než činí.
Už nyní je jasné, že Německo nesplní ani své emisní cíle pro rok 2020. Berlín původně plánoval, že do příštího roku emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 sníží o 40 procent. Do konce loňského roku ale klesly jen o 30,6 procenta.
Zdaleka nejmenší pokles zaznamenala oblast dopravy (0,6 procenta), následovaná zemědělstvím (18,8 procenta), průmyslem (30,7 procenta), energetikou (33,4 procenta) a oblastí bydlení (44 procent). V dalších oblastech emise klesly o 75 procent.
Související
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
Německo , Klimatické změny , emise , Angela Merkelová , Energetika
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
včera
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
včera
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
včera
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
včera
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
včera
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
15. srpna 2026 21:59
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
15. srpna 2026 20:46
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
15. srpna 2026 19:34
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
15. srpna 2026 18:22
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
15. srpna 2026 16:59
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
15. srpna 2026 15:41
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Zdroj: Libor Novák