Nejsilnější slovenská vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica nemá měsíc před parlamentními volbami vítězství jisté, byť je dlouhodobě nejpopulárnější stranou v zemi. Ani skupina opozičních či neparlamentních stran nemůže zatím definitivně počítat s tím, že po volbách sestaví vládu s většinovou podporou ve sněmovně.
Sociolog a ředitel agentury Focus Martin Slosiarik připomněl stoupající preference krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se drží na druhém místě v žebříčku popularity a se kterou představitelé hlavních politických stran v zemi už předem odmítli případnou povolební spolupráci.
"Šance zde existuje, je to 50 na 50. Směr se zatím zúčastnil pěti parlamentních voleb a ve čtyřech z nich měl nižší výsledek, než byly jeho preference," řekl Slosiarik k možnosti, že Směr-SD poprvé od roku 2006 nevyhraje na Slovensku parlamentní volby. Dodal, že v minulosti sociální demokraté ale vstupovali do voleb z pozice jasného očekávaného vítěze, a proto část jejich sympatizantů mohla nakonec volit jinou stranu.
Popularita Směru-SD klesá už několik let. Preference strany, která ve volbách do sněmovny v roce 2012 ještě získala 44,4 procenta hlasů a před čtyřmi roky obdržela 28,28 procenta hlasů, se nyní pohybují na úrovni 18 procent.
"Nespokojení voliči Směru jsou rozzlobení na systém. Vnímají, že země je v nějakém nepořádku, a že politici na ně kašlou," uvedl sociolog. Ficova strana podle něj ztrácí voliče v produktivním věku, kteří poukazují také na nespravedlnost ve státě a na problémy ve zdravotnictví a ve školství.
Slosiarik řekl, že šanci na volební vítězství má i LSNS bývalého předsedy Banskobystrického kraje Mariana Kotleby, jejíž podpora v posledním průzkumu Focusu pro televizi Markíza činila 12,8 procenta, nebo některá ze tří nových či stávajících formací.
Preference koalice Progresivní Slovensko (PS)/Spolu, dále strany Za lidi exprezidenta Andreje Kisky a protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti se shodně pohybují kolem deseti procent. Tato trojice stran se spolu s dalšími subjekty mimo LSNS loni nedohodla na vytvoření velké předvolební koalice jako protiváhy stávající trojici vládních stran, které by podle sondáží většinu ve sněmovně nezískaly.
"Kotleba posiluje a má šanci dostat se k 15 procentům, což je údaj, který může stačit na volební vítězství. Nelze očekávat, že zklamaní voliči Směru přejdou ke stranám demokratické opozice," řekl sociolog. Dodal, že LSNS, která dostala ve volbách v roce 2016 osm procent hlasů, získává na svou stranu i nevoliče a mladé lidi, kteří půjdou hlasovat poprvé. "Lidé vnímají, že standardní politika selhala a že musí přijít nějaký vůdce, který udělá pořádek," uvedl Slosiarik.
Podle sondáží by se do sněmovny mohlo na pětimilionovém Slovensku dostat až devět politických stran a koalic. V pásmu popularity od čtyř do šesti procent se ovšem pohybuje šest stran; pro zisk křesel ve sněmovně musí přitom strana získat ve volbách alespoň pět procent hlasů a pro koalici PS/Spolu platí sedmiprocentní limit.
Konečný výsledek stran bude podle sociologa záviset i na závěru kampaně. V předchozích volbách se 15 procent voličů rozhodlo pro vybranou stranu až v den voleb a dalších 15 procent v týdnu před volbami. Kromě toho o vítězi nadcházejících parlamentních voleb, které se uskuteční 29. února, by podle Slosiarika mohly rozhodnout hlasy Slováků ze zahraničí. O volbu poštou z ciziny požádalo přes 55.000 Slováků.
Související
Fico prosazuje posunutí voleb na Slovensku. Se Smerem chce opět zvítězit
Pellegrini dostal pokutu za loňskou předvolební kampaň
volby na Slovensku , Smer SD , Lidová strana Naše Slovensko , Slovensko , Za lidi (Kiskova strana) , Andrej Kiska , Progresivní Slovensko a Spolu
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák