Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.
Od konce loňského roku se šíří nový typ koronaviru, za pandemii Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření nákazy 11. března, kdy bylo nakaženo přes 120.000 lidí, z nichž více než 4000 lidí podlehlo nemoci COVID-19, kterou vir způsobuje.
You might need to see this on #COVID19 pic.twitter.com/aH8BihRa4s
— King Of Data (@DangoteOfData) March 25, 2020
Podle údajů americké Univerzity Johna Hopkinse je nyní nakažených přes 420.000 a obětí více než 18.900, což je více než u prasečí chřipky z let 2009-2010 (další známé virové epidemie SARS i MERS překonal koronavirus již v únoru).
Přehled pandemií chřipkových virů od začátku 20. století (řazeno podle počtu obětí):
Španělská chřipka (1918 až 1920; kmen H1N1; až 40 milionů obětí):
Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.
Asijská chřipka (1957 až 1958; kmen H2N2; až dva miliony obětí):
Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.
Hongkongská chřipka (1968 až 1969; kmen H3N2; asi milion obětí):
Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.
Ruská chřipka (1889 až 1892; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí):
Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.
Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19 (dosud více než 18.900 obětí):
Nový typ koronaviru se začal šířit začátkem loňského prosince v Číně, za pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy 11. března. Celosvětově se koronavirem zatím nakazilo přes 420.000 lidí, z nichž více než 18.900 infekci podlehlo. Nejvíce obětí hlásí Itálie, kde na nemoc zemřelo více než 6800 lidí. ČR má podle údajů z úterý 1394 nakažených, v souvislosti s nákazou zemřeli tři lidé.
Prasečí chřipka (mexická či chřipka nového typu; 2009 až 2010; kmen H1N1; asi 18.500 obětí):
Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.
Související
Pásmo katarální horečky ovcí se rozšířilo na celé Česko. Platí nová opatření
Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat
nemoci , prasečí chřipka , chřipka , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 46 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák