Předsednictví unii zvládneme, je přesvědčena velvyslankyně při EU

České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.

Pro úspěch předsednictví bude důležitá nejen důkladná příprava diplomatického týmu v Bruselu, ale i účast ministrů na jednáních, která bude Česko řídit, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.

Něco přes stovku běžných zaměstnanců stálého zastoupení rozšíří již do podzimu šest desítek lidí vyslaných ministerstvy i jiných vybraných expertů. Část lidí například během předsednictví povede některou z desítek tematických pracovních skupin složených ze zástupců států, kde se od zárodku projednávají návrhy jednotlivých norem či jiných textů.

"Těch míst, na které ještě nemáme toho správného člověka, je málo," prohlásila Hrdá. Zhruba 15 českých znalců fungování EU by mělo tým stálého zastoupení posílit z Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, Výboru regionů a dalších institucí. Celkový počet posil pak doplní asi 25 stážistů, kteří budou muset absolvovat důkladnou přípravu. Nebude se však týkat jenom jich.

"Každý, kdo bude předsedat pracovní skupině, má několik speciálních kurzů na to, jakým způsobem předsedat," prohlásila Hrdá, podle níž školení již probíhají a zaberou značnou část zbývajícího času. Lidé se budou učit pravidla vyjednávání, vedení takzvaných trialogů se zástupci komise a europarlamentu, dosahování konsenzu či psaní návrhů unijních norem. "A nesmíme zapomínat na to, že celé francouzské předsednictví bude ve francouzštině, že všichni budeme muset umět číst ty dokumenty, když ne rovnou mluvit," řekla s odkazem na to, že v první polovině příštího roku povede těsně před Českem sedmadvacítku Francie, která hodlá prosazovat svůj jazyk na úkor jinak stále dominantní angličtiny.

Hrdá působí v Bruselu jako česká velvyslankyně při EU od loňského října. Její předchůdce Jakub Dürr opustil post poté, co kritizoval rozpočet předsednictví, který podle něj nedovolí pokrýt náklady na plnohodnotné vedení EU, jak jej zvládají jiné země. O potřebě zvýšit rozpočet hovoří i menší vládní strana ČSSD a většina opozice. Česká vláda na půlroční vedení EU vyhradila 1,24 miliardy korun, což je zhruba třikrát méně, než stálo první české předsednictví v roce 2009 a také méně než u ostatních zemí. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.

Stálé zastoupení dostane kvůli úsporám o několik desítek lidí méně, než požadovalo za bývalého velvyslance, a místo původně plánovaného nákupu nové budovy se musí spokojit s pronájmem části jiného domu.

"Pracuju s tím, co máme momentálně k dispozici, z toho musím vycházet," prohlásila Hrdá. Dodala přitom, že pokud Brusel předloží nějaký odůvodněný nápad, který bude vyžadovat finance navíc, doufá, že bude možné o nich diskutovat. "Myslím si, že to bezesporu zvládneme, protože ten tým tady je velmi profesionální a kvalitní," soudí zkušená diplomatka.

Nejvýše v hierarchii možností předsednické země je vedení zasedání Rady EU, tedy ministrů členských zemí. Asociace pro mezinárodní otázky koncem května zveřejnila analýzu, podle níž jezdí čeští ministři na zasedání nejméně ze všech států, které budou v příštích letech unii předsedat. Ministři se za poslední rok zúčastnili méně než poloviny zasedání a jako u jediné ze čtyř budoucích předsednických zemí do Bruselu či na videokonference častěji vyráželi náměstci.

"Bude potřeba, aby ti ministři jezdili," řekla Hrdá. Dodala, že sama nezaznamenala u členů české vlády nechuť účastnit se zasedání Rady EU a že v posledním roce hodně ovlivnila situaci pandemie. Ta podle ní může promluvit i do českého předsednictví, buď novými omezeními nebo tím, že se některá jednání přesunou po zkušenostech s "covidovými" předsednictvími Německa či Portugalska do virtuálního prostoru. Zcela do starých předpandemických kolejí se podle ní provoz EU spíše už nevrátí. Na druhou stranu možnost, že by mohla unie i za českého předsednictví - pokud nákaza odezní - v rámci úspor fungovat dále převážně přes videokonference, nevidí příliš reálně.

"Víme, že mnohé věci se při videokonferenci nevyřeší... Je daleko složitější zjišťovat různé pozice, je daleko složitější věci koordinovat. Ne všichni říkají věci na videokonferenci zcela otevřeně," dodala s tím, že pozice předsednické země je snazší při živých jednáních.

Související

Edita Hrdá

Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá

Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

Více souvisejících

Edita Hrdá EU (Evropská unie) velvyslanectví

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Princ William se svou rodinou

Navzdory očekávání. Princ William nejede na pohřeb Cartera, král posílá bratra

Princezna Kate oslaví ve čtvrtek 43. narozeniny. Bude slavit poprvé od chvíle, co porazila zákeřnou rakovinu. Nejspíš i proto se princ William rozhodl požádat svého otce, tedy krále Karla III., o uvolnění z jednoho důležitého závazku. Británii tak na pohřbu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera nebude reprezentovat král, ale ani následník trůnu.

před 1 hodinou

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia hlásí další posilu. Z mladoboleslavského Kušeje udělala jednoho z nejdražších hráčů

To, o čem se v tuzemském fotbalovém zákulisí mluvilo posledních několik dní, se v úterý stalo skutečností. Fotbalová Slavia oznámila, že její novou posilou se stal čtyřiadvacetiletý ofenzivní univerzál a český reprezentant Vasil Kušej, který do Edenu přestoupil z Mladé Boleslavi. Obě strany se dohodly na smlouvě trvající až do prosince roku 2028, přičemž neoficiální informace hovoří o tom, že měl do Slavie přijít za zhruba 60 milionů korun, což by z něj činilo druhého druhou nejdražší posilu v historii české nejvyšší soutěže.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Rychle se šířící požáry zasáhly Jižní Kalifornii

Mimořádná zpráva Los Angeles v plamenech. Kalifornii zasáhly ničivé požáry, probíhají masivní evakuace

Tři mohutné, rychle se se šířící požáry, spalují Jižní Kalifornii a přinutily desítky tisíc lidí opustit své domovy. Požár v oblasti Pacific Palisades zasáhl luxusní losangeleské kopce, kde sídlí rezidence celebrit, a v úterý způsobil značné škody. V důsledku evakuací se silnice ucpaly a mnoho lidí muselo opustit svá vozidla a utéct pěšky. Kromě něj bojují hasiči s požárem Eaton a Hurst, nazvanými podle oblastí, v nichž vypukly.

před 4 hodinami

Robert Fico

Ficův boj s Ukrajinou je politický, nejde mu o ekonomické blaho. Většina zemí EU se zvládá od ruského plynu oprostit

Boj slovenského premiéra Roberta Fica proti rozhodnutí Kyjeva o uzavření dodávek zemního plynu nabírá na obrátkách. Nejde ale tolik o ekonomický jako spíše politický boj. Ukrajinským uprchlíkům na Slovensku premiér pohrozil snížením finanční podpory, ačkoli je i z českého případu zřetelné, že právě tito lidé jsou po integraci důležitým zdrojem pro státní rozpočet.

před 4 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Dánsko zesměšňuje Trumpa: Mám s ním své zkušenosti neměl by všechno říkat nahlas, vzkazuje Rasmussen

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen vyzval k uklidnění situace poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit možnost vojenského převzetí Grónska, autonomního území Dánska. Rasmussen v rozhovoru pro dánská média zdůraznil, že nevnímá situaci jako krizi ve vztazích mezi oběma zeměmi, a vyzval k „snížení tepu“ v této otázce.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Kanadu čeká období turbulencí a Trump. Trudeau ještě musí tvrdě pracovat, upozornil pro EZ kanadský politolog

Politické klima v Kanadě se ze dne na den změnilo. Premiér Justin Trudeau oznámil volby nového lídra Liberální strany, který ho nahradí na postu předsedy vlády. Charles-Étienne Beaudry, profesor politologie na Ottawské univerzitě a autor knihy Radio Trump: How he won the first time, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal změny v kanadské politice a turbulence, které zemi čekají.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Elon Musk

Trol, který nemá dostat prostor. Ruce pryč od EU. Jaké jsou reakce Evropy na Elona Muska?

Evropa čelí novému druhu politického vlivu, který přichází od technologického magnáta Elona Muska. Majitel platformy X (dříve Twitter) se v posledních týdnech aktivně zapojil do evropských politik, a to zejména do volební kampaně v Německu. Musk otevřeně podpořil krajně pravicovou stranu AfD (Alternativa pro Německo), což vyvolalo ostré reakce od evropských lídrů a politiků.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Herbert Kickl

Rodí se v EU druhé Maďarsko? Oči celé Evropy se otáčejí k Rakousku

Evropská unie čelí možné nové výzvě v podobě blížícího se nástupu Herberta Kickla, vůdce rakouské Svobodné strany (FPÖ), na post kancléře Rakouska. Pokud by se Kickl skutečně stal kancléřem, Rakousko by poprvé od druhé světové války mělo krajně pravicového lídra. Tento vývoj vyvolává obavy v Bruselu i v dalších evropských metropolích, protože Kickl naznačil, že by mohl následovat příklad maďarského premiéra Viktora Orbána.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump byl zadržen ve státě Georgia (25. srpna 2023).

Útok na Dánsko? Francii dochází s Trumpem trpělivost

Francie varovala Donalda Trumpa, aby neohrožoval „svrchované hranice“ Evropské unie poté, co nově zvolený americký prezident odmítl vyloučit možnost vojenského zásahu s cílem převzít kontrolu nad Grónskem, autonomním územím členského státu EU, Dánska.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy