Odpůrci kancléřky se radovali předčasně? Merkelová nepadne, soudí politolog

"Skutečně si myslím, že tento rok budeme mít ve vládě stabilitu," řekl zahraničním novinářům v Berlíně Faas na adresu koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), o jejíž výdrži německá média pochybují prakticky od jejího vzniku v březnu 2018. Ke spekulacím přispívají spory v kabinetu, únava z další velké koalice, propady vládních stran v zemských volbách i jejich personální nestabilita.

Ta nejprve postihla sociální demokraty, kteří od parlamentních voleb ze září 2017 svůj vedoucí tým měnili už dvakrát, a nyní také demokraty křesťanské, jejichž šéfka Krampová-Karrenbauerová se rozhodla odejít během roku z funkce kvůli nedostatečné autoritě i politickému zemětřesení v Durynsku. Tam politici CDU hlasovali spolu se zástupci pravicově populistické až radikální Alternativy pro Německo (AfD) pro nového ministerského předsedu.

Podle politologa Faase je ovšem postavení Merkelové velmi pevné. Přispívá k tomu na stabilitu zaměřená německá ústava, která při vyjádření nedůvěry kancléři zároveň vyžaduje shodu na kancléři novém, i nadále vysoká obliba šéfky německé vlády u veřejnosti: Merkelová dlouhodobě patří do trojice nejpopulárnějších politiků.

V neposlední řadě kacléřčinu pozici v patnáctém roce v úřadu stabilizuje i mezinárodní situace a nadcházející německé předsednictví v Evropské unii. "Přinejmenším elitám v Berlíně je jasné, že během unijního předsednictví je nutná stabilita, čímž je možnost předčasných voleb pro letošek ze stolu," zdůraznil politolog ze Svobodné univerzity v Berlíně. Podle jeho názoru je dobře možné, že volby v roce 2021 se uskuteční v řádném termínu.

To naznačují i aktuální vyjádření koaličních partnerů CDU. Šéf sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder dnes v listu Frankfurter Allgemeinen Zeitung zdůraznil, že Německo potřebuje "stabilní vládu s mezinárodně velmi uznávanou kancléřkou". Generální tajemník SPD Lars Klingbeil zase uvedl, že jeho strana šla do koalice s Merkelovou jako kancléřkou a s ní v koalici také skončí, a sice až před řádnými volbami.

O co stabilnější se nyní zdá postavení Merkelové, o to nejistější je situace uvnitř CDU. Zatím není ani jasné, kdy strana vybere svého nového šéfa. Část straníků chce mít jasno do léta, Krampová-Karrenbauerová zatím hovoří o volbě na prosincovém sjezdu. Kdo z trojice hlavních kandidátů - ministerský předseda nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr zdravotnictví Jens Spahn a bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz - uspěje, je podle Faase zcela otevřené.

Podle politologa záleží na tom, jestli převáží stranické křídlo podporující dosavadní středovou politiku Merkelové, nebo to, které si přeje konzervativnější a pravicově vyhraněnější politiku. Favoritem první skupiny je Laschet, který politiku Merkelové dlouhodobě podporoval, favoritem té druhé Merz, který například loni hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany kancléřky i o tom, že "takhle to nemůže jít dál".

Tyto dvě skupiny jsou přitom podle Faase prakticky stejně velké, což komplikuje možnost, že se poražené křídlo semkne za vítězným kandidátem. Potvrzuje to nakonec i příklad neustále podrývané pozice Krampové-Karrenbauerové, která v souboji s Merzem o předsednický post v prosinci 2018 zvítězila poměrem hlasů 517 ku 482.