Představitelé EU nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek

Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.

Technicky vzato byl summit pouze neformálním setkáním, což znamená, že vedoucí představitelé mohli uzavřít pouze předběžné rámcové dohody. Přetrvávající neshody v oblasti energetiky zdůraznily rozsah problému, před kterým evropští lídři stojí. A faktory, které zvyšují ceny, zatím nevykazují žádné známky zmírnění.

Předseda Evropské rady Charles Michel, který zasedání předsedal, obhajoval odvedenou práci a označil za užitečná neformální setkání, která jsou bez tlaku na to, že je nutné přijmout rozhodnutí. Podle něj umožňují zjistit, jaké jsou názory jednotlivých představitelů na různé citlivé otázky. Zatím se ale zdá, že jedinou shodou je, že je třeba najít dohodu, uvedl Politico.

Kvůli patové situaci se tak zřejmě nyní pozornost soustředí na formální summit lídrů EU, který se uskuteční 20. a 21. října. Evropská komise potvrdila, že před tímto setkáním předloží další návrhy. Členské země se tak budou zřejmě přetahovat o vliv.

Některé státy chtějí lidem vracet platby za plyn nad určitou cenu. Jiné chtějí jednoduše omezit cenu, kterou by země EU platily za nákup plynu. Další se snaží o kombinaci těchto nápadů, poznamenal server Politico.

Intenzivně se podle něj také diskutuje o tom, zda zvýšit společný dluh EU, aby se zmírnil spirálový růst cen energií pro lidi. Německý kancléř Olaf Scholz však tuto myšlenku na páteční tiskové konferenci zamítl a trval na tom, že mohou být stále přesměrovány dřívější prostředky EU na obnovu po pandemii nemoci covid-19. Jeho odmítnutí zřejmě rozladí ty, kteří kritizují rozhodnutí Berlína zřídit fond na pomoc s účty za energie, který bude mít k dispozici 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Některé země si stěžují, že tento fond je skrytou státní pomocí, která destabilizuje jednotný trh bloku a nechává na holičkách chudší země.

Český premiér Petr Fiala, varoval, že je třeba dodržovat pravidla státní podpory a nelze mít pouze národní řešení. "Potřebujeme evropská řešení," řekl, nezmínil se však o Německu. Podobně se vyjádřila i předsedkyně Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová.

Vystupňovala se také roztržka mezi Německem a Francií kvůli plynovodu MidCat. Ten by měl pomoci dodávat plyn z Pyrenejského poloostrova přes Francii do Německa a dále. Francie se proti projektu postavila a tvrdí, že by trvalo příliš dlouho, než by mohl pomoci zmírnit současnou krizi, a že by pouze udržoval závislost na fosilních palivech. Německo s časovým plánem nesouhlasí, a tvrdí, že by mohl pomoci zmírnit energetickou krizi v Evropě. Francouzský prezident Emmanuel Macron se na tiskové konferenci na otázku, zda se rozhovory mezi Francií a Německem do konce summitu posunuly, vyjádřil vyhýbavě. Ohledně plynovodu dodal, že nejde o spor mezi Francií a Německem, ale o otázku ekologie.

Ještě před energetickými otázkami se představitelé zabývali dalším ožehavým tématem, Ukrajinou. Prostřednictvím videokonference k představitelům v pátek promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když den předtím vystoupil před širším okruhem evropských státníků. Opět vyzval představitele EU, aby poslali Ukrajině více zbraní, což je pro země jako Německo a Francie, které čelí tlaku na zvýšení dodávek svých zbraní, choulostivé téma, píše Politico. Připomíná, že Michel v projevu na závěr summitu sice zdůraznil podporu EU Ukrajině, ale o plánu na zintenzivnění pomoci Kyjevu zaznělo jen málo podrobností. Von der Leyenová naznačila, že EU musí zvýšit svou finanční podporu. Toto téma je však v rámci EU rovněž citlivé a vyvolává napětí, protože země se přou o to, jak strukturovat finanční pomoc devět miliard eur (220 miliard Kč), kterou již unie Ukrajině slíbila.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ Rozhovor

EU musí v boji s migrací dělat víc, říká Zdechovský. Pomoc Ukrajině i pražský summit hodnotí pozitivně

Evropská unie se naráz musí vážně zabývat mnoha tématy - energetika, válka na Ukrajině či migrace. V centru dění je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle jehož názoru může především v problematice migrace dělat unie více. Kladně naopak hodnotí pomoc členských zemí válkou zmítané Ukrajině či nedávný pražský summit v rámci českého předsednictví.

Více souvisejících

summit EU v Praze (7.10.2022)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy