Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.
Od konce loňského roku se šíří nový typ koronaviru, za pandemii Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření nákazy 11. března, kdy bylo nakaženo přes 120.000 lidí, z nichž více než 4000 lidí podlehlo nemoci COVID-19, kterou vir způsobuje.
You might need to see this on #COVID19 pic.twitter.com/aH8BihRa4s
— King Of Data (@DangoteOfData) March 25, 2020
Podle údajů americké Univerzity Johna Hopkinse je nyní nakažených přes 420.000 a obětí více než 18.900, což je více než u prasečí chřipky z let 2009-2010 (další známé virové epidemie SARS i MERS překonal koronavirus již v únoru).
Přehled pandemií chřipkových virů od začátku 20. století (řazeno podle počtu obětí):
Španělská chřipka (1918 až 1920; kmen H1N1; až 40 milionů obětí):
Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.
Asijská chřipka (1957 až 1958; kmen H2N2; až dva miliony obětí):
Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.
Hongkongská chřipka (1968 až 1969; kmen H3N2; asi milion obětí):
Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.
Ruská chřipka (1889 až 1892; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí):
Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.
Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19 (dosud více než 18.900 obětí):
Nový typ koronaviru se začal šířit začátkem loňského prosince v Číně, za pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy 11. března. Celosvětově se koronavirem zatím nakazilo přes 420.000 lidí, z nichž více než 18.900 infekci podlehlo. Nejvíce obětí hlásí Itálie, kde na nemoc zemřelo více než 6800 lidí. ČR má podle údajů z úterý 1394 nakažených, v souvislosti s nákazou zemřeli tři lidé.
Prasečí chřipka (mexická či chřipka nového typu; 2009 až 2010; kmen H1N1; asi 18.500 obětí):
Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.
Související
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
V Česku se u zajíce potvrdila nemoc, kterou se může nakazit i člověk
nemoci , prasečí chřipka , chřipka , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 8 minutami
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
před 44 minutami
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
před 1 hodinou
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
před 1 hodinou
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
před 2 hodinami
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
před 2 hodinami
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
před 3 hodinami
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
před 4 hodinami
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
před 5 hodinami
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
před 6 hodinami
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
před 6 hodinami
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
před 7 hodinami
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
před 8 hodinami
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
před 9 hodinami
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
před 9 hodinami
Skoky ze středního můstku nabídly překvapivé medailisty, big air vyhrála Muraseová
před 9 hodinami
Přelomový soudní proces začíná. Instagram a YouTube čelí obvinění z vytváření závislosti
před 11 hodinami
Počasí o víkendu bude teplé, místy ale může ještě nasněžit
včera
Ukrajině dochází čas. O 90miliardové půjčce Kyjevu bude EU hlasovat výrazně dříve
včera
Tentokrát to na rychlobruslařském oválu necinklo. Zdráhalovou může přesto těšit TOP 10
včera
Europoslankyně Nikola Bartůšek opustila frakci Patrioti pro Evropu. Důvod nevysvětlila
Česká politická scéna na půdě Evropského parlamentu zaznamenala nečekaný obrat. Europoslankyně Nikola Bartůšek, která byla zvolena za hnutí Přísaha, se rozhodla ukončit své působení ve frakci Patrioti pro Evropu.
Zdroj: Libor Novák