Předsednictví unii zvládneme, je přesvědčena velvyslankyně při EU

České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.

Pro úspěch předsednictví bude důležitá nejen důkladná příprava diplomatického týmu v Bruselu, ale i účast ministrů na jednáních, která bude Česko řídit, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.

Něco přes stovku běžných zaměstnanců stálého zastoupení rozšíří již do podzimu šest desítek lidí vyslaných ministerstvy i jiných vybraných expertů. Část lidí například během předsednictví povede některou z desítek tematických pracovních skupin složených ze zástupců států, kde se od zárodku projednávají návrhy jednotlivých norem či jiných textů.

"Těch míst, na které ještě nemáme toho správného člověka, je málo," prohlásila Hrdá. Zhruba 15 českých znalců fungování EU by mělo tým stálého zastoupení posílit z Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, Výboru regionů a dalších institucí. Celkový počet posil pak doplní asi 25 stážistů, kteří budou muset absolvovat důkladnou přípravu. Nebude se však týkat jenom jich.

"Každý, kdo bude předsedat pracovní skupině, má několik speciálních kurzů na to, jakým způsobem předsedat," prohlásila Hrdá, podle níž školení již probíhají a zaberou značnou část zbývajícího času. Lidé se budou učit pravidla vyjednávání, vedení takzvaných trialogů se zástupci komise a europarlamentu, dosahování konsenzu či psaní návrhů unijních norem. "A nesmíme zapomínat na to, že celé francouzské předsednictví bude ve francouzštině, že všichni budeme muset umět číst ty dokumenty, když ne rovnou mluvit," řekla s odkazem na to, že v první polovině příštího roku povede těsně před Českem sedmadvacítku Francie, která hodlá prosazovat svůj jazyk na úkor jinak stále dominantní angličtiny.

Hrdá působí v Bruselu jako česká velvyslankyně při EU od loňského října. Její předchůdce Jakub Dürr opustil post poté, co kritizoval rozpočet předsednictví, který podle něj nedovolí pokrýt náklady na plnohodnotné vedení EU, jak jej zvládají jiné země. O potřebě zvýšit rozpočet hovoří i menší vládní strana ČSSD a většina opozice. Česká vláda na půlroční vedení EU vyhradila 1,24 miliardy korun, což je zhruba třikrát méně, než stálo první české předsednictví v roce 2009 a také méně než u ostatních zemí. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.

Stálé zastoupení dostane kvůli úsporám o několik desítek lidí méně, než požadovalo za bývalého velvyslance, a místo původně plánovaného nákupu nové budovy se musí spokojit s pronájmem části jiného domu.

"Pracuju s tím, co máme momentálně k dispozici, z toho musím vycházet," prohlásila Hrdá. Dodala přitom, že pokud Brusel předloží nějaký odůvodněný nápad, který bude vyžadovat finance navíc, doufá, že bude možné o nich diskutovat. "Myslím si, že to bezesporu zvládneme, protože ten tým tady je velmi profesionální a kvalitní," soudí zkušená diplomatka.

Nejvýše v hierarchii možností předsednické země je vedení zasedání Rady EU, tedy ministrů členských zemí. Asociace pro mezinárodní otázky koncem května zveřejnila analýzu, podle níž jezdí čeští ministři na zasedání nejméně ze všech států, které budou v příštích letech unii předsedat. Ministři se za poslední rok zúčastnili méně než poloviny zasedání a jako u jediné ze čtyř budoucích předsednických zemí do Bruselu či na videokonference častěji vyráželi náměstci.

"Bude potřeba, aby ti ministři jezdili," řekla Hrdá. Dodala, že sama nezaznamenala u členů české vlády nechuť účastnit se zasedání Rady EU a že v posledním roce hodně ovlivnila situaci pandemie. Ta podle ní může promluvit i do českého předsednictví, buď novými omezeními nebo tím, že se některá jednání přesunou po zkušenostech s "covidovými" předsednictvími Německa či Portugalska do virtuálního prostoru. Zcela do starých předpandemických kolejí se podle ní provoz EU spíše už nevrátí. Na druhou stranu možnost, že by mohla unie i za českého předsednictví - pokud nákaza odezní - v rámci úspor fungovat dále převážně přes videokonference, nevidí příliš reálně.

"Víme, že mnohé věci se při videokonferenci nevyřeší... Je daleko složitější zjišťovat různé pozice, je daleko složitější věci koordinovat. Ne všichni říkají věci na videokonferenci zcela otevřeně," dodala s tím, že pozice předsednické země je snazší při živých jednáních.

Související

Edita Hrdá

Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá

Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

Více souvisejících

Edita Hrdá ,  EU (Evropská unie) ,  velvyslanectví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za mír

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

včera

Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby

Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy