České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.
Pro úspěch předsednictví bude důležitá nejen důkladná příprava diplomatického týmu v Bruselu, ale i účast ministrů na jednáních, která bude Česko řídit, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.
Něco přes stovku běžných zaměstnanců stálého zastoupení rozšíří již do podzimu šest desítek lidí vyslaných ministerstvy i jiných vybraných expertů. Část lidí například během předsednictví povede některou z desítek tematických pracovních skupin složených ze zástupců států, kde se od zárodku projednávají návrhy jednotlivých norem či jiných textů.
"Těch míst, na které ještě nemáme toho správného člověka, je málo," prohlásila Hrdá. Zhruba 15 českých znalců fungování EU by mělo tým stálého zastoupení posílit z Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, Výboru regionů a dalších institucí. Celkový počet posil pak doplní asi 25 stážistů, kteří budou muset absolvovat důkladnou přípravu. Nebude se však týkat jenom jich.
"Každý, kdo bude předsedat pracovní skupině, má několik speciálních kurzů na to, jakým způsobem předsedat," prohlásila Hrdá, podle níž školení již probíhají a zaberou značnou část zbývajícího času. Lidé se budou učit pravidla vyjednávání, vedení takzvaných trialogů se zástupci komise a europarlamentu, dosahování konsenzu či psaní návrhů unijních norem. "A nesmíme zapomínat na to, že celé francouzské předsednictví bude ve francouzštině, že všichni budeme muset umět číst ty dokumenty, když ne rovnou mluvit," řekla s odkazem na to, že v první polovině příštího roku povede těsně před Českem sedmadvacítku Francie, která hodlá prosazovat svůj jazyk na úkor jinak stále dominantní angličtiny.
Hrdá působí v Bruselu jako česká velvyslankyně při EU od loňského října. Její předchůdce Jakub Dürr opustil post poté, co kritizoval rozpočet předsednictví, který podle něj nedovolí pokrýt náklady na plnohodnotné vedení EU, jak jej zvládají jiné země. O potřebě zvýšit rozpočet hovoří i menší vládní strana ČSSD a většina opozice. Česká vláda na půlroční vedení EU vyhradila 1,24 miliardy korun, což je zhruba třikrát méně, než stálo první české předsednictví v roce 2009 a také méně než u ostatních zemí. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.
Stálé zastoupení dostane kvůli úsporám o několik desítek lidí méně, než požadovalo za bývalého velvyslance, a místo původně plánovaného nákupu nové budovy se musí spokojit s pronájmem části jiného domu.
"Pracuju s tím, co máme momentálně k dispozici, z toho musím vycházet," prohlásila Hrdá. Dodala přitom, že pokud Brusel předloží nějaký odůvodněný nápad, který bude vyžadovat finance navíc, doufá, že bude možné o nich diskutovat. "Myslím si, že to bezesporu zvládneme, protože ten tým tady je velmi profesionální a kvalitní," soudí zkušená diplomatka.
Nejvýše v hierarchii možností předsednické země je vedení zasedání Rady EU, tedy ministrů členských zemí. Asociace pro mezinárodní otázky koncem května zveřejnila analýzu, podle níž jezdí čeští ministři na zasedání nejméně ze všech států, které budou v příštích letech unii předsedat. Ministři se za poslední rok zúčastnili méně než poloviny zasedání a jako u jediné ze čtyř budoucích předsednických zemí do Bruselu či na videokonference častěji vyráželi náměstci.
"Bude potřeba, aby ti ministři jezdili," řekla Hrdá. Dodala, že sama nezaznamenala u členů české vlády nechuť účastnit se zasedání Rady EU a že v posledním roce hodně ovlivnila situaci pandemie. Ta podle ní může promluvit i do českého předsednictví, buď novými omezeními nebo tím, že se některá jednání přesunou po zkušenostech s "covidovými" předsednictvími Německa či Portugalska do virtuálního prostoru. Zcela do starých předpandemických kolejí se podle ní provoz EU spíše už nevrátí. Na druhou stranu možnost, že by mohla unie i za českého předsednictví - pokud nákaza odezní - v rámci úspor fungovat dále převážně přes videokonference, nevidí příliš reálně.
"Víme, že mnohé věci se při videokonferenci nevyřeší... Je daleko složitější zjišťovat různé pozice, je daleko složitější věci koordinovat. Ne všichni říkají věci na videokonferenci zcela otevřeně," dodala s tím, že pozice předsednické země je snazší při živých jednáních.
Související
Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá
Novou velvyslankyní při EU je Edita Hrdá, její předchůdce se dostal do sporu s Babišem
Edita Hrdá , EU (Evropská unie) , velvyslanectví
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 52 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák