Francouzi mají právo se rouhat a kritizovat náboženství. Dnešnímu vydání listu La Dauphiné libéré to v reakci na případ mladé dívky, která kvůli ostré kritice islámu na internetu čelí výhrůžkám smrtí, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Případ 16leté Mily je už několik týdnů tématem politické debaty na nejvyšší úrovni.
"Zákon hovoří jasně: máme právo se rouhat, kritizovat, karikovat náboženství," řekl francouzský prezident k případu dívky z městečka Villefontaine nedaleko Lyonu. "Zakázány jsou výzvy k nenávisti a útoky na důstojnost," dodal.
Šestnáctiletá Mila umístila v lednu na instagram video, ve kterém ostře kritizovala islám. Označila jej mimo jiné za "náboženství nenávisti". Videem reagovala na homofobní urážky, které na její adresu napsal na sociální síti jeden muslimský uživatel. Po zveřejnění videa Mila obdržela řadu výhrůžek smrtí a znásilněním a kvůli bezpečnosti přestala chodit do školy. Na počátku února ministr vnitra oznámil, že Mila a její rodina dostaly policejní ochranu.
Kauza Mila vyvolala ve Francii debatu o svobodě slova a jejích hranicích a dostala se i do nejvyšších pater francouzské politiky. Kritiku si vysloužila ministryně spravedlnosti Nicole Belloubetová, která řekla, že urážka náboženství je "útokem na svobodu svědomí". Za svůj výrok se později omluvila. Samotná Mila na své kritice islámu i právu se rouhat trvá.
Za pravdu jí nyní dal i francouzský prezident Macron. Navíc zdůraznil, že stát má povinnost ji ochránit. "V této debatě jsme ztratili ze zřetele to, že je Mila náctiletou dívkou," řekl. "Musíme jí poskytnout ochranu ve škole, v každodenním životě, na jejích cestách," zdůraznil. Podle něj se stát tohoto úkolu zhostil dobře. Minulý týden například ministr školství bez dalších podrobností oznámil, že dívka opět chodí do školy.
V rozhovoru poskytnutém regionálnímu listu Macron také zdůraznil, že je třeba "lépe chránit" děti proti "novým formám nenávisti a obtěžování v on-line prostředí".
Francie zrušila trestný čin rouhání již v roce 1791 a zakládá si na sekulární povaze státu.
Související

Izraelská vláda ztratila rozum a lidskost, zní z Evropy. První země žádají mezinárodní sankce

Evropa na straně Ukrajiny. Lídři podpořili Zelenského
Emmanuel Macron , islám , Francie , Náboženství , prezident Francie
Aktuálně se děje
před 15 minutami

Ruská armáda prorazila ukrajinskou obrannou linii v Doněcké oblasti
před 1 hodinou

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže
před 1 hodinou

Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít
před 1 hodinou

Přípravy na summit Trumpa s Putinem vrcholí. Lidé na Aljašce nabízí jako místo schůzky své domy
před 3 hodinami

Počasí: O víkendu se mírně ochladí, tropické teploty ale zůstanou
včera

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií
včera

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest
včera

Před 195 lety se narodil Heinrich Mattoni, po němž nese jméno minerální voda
včera

Územní ústupky ve prospěch Ruska povedou ke třetí světové válce, varuje Zelenskyj
včera

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda
včera

Třináctiletý český chlapec, který se ztratil v Německu, je po smrti
včera

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení
včera

Panika na Ukrajině: Lidé se bojí, že je Trump daruje Rusku
včera

Aktivisté se pokusí prolomit izraelskou blokádu. Do Pásma Gazy pošlou desítky lidí
včera

Sto dní v úřadu: Merz je pod tlakem světového dění, mezi tím se mu v Německu kupí problémy
včera

Sejdu se s Putinem v Rusku, přeřekl se Trump. A odhalil tím víc, než se zdá
včera

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá
včera

Počasí v Česku bude tropické. Vlna veder klepe na dveře, platí varování
včera

Ukrajinci musí o své vlastní budoucnosti rozhodovat sami, shodli se evropští lídři. Až na jednoho
včera
Pracují 18 hodin denně, nesmí do nemocnice. BBC popsala otřesné praktiky v Rusku
Rusko se v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu potýká s obrovským nedostatkem pracovních sil, což vedlo k tomu, že Moskva požádala Severní Koreu o pomoc. Tisíce severokorejských pracovníků jsou nyní posílány do Ruska, aby zaplnily tuto mezeru. Dle zjištění BBC panují mezi pracovníky otřesné podmínky. Podle jihokorejské rozvědky se má jednat až o padesát tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák