Svět za posledních 100 let zažil řadu pandemií, nejhorší byly spojené se šířením různých kmenů chřipky. Celosvětové nákazy se ale týkaly také moru, cholery či skvrnitého tyfu. Od 80. let 20. století je velkým nebezpečím pandemie AIDS, virem HIV bylo v roce 2018 zasaženo přes 37 milionů lidí, většinou obyvatel subsaharské Afriky.
Od konce loňského roku se šíří nový typ koronaviru, za pandemii Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření nákazy 11. března, kdy bylo nakaženo přes 120.000 lidí, z nichž více než 4000 lidí podlehlo nemoci COVID-19, kterou vir způsobuje.
You might need to see this on #COVID19 pic.twitter.com/aH8BihRa4s
— King Of Data (@DangoteOfData) March 25, 2020
Podle údajů americké Univerzity Johna Hopkinse je nyní nakažených přes 420.000 a obětí více než 18.900, což je více než u prasečí chřipky z let 2009-2010 (další známé virové epidemie SARS i MERS překonal koronavirus již v únoru).
Přehled pandemií chřipkových virů od začátku 20. století (řazeno podle počtu obětí):
Španělská chřipka (1918 až 1920; kmen H1N1; až 40 milionů obětí):
Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 40 miliony mrtvých.
Asijská chřipka (1957 až 1958; kmen H2N2; až dva miliony obětí):
Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nejvyšší nemocnost byla ve věkových skupinách mladých dospělých lidí, kteří rychle ztráceli imunitu vůči viru. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva miliony.
Hongkongská chřipka (1968 až 1969; kmen H3N2; asi milion obětí):
Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700.000 až jeden milion.
Ruská chřipka (1889 až 1892; asi kmen H2N2; kolem milionu obětí):
Začala v květnu 1889 v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894.
Nový typ koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19 (dosud více než 18.900 obětí):
Nový typ koronaviru se začal šířit začátkem loňského prosince v Číně, za pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy 11. března. Celosvětově se koronavirem zatím nakazilo přes 420.000 lidí, z nichž více než 18.900 infekci podlehlo. Nejvíce obětí hlásí Itálie, kde na nemoc zemřelo více než 6800 lidí. ČR má podle údajů z úterý 1394 nakažených, v souvislosti s nákazou zemřeli tři lidé.
Prasečí chřipka (mexická či chřipka nového typu; 2009 až 2010; kmen H1N1; asi 18.500 obětí):
Virus, který se poprvé objevil v Mexiku, vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Šíří se vzduchem, nejčastěji kýchnutím. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.
Související
Tropická nemoc způsobující nesnesitelné bolesti se nyní může šířit ve většině Evropy, odhalili vědci
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
nemoci , prasečí chřipka , chřipka , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák