Novou velvyslankyní při EU je Edita Hrdá, její předchůdce se dostal do sporu s Babišem

Novou českou velvyslankyní při Evropské unii se dnes stala diplomatka Edita Hrdá. Jejím hlavním úkolem bude příprava českého předsednictví v unii, které se uskuteční ve druhé polovině roku 2022, uvedlo ministerstvo zahraničí v tiskové zprávě. Předchůdce Hrdé Jakub Dürr skončil ve funkci předčasně.

"V době, kdy se bude postupně zrychlovat tempo příprav našeho předsednictví, se tohoto postu ujímá zkušená diplomatka. Edita Hrdá zároveň v posledních letech působila v Evropské službě vnější akce a skvěle zná fungování evropských institucí," uvedl ke změně na diplomatickém postu ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dürr podle něj odvedl v čele stálého zastoupení skvělou práci, ministr mu za ni poděkoval.

Dürr se stal velvyslancem při EU v roce 2018, o jeho předčasném odchodu se spekulovalo několik měsíců. V červenci kritizoval záměr přichystat úsporné předsednictví EU. Řekl, že kvůli nedostatku peněz může být problém zajistit jeho hladký chod tak, jak jej zvládají jiné unijní země.

Rozpočet na české předsednictví vláda stanovila na 1,24 miliardy korun, návrh podpořili pouze ministři za ANO. Proti předchozímu českému předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový, koaliční ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené. Podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit a limituje to české možnosti prosadit své priority.

České předsednictví při EU je hlavním spojovacím článkem mezi českou administrativou a unijními orgány. Bude také hlavním orgánem pro koordinaci předsednictví v Radě EU

Edita Hrdá se v diplomacii pohybuje od roku 1992. Působila jako česká velvyslankyně v Argentině a Paraguayi či jako velvyslankyně při OSN v New Yorku. V posledních třech letech byla vrchní ředitelkou pro americký kontinent v Evropské službě vnější akce a hlavním vyjednavačem EU pro politickou, rozvojovou a institucionální část asociačních dohod EU se zeměmi Latinské Ameriky.

Související

Edita Hrdá

Česko v čele EU Brusel překvapilo, míní šéfka předsednického týmu Hrdá

Česko při vedení Evropské unie obstálo lépe, než se mnozí diplomaté domnívali před půl rokem na začátku předsednictví. Většina z nich oceňuje, že se Češi snažili téměř za všech okolností hledat jednomyslný souhlas všech 26 dalších zemí. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, podle níž předsednický tým splnil klíčový úkol a udržel jednotu unijních zemí v otázce další pomoci Ukrajině a tlaku na Rusko. Za zklamání naproti tomu považuje neshodu na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.
Edita Hrdá

Předsednictví unii zvládneme, je přesvědčena velvyslankyně při EU

České zastoupení při Evropské unii už naplno rozjelo personální přípravy na předsednictví, které začíná za rok v červenci. Posily by měly v průběhu příštích měsíců dorazit nejen z Prahy, ale i z Evropské komise či dalších unijních institucí. Velvyslankyně Edita Hrdá je přesvědčena, že Česko může zvládnout půlroční vedení unie i s aktuálně navrženým rozpočtem, který je nižší než u jiných zemí.

Více souvisejících

Edita Hrdá EU (Evropská unie) diplomacie Česká republika Andrej Babiš Jakub Dürr (diplomat) Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy