Předsednictví unii zvládneme, je přesvědčena velvyslankyně při EU

České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.

Pro úspěch předsednictví bude důležitá nejen důkladná příprava diplomatického týmu v Bruselu, ale i účast ministrů na jednáních, která bude Česko řídit, řekla Hrdá v rozhovoru s ČTK.

Něco přes stovku běžných zaměstnanců stálého zastoupení rozšíří již do podzimu šest desítek lidí vyslaných ministerstvy i jiných vybraných expertů. Část lidí například během předsednictví povede některou z desítek tematických pracovních skupin složených ze zástupců států, kde se od zárodku projednávají návrhy jednotlivých norem či jiných textů.

"Těch míst, na které ještě nemáme toho správného člověka, je málo," prohlásila Hrdá. Zhruba 15 českých znalců fungování EU by mělo tým stálého zastoupení posílit z Evropské komise, Rady EU, Evropského parlamentu, Výboru regionů a dalších institucí. Celkový počet posil pak doplní asi 25 stážistů, kteří budou muset absolvovat důkladnou přípravu. Nebude se však týkat jenom jich.

"Každý, kdo bude předsedat pracovní skupině, má několik speciálních kurzů na to, jakým způsobem předsedat," prohlásila Hrdá, podle níž školení již probíhají a zaberou značnou část zbývajícího času. Lidé se budou učit pravidla vyjednávání, vedení takzvaných trialogů se zástupci komise a europarlamentu, dosahování konsenzu či psaní návrhů unijních norem. "A nesmíme zapomínat na to, že celé francouzské předsednictví bude ve francouzštině, že všichni budeme muset umět číst ty dokumenty, když ne rovnou mluvit," řekla s odkazem na to, že v první polovině příštího roku povede těsně před Českem sedmadvacítku Francie, která hodlá prosazovat svůj jazyk na úkor jinak stále dominantní angličtiny.

Hrdá působí v Bruselu jako česká velvyslankyně při EU od loňského října. Její předchůdce Jakub Dürr opustil post poté, co kritizoval rozpočet předsednictví, který podle něj nedovolí pokrýt náklady na plnohodnotné vedení EU, jak jej zvládají jiné země. O potřebě zvýšit rozpočet hovoří i menší vládní strana ČSSD a většina opozice. Česká vláda na půlroční vedení EU vyhradila 1,24 miliardy korun, což je zhruba třikrát méně, než stálo první české předsednictví v roce 2009 a také méně než u ostatních zemí. Nejúspornější předsednictví měli v posledních letech Finové, kteří i po výrazné redukci nákladů přesáhli v přepočtu 1,4 miliardy korun.

Stálé zastoupení dostane kvůli úsporám o několik desítek lidí méně, než požadovalo za bývalého velvyslance, a místo původně plánovaného nákupu nové budovy se musí spokojit s pronájmem části jiného domu.

"Pracuju s tím, co máme momentálně k dispozici, z toho musím vycházet," prohlásila Hrdá. Dodala přitom, že pokud Brusel předloží nějaký odůvodněný nápad, který bude vyžadovat finance navíc, doufá, že bude možné o nich diskutovat. "Myslím si, že to bezesporu zvládneme, protože ten tým tady je velmi profesionální a kvalitní," soudí zkušená diplomatka.

Nejvýše v hierarchii možností předsednické země je vedení zasedání Rady EU, tedy ministrů členských zemí. Asociace pro mezinárodní otázky koncem května zveřejnila analýzu, podle níž jezdí čeští ministři na zasedání nejméně ze všech států, které budou v příštích letech unii předsedat. Ministři se za poslední rok zúčastnili méně než poloviny zasedání a jako u jediné ze čtyř budoucích předsednických zemí do Bruselu či na videokonference častěji vyráželi náměstci.

"Bude potřeba, aby ti ministři jezdili," řekla Hrdá. Dodala, že sama nezaznamenala u členů české vlády nechuť účastnit se zasedání Rady EU a že v posledním roce hodně ovlivnila situaci pandemie. Ta podle ní může promluvit i do českého předsednictví, buď novými omezeními nebo tím, že se některá jednání přesunou po zkušenostech s "covidovými" předsednictvími Německa či Portugalska do virtuálního prostoru. Zcela do starých předpandemických kolejí se podle ní provoz EU spíše už nevrátí. Na druhou stranu možnost, že by mohla unie i za českého předsednictví - pokud nákaza odezní - v rámci úspor fungovat dále převážně přes videokonference, nevidí příliš reálně.

"Víme, že mnohé věci se při videokonferenci nevyřeší... Je daleko složitější zjišťovat různé pozice, je daleko složitější věci koordinovat. Ne všichni říkají věci na videokonferenci zcela otevřeně," dodala s tím, že pozice předsednické země je snazší při živých jednáních.

Související

Edita Hrdá

Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá

Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

Více souvisejících

Edita Hrdá EU (Evropská unie) velvyslanectví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy