Německo řeší zásadní otázku: Jak mohlo k současné katastrofě vůbec dojít?

Oceňovaná hydroložka Hannah Clokeová, která vytvořila Evropský systém varování před povodněmi, program Evropské unie, jehož cílem je zavčasu varovat před povodňovým nebezpečím, tvrdí, že během minulého víkendu úřady dostaly varování. Svůj program Clokeová založila po tragických povodních v Evropě v roce 2002 ve snaze předejít podobným katastrofám. Nynější záplavy podle ní ale ukázaly na slabá místa systému.

V některých oblastech podle Clokeové program splnil svůj účel a varování padla na úrodnou půdu. Hydroložka ale přiznává, že "na některých jiných místech se nedostala varování k lidem, kteří nevěděli, co se stane".

"V roce 2021 bychom neměli mít tolik úmrtí kvůli záplavám. Je to prostě nepřijatelné a něco je špatně," zdůrazňuje hydroložka.

V jednotlivých evropských zemích jsou mechanismy, které předpovídají povodně a zveřejňují výstrahy, různé. V Německu jsou tyto struktury podle Clokeové rozdrobené a zahrnují mnoho úřadů v různých spolkových zemí, takže reakce na nebezpečí se mohou lišit.

Mluvčí německého meteorologického ústavu Deutscher Wetterdienst uvedl, že služba vydala několik varování před extrémními srážkami. Podle něj je pak už na jednotlivých úřadech, aby vyhodnotily povodňové nebezpečí a případně přikročily k evakuaci lidí nebo jiným opatřením.

Ministerstvo životního prostředí spolkové země Porýní-Falc, která je jednou z nejpostiženějších zemí nynějšími záplavami, uvedlo, že varování před záplavami jsou zveřejňována pro největší řeky, ale že informace týkající se přítoků a menších řek nejsou tak podrobné, takže povodně nemohou být vždycky odvráceny.

Klimatoložka Friederike Ottová, zástupkyně ředitele Institutu pro změny životního prostředí na Oxfordské univerzitě, spatřuje akutní potřebu osvěty týkající se záplav. "Podle mého názoru si lidé dostatečně neuvědomují, že počasí může být smrtící," zdůrazňuje Ottová.

"Skutečnost, že jsou zastavěny velké plochy půdy, také vede k dramatičtějším následkům, než jak by to bylo v případě, kdyby se voda mohla někam vsáknout," uvádí klimatoložka.

Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer uvedl, že Německo se do budoucna musí "mnohem lépe připravit". Současná situace je podle něj důsledkem změn klimatu.

Ke vzniku záplav přispívá mnoho faktorů, nicméně oteplující se atmosféra v důsledku klimatických změn znamená, že extrémní srážky jsou pravděpodobnější. Hayley Fowlerová, která vyučuje dopady klimatických změn na Univerzitě v Newcastlu, vysvětluje, že globální oteplování vede ke zpomalení jet streamu neboli proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Následkem toho se bouřky posouvají pomaleji. V teplejší atmosféře se také udrží více vlhkosti.

"Extrémní srážky budou sílit a ty nejextrémnější budou častější," upozorňuje Fowlerová. Státy podle ní musejí přebudovat svoji infrastrukturu, aby dokázaly těmto událostem čelit.

Dodává však, že dokonale se připravit na podobné události nelze. "Vždy se může objevit něco, co překoná naše protipovodňové systémy. Proto opravdu potřebujeme systémy nouzového řízení a systémy výstrah," uvádí.

Michael Ahrend z německého okresu Ahrweiler, kde v pátek odpoledne po opadnutí vody lidé pomocí lopat a košťat odstraňovali z domů a obchodů bláto, agentuře Reuters řekl: "Myslel jsem si, že voda jednou přijde, ale něco takového jsem nečekal. Tohle není válka, to prostě udeřila příroda. Měli bychom tomu konečně věnovat pozornost."