Odpůrci kancléřky se radovali předčasně? Merkelová nepadne, soudí politolog

Německá kancléřka Angela Merkelová zůstane v úřadu až do roku 2021, a to navzdory krizi, v níž se nachází její Křesťanskodemokratická unie (CDU), je přesvědčen německý politolog Thorsten Faas. Kdo stane v čele CDU, která je dlouhodobě nejsilnější německou stranou, je podle něj po ohlášeném odchodu předsedkyně Annegret Krampové-Karrenbauerové zatím zcela otevřené. Stejně jako to, zda se strana někdy vrátí ke své dřívější síle.

"Skutečně si myslím, že tento rok budeme mít ve vládě stabilitu," řekl zahraničním novinářům v Berlíně Faas na adresu koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), o jejíž výdrži německá média pochybují prakticky od jejího vzniku v březnu 2018. Ke spekulacím přispívají spory v kabinetu, únava z další velké koalice, propady vládních stran v zemských volbách i jejich personální nestabilita.

Ta nejprve postihla sociální demokraty, kteří od parlamentních voleb ze září 2017 svůj vedoucí tým měnili už dvakrát, a nyní také demokraty křesťanské, jejichž šéfka Krampová-Karrenbauerová se rozhodla odejít během roku z funkce kvůli nedostatečné autoritě i politickému zemětřesení v Durynsku. Tam politici CDU hlasovali spolu se zástupci pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD) pro nového ministerského předsedu.

Podle politologa Faase je ovšem postavení Merkelové velmi pevné. Přispívá k tomu na stabilitu zaměřená německá ústava, která při vyjádření nedůvěry kancléři zároveň vyžaduje shodu na kancléři novém, i nadále vysoká obliba šéfky německé vlády u veřejnosti: Merkelová dlouhodobě patří do trojice nejpopulárnějších politiků.

V neposlední řadě kacléřčinu pozici v patnáctém roce v úřadu stabilizuje i mezinárodní situace a nadcházející německé předsednictví v Evropské unii. "Přinejmenším elitám v Berlíně je jasné, že během unijního předsednictví je nutná stabilita, čímž je možnost předčasných voleb pro letošek ze stolu," zdůraznil politolog ze Svobodné univerzity v Berlíně. Podle jeho názoru je dobře možné, že volby v roce 2021 se uskuteční v řádném termínu.

To naznačují i aktuální vyjádření koaličních partnerů CDU. Šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder dnes v listu Frankfurter Allgemeinen Zeitung zdůraznil, že Německo potřebuje "stabilní vládu s mezinárodně velmi uznávanou kancléřkou". Generální tajemník SPD Lars Klingbeil zase uvedl, že jeho strana šla do koalice s Merkelovou jako kancléřkou a s ní v koalici také skončí, a sice až před řádnými volbami.

O co stabilnější se nyní zdá postavení Merkelové, o to nejistější je situace uvnitř CDU. Zatím není ani jasné, kdy strana vybere svého nového šéfa. Část straníků chce mít jasno do léta, Krampová-Karrenbauerová zatím hovoří o volbě na prosincovém sjezdu. Kdo z trojice hlavních kandidátů - ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr zdravotnictví Jens Spahn a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz - uspěje, je podle Faase zcela otevřené.

Podle politologa záleží na tom, jestli převáží stranické křídlo podporující dosavadní středovou politiku Merkelové, nebo to, které si přeje konzervativnější a pravicově vyhraněnější politiku. Favoritem první skupiny je Laschet, který politiku Merkelové dlouhodobě podporoval, favoritem té druhé Merz, který například loni hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany kancléřky i o tom, že "takhle to nemůže jít dál".

Tyto dvě skupiny jsou přitom podle Faase prakticky stejně velké, což komplikuje možnost, že se poražené křídlo semkne za vítězným kandidátem. Potvrzuje to nakonec i příklad neustále podrývané pozice Krampové-Karrenbauerové, která v souboji s Merzem o předsednický post v prosinci 2018 zvítězila poměrem hlasů 517 ku 482.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová CDU Německo Annegret Krampová-Karrenbauerová

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy