Předsednictví unii zvládneme, je přesvědčena velvyslankyně při EU

České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.

Pro úspěch předsednictví bude důležitá nejen důkladná příprava diplomatického týmu v Bruselu, ale i účast ministrů na jednáních, která bude Česko řídit, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.

Něco přes stovku běžných zaměstnanců stálého zastoupení rozšíří již do podzimu šest desítek lidí vyslaných ministerstvy i jiných vybraných expertů. Část lidí například během předsednictví povede některou z desítek tematických pracovních skupin složených ze zástupců států, kde se od zárodku projednávají návrhy jednotlivých norem či jiných textů.

"Těch míst, na které ještě nemáme toho správného člověka, je málo," prohlásila Hrdá. Zhruba 15 českých znalců fungování EU by mělo tým stálého zastoupení posílit z Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, Výboru regionů a dalších institucí. Celkový počet posil pak doplní asi 25 stážistů, kteří budou muset absolvovat důkladnou přípravu. Nebude se však týkat jenom jich.

"Každý, kdo bude předsedat pracovní skupině, má několik speciálních kurzů na to, jakým způsobem předsedat," prohlásila Hrdá, podle níž školení již probíhají a zaberou značnou část zbývajícího času. Lidé se budou učit pravidla vyjednávání, vedení takzvaných trialogů se zástupci komise a europarlamentu, dosahování konsenzu či psaní návrhů unijních norem. "A nesmíme zapomínat na to, že celé francouzské předsednictví bude ve francouzštině, že všichni budeme muset umět číst ty dokumenty, když ne rovnou mluvit," řekla s odkazem na to, že v první polovině příštího roku povede těsně před Českem sedmadvacítku Francie, která hodlá prosazovat svůj jazyk na úkor jinak stále dominantní angličtiny.

Hrdá působí v Bruselu jako česká velvyslankyně při EU od loňského října. Její předchůdce Jakub Dürr opustil post poté, co kritizoval rozpočet předsednictví, který podle něj nedovolí pokrýt náklady na plnohodnotné vedení EU, jak jej zvládají jiné země. O potřebě zvýšit rozpočet hovoří i menší vládní strana ČSSD a většina opozice. Česká vláda na půlroční vedení EU vyhradila 1,24 miliardy korun, což je zhruba třikrát méně, než stálo první české předsednictví v roce 2009 a také méně než u ostatních zemí. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.

Stálé zastoupení dostane kvůli úsporám o několik desítek lidí méně, než požadovalo za bývalého velvyslance, a místo původně plánovaného nákupu nové budovy se musí spokojit s pronájmem části jiného domu.

"Pracuju s tím, co máme momentálně k dispozici, z toho musím vycházet," prohlásila Hrdá. Dodala přitom, že pokud Brusel předloží nějaký odůvodněný nápad, který bude vyžadovat finance navíc, doufá, že bude možné o nich diskutovat. "Myslím si, že to bezesporu zvládneme, protože ten tým tady je velmi profesionální a kvalitní," soudí zkušená diplomatka.

Nejvýše v hierarchii možností předsednické země je vedení zasedání Rady EU, tedy ministrů členských zemí. Asociace pro mezinárodní otázky koncem května zveřejnila analýzu, podle níž jezdí čeští ministři na zasedání nejméně ze všech států, které budou v příštích letech unii předsedat. Ministři se za poslední rok zúčastnili méně než poloviny zasedání a jako u jediné ze čtyř budoucích předsednických zemí do Bruselu či na videokonference častěji vyráželi náměstci.

"Bude potřeba, aby ti ministři jezdili," řekla Hrdá. Dodala, že sama nezaznamenala u členů české vlády nechuť účastnit se zasedání Rady EU a že v posledním roce hodně ovlivnila situaci pandemie. Ta podle ní může promluvit i do českého předsednictví, buď novými omezeními nebo tím, že se některá jednání přesunou po zkušenostech s "covidovými" předsednictvími Německa či Portugalska do virtuálního prostoru. Zcela do starých předpandemických kolejí se podle ní provoz EU spíše už nevrátí. Na druhou stranu možnost, že by mohla unie i za českého předsednictví - pokud nákaza odezní - v rámci úspor fungovat dále převážně přes videokonference, nevidí příliš reálně.

"Víme, že mnohé věci se při videokonferenci nevyřeší... Je daleko složitější zjišťovat různé pozice, je daleko složitější věci koordinovat. Ne všichni říkají věci na videokonferenci zcela otevřeně," dodala s tím, že pozice předsednické země je snazší při živých jednáních.

Související

Edita Hrdá

Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá

Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

Více souvisejících

Edita Hrdá EU (Evropská unie) velvyslanectví

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 2 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti

Bylo úterý 28. června roku 1881, když poklidnou studentskou slavnost narušila rvačka, pro níž se později ujalo označení Chuchelská bitka. K čemu a proč tehdy došlo?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy