NÁZOR: Odchod z Afghánistánu umožňuje Bidenovi soustředit se Rusko a Čínu, věří expertka

Přehnané obavy

Politoložka soudí, že znepokojení ohledně osudu Afghánců, především žen a dětí, je sice pochopitelné, celkové obavy z nastalé situace považuje za přehnané. Pokud by evropští politici pečlivě poslouchali, co Biden říká, uvědomili by si, že zní v zásadě "evropsky", tvrdí autorka komentáře. Připouští, že Spojené státy mají problémy, ale ty jsou především domácího rázu.

"V jádru evropských obav je strach z návratu amerického izolacionismu," píše Tocciová. Poukazuje, že v momentě, kdy Biden nastupoval do úřadu a oznamoval, že Spojené státy jsou zpět, mnozí Evropané vyděšení předchozím prezidentstvím Donalda Trumpa se podezíravě tázali, na jak dlouho.

Biden mezitím učinil sérii kroků, které naznačují, že odpověď je stále otevřená, konstatuje odbornice. Zmiňuje především strach, zda lehkost, s jakou se Spojené státy odvrátily od Afghánistánu, neznamená, že mohou to samé učinit v případě Balkánu a možná i Pobaltí.

Autorka komentáře se domnívá, že tyto existenční obavy nejsou na místě, protože žádné prohlášení či krok Bidenovy administrativy zatím nevěstní oslabení amerického závazku vůči bezpečnosti v Evropě.

Bidenova zahraničněpolitická doktrína se zakládá na pohledu velmoci, která si uvědomuje, že zdroje jsou omezené, tudíž si musí strategicky volit, kde jich je nejvíce potřeba, nastiňuje politoložka. Dodává, že v Bidenově pojetí to je oblast soupeření s největšími rivaly, Čínou a Ruskem, a podpora liberálně demokratických spojenců, především těch v Evropě, tudíž odchod z Afghánistánu - přestože byl chaotický - tuto ideu nikterak nepopírá, ale naopak posiluje.  

"Lidská práva budou těžištěm naší zahraniční politiky. Ale způsob, jakým toho dosáhnout, není nekonečné vojenské angažmá, ale diplomacie, ekonomické nástroje a mobilizace podpory zbytku světa," cituje Tocciová slova šéfa Bílého domu v reakci na afghánský debakl. To je podle ní maximálně evropské.

Evropany také hluboce frustruje nedostatečná koordinace ohledně Afghánistánu, připouští expertka. Tuto kritiku považuje z oprávněnou, ale zdůrazňuje, že nejde o novum, protože nedostatečné konzultace dlouhodobě komplikují transatlantické vztahy, ať už v Bílém domě sedí republikán či demokrat.  

Američtí spojenci bývali dlouho stavěni před rozhodnutí vojensky zasáhnout jako před hotovou věc, přestože se od nich očekávala spoluúčast, připomíná politoložka. Pocit Evropanů z devadesátých a nultých let, ať už šlo o Balkán nebo Blízký východ, přirovnává k situaci, kdy Američané připravují jídlo a na Evropany zbylo pouze mytí nádobí.

Návrat liberálních hodnot

Evropané se mohou hněvat kvůli Afghánistánu i z dalšího dobrého důvodu, protože situace jde proti důležitému trendu v západní zahraniční politice, kterým je návrat liberálních hodnot, nastiňuje odbornice. Podotýká, že Západ byl celé desetiletí zahlcen finanční krizí, věčnými válkami, úpadkem demokracie ve východní Evropě a na Blízkém východě i vzestupem nacionalistického populismu, avšak v poslední době se vrací k liberální myšlence.

Hrozící konfrontace s Čínou a Ruskem je pak interpretována jako střet mezi politickými systémy a ideologiemi, kdy liberální demokracie a autoritářství opět hrají roli dominantních určovatelů, poukazuje Tocciová. Doplňuje, že ponechání Afgháncům na pospas Tálibánu tedy může působit jako ústup od toho, co Západ ztělesňuje.

"Ale zatímco návrat hodnot do západní zahraniční politiky by měl být pochopitelně vítán, neznamená to, že bychom se měli vrátit do minulosti," píše odbornice. Vyzdvihuje, že doba šíření demokracie vojenskými zásahy a budování států minula, na což Bidenova zahraničněpolitická doktrína správně upozorňuje.

Humanitární intervence, sankce, podmíněnost obchodu, socializace elit skrz diplomacii a občanskou společnost mohou fungovat, pokud je liberální mezinárodní řád na svém vrcholu, což ale dnes zřejmě není ten případ, míní Tocciová. Domnívá se, že uvedené metody mohou být účinné na místech jako Gruzie a Ukrajina, ale jinde pravděpodobně neefektivní nebudou, ať už jde o Afghánistán, Bělorusko, Srbsko nebo Turecko.

Otázkou pak zůstává jak vyřešit tuto pomyslnou kvadraturu kruhu, deklaruje expertka. Táže se, jak aplikovat hodnoty v zahraniční politice, když je nelze ignorovat, ale ani šířit dosavadním způsobem. Odpověď podle ní do značné míry leží v domácím vývoji na obou stranách Atlantiku, ale dochází k oslabování demokracie a vylepšování její liberální formy je velkým úkolem.

Ignorovat ale nelze ani mezinárodní rozměr, a právě to vyvolává znepokojení ve Spojených státech i Evropě, jelikož politici těžko hledají cesty kupředu, soudí odbornice. Dodává, že sice nemusí být přijatelné šířit západní hodnoty puškami, to ale neznamená, že nelze nalézt jiný způsob. "Úspěšné šíření západních hodnot v multipolárním věku vyžaduje nové politické nástroje a metody, míchání principů a pragmatismus," vyzdvihuje Tocciová.

Evropané tak budou muset převzít větší zodpovědnost a nést větší riziko, a to nejen na papíře, ale také v praxi, budou muset přijít s novým multilaterálním formátem podpory liberálních hodnot, ať již skrze nové instituce, či neformální mechanismy, jako například Bidenem navrhované summity demokratických zemí, konstatuje politoložka. Podotýká, že Evropané se především budou muset smířit s Bidenovým přístupem a spolupracovat s Washingtonem v těch oblastech zájmu, které jsou společné na obou stranách Atlantiku.