Parlamentní volby v Chorvatsku vyhrála s náskokem vládní HDZ

V parlamentních volbách v Chorvatsku zvítězilo se značným odstupem vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Po sečtení 99 procent hlasů strana získala ve 151členném Saboru 66 křesel a podle názoru analytiků se jí podaří dojednat většinovou koaliční vládu. Ta se ale bude muset vypořádat s pandemií nemoci covid-19 a jejími ekonomickými dopady.

Řada předvolebních průzkumů naznačovala vyrovnaný souboj mezi HDZ a středolevou koalicí Restart, vedenou šéfem Sociálnědemokratické strany (SDP) Davorem Bernardičem. Strana premiéra Andreje Plenkoviče ale nakonec získala slušný náskok nad Restartem, jenž obsadí 41 křesel. Předák sociálních demokratů Bernardić už oznámil, že vzhledem k neuspokojivému volebnímu výsledku z vedení strany odstoupí.

"Takový výsledek je pro HDZ nejen velkým vítězstvím, ale rovněž vítězstvím, které nás zavazuje," řekl Plenković svým spolustraníkům. "Máme za sebou mandát s řadou úkolů, ale ty budoucí úkoly budou ještě větší," dodal.

Jelikož HDZ nezískalo nadpoloviční většinu křesel, musí získat do vlády koaliční partnery. Plenković dnes podle médií už vyjednávat začal. Příslib partnerství má od šéfů dvou stran - Národní strany (NS) a Chorvatské národní strany (HNS). Ty ale každá získala jen jednoho poslance. Média píší, že k dosažení kýžených 76 křesel může premiérovi pomoci osm poslanců, kteří zastupují menšiny.

Premiér Plenković ale dal najevo, že chce v novém parlamentu získat větší než jen těsnou většinu. Je proto odhodlán jednat i s euroskeptickým Vlasteneckým hnutím (DP) folkového zpěváka Miroslava Škora, které získalo 16 poslaneckých mandátů. Škoro se zatím k možnému vstupu do koalice s HDZ nevyjádřil. Spíš si postěžoval na špatný volební zákon, kvůli němuž podle něj DP přišlo o lepší výsledek a který by se do budoucna měl změnit.

Předčasné volby v Chorvatsku vyvolal premiér Plenković, když v květnu parlamentu navrhl jeho rozpuštění. Argumentoval nutností čerstvého vládního mandátu pro oživení ekonomiky zasažené důsledky koronaviru.

Chorvatsko mělo dosud mírný průběh epidemie covidu-19, nakazilo se tam přes 3000 lidí a zemřelo 113. V minulých čtrnácti dnech ale země zaznamenala nárůst denního počtu nových případů, teď přibývá každý den zhruba 80 nakažených.

Ekonomika Chorvatska, země u Jaderského moře, je silně závislá na turismu, který letos kvůli pandemii významně klesl. Podle prognóz by mohla chorvatská ekonomika letos klesnout až o deset procent, což by byl nejhorší výsledek za desítky let.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko Andrej Plenković

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy