ROZHOVOR | EU musí v boji s migrací dělat víc, říká Zdechovský. Pomoc Ukrajině i pražský summit hodnotí pozitivně

Evropská unie se naráz musí vážně zabývat mnoha tématy - energetika, válka na Ukrajině či migrace. V centru dění je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle jehož názoru může především v problematice migrace dělat unie více. Kladně naopak hodnotí pomoc členských zemí válkou zmítané Ukrajině či nedávný pražský summit v rámci českého předsednictví.

Česko má za sebou pořádání neformálního unijního summitu v Praze. Jaké jsou reakce na samotnou událost a především pak na její výsledky?

Velmi pozitivní. Potkali se premiéři či prezidenti, kteří spolu roky nemluví a jejich země jsou ve sporu. Vytvořila se úžasná možnost pro různá bilaterální jednání, jejichž obsah se nikdy nedozvíme, ale to je v pořádku. Věřím, že mnohá setkání posunula vzájemné vztahy. Evropa musí být silná a jednotná a tahle schůzka ukázala, že lídři zemí o to mají zájem. Třešničkou na dortu je pak fakt, že se akce odehrála v Praze. Francouzskému prezidentovi za myšlenku uspořádat setkání patří velký dík, stejně jako českému předsednictví a českým diplomatům. Odvedl se kus práce a Česká republika byla centrem dění.

Jedním z témat summitu - a vzhledem k dění v posledních měsících tomu nemohlo být jinak - byla energetika. Evropská komise v tomto týdnu představila balík opatření, kterými chce bojovat s dopady krize. Navrhuje mj. tvorbu mechanismu, který by v zimě umožnil dočasně limitovat velkoobchodní cenu plynu, ve hře jsou také společné nákupy suroviny. Co na tuto iniciativu komise říkáte?

Hodnotím ji veskrze pozitivně. Společné nákupy by mohly ve složité situaci pomoci. Především České republice, která je vnitrozemským státem, by se tento postup mohl zamlouvat. Myslím, že když komise zvládla nákupy vakcín a jejich distribuci do členských států, úspěšně by se poprala i se společným nákupem plynu. Je to určitě výhoda pro menší země, které se nemusí obávat, že by na ně nezbylo, případně by musely kupovat za velké ceny.

Pozn. red.: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií, mimo jiné podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. 

Do stále větších problémů, co se energetiky týká, se dostává také Ruskem napadená Ukrajina. Po poškození mostu na Krym cílí Rusové na kritickou infrastrukturu, údery vyřadily z provozu zhruba třetinu ukrajinských elektráren. Může v tomhle ohledu nějak pomoci EU se zajištěním dodávek energií?

Rusové útočí na kritickou infrastrukturu s cílem zpomalit postup Ukrajinců a odříznout a dostat je pod tlak. Evropská unie je připravena Ukrajině pomoci i v této oblasti. V současnosti se situace bedlivě sleduje a čeká se na další vývoj. Jakým způsobem by pomoc proběhla, o tom se zatím diskutuje.

Zůstaňme ještě chvíli na Ukrajině, respektive u pomoci pro ni. Jak hodnotíte vývoj podpory Ukrajiny v průběhu času? Vypadá to totiž, že ze strany členských států rozhodně neuvadá, spíše naopak.

Pokud bychom byli ve škole, pak bych musel pomoc Ukrajině ohodnotit na výbornou. Potěšila mě slova kancléře Scholze, že Němci chystají pomoc Ukrajině v podobě artilerie a vzdušné podpory, což je vynikající zpráva. Dále pomohou s výcvikem ukrajinských jednotek. V dodávkách zbraní, financí a humanitárních zásilek musíme vytrvat, Ukrajinci za poslední měsíc udělali velký kus práce a postupně Rusy tlačí pryč ze svého území. I naše podpora je žene kupředu. Nesmíme zapomínat, že Ukrajina je nárazníkovým štítem před ruskou snahou dostat se hlouběji do Evropy.

Z aktuálních bezpečnostních otázek je pro Česko velkým tématem také migrace. Prodlužují se kontroly na hranicích se Slovenskem, což je pochopitelně v době existence schengenského prostoru vždy ožehavá věc a nelehké rozhodnutí. Jak hodnotíte přístup české vlády a může v této problematice dělat více EU?

Přístup české vlády je zatím dobrý, daří se zachytávat migranty a rozbíjet pašerácké sítě. EU musí dělat víc, musí si dupnout na Srbsko, které je vazalským státem Ruska v Evropě, a využívá bezvízového vztahu se zeměmi. Syřané, Afghánci, Turci, Tunisané a další patří k těm nejpočetnějším národnostem, jež přes Srbsko a Albánii míří do EU. Vidíme, že diplomaticky to příliš nejde. Putin využívá Srbsko proti EU. České předsednictví by mělo navrhnout přerušení bezvízového vztahu Srbska a Albánie s EU. Podle všeho je tomu nakloněna i komise. Za devět měsíců se dostalo do EU ze západního Balkánu bez dokumentace přes 100 tisíc migrantů. To je vážné bezpečnostní riziko.

Vy sám pořádáte příští týden v Evropském parlamentu konferenci o extremismu a radikalizaci, což jsou témata související s migrací. V Evropě v minulosti evidujeme útoky teroristů z řad přistěhovalců, migranti zároveň často čelí útokům evropských radikálů či extremistů. Co si od ní slibujete?

Na konferenci vystoupí šéfka Frontexu, tedy agentury, která střeží vnější hranice EU 24/7 a situaci zná do detailu, či šéf Europolu, zástupce komisaře a další lidé z bezpečnostní komunity napříč státy nejen z Evropské unie. Chci poukázat na to, že některé peníze z EU končí u skupin, v jejichž řadách častokrát dochází k radikalizaci a někteří členové jsou nebezpeční pro evropskou společnost. Měli bychom se zamyslet, jestli chceme finančně podporovat spolky a projekty, které těchto peněz zneužívají. V České republice se toho obávat zatím nemusíme, ale v zemích, jako je Francie či Německo, zaznamenávají bezpečnostní složky radikalizační podhoubí, z něhož vychází pak nebezpeční jedinci. Vidíme, jak se teď Evropa opět potýká s migrací a spoustu lidí je tady „načerno“, neznáme jejich historii, jestli jsou nebezpeční. Bezpečnost musí být na první místě.

Jste členem předsednictva KDU-ČSL, které se v těchto dnech komplikuje výběr nového ministra životního prostředí. Má Petr Hladík stále vaši podporu, nebo byste upřednostnil nalezení jiného kandidáta?

Já ty informace o celé kauze nemám. Nevím, co se tam stalo. Petr Hladík, pokud vím, nebyl obviněn, podal vysvětlení na policii a poskytl jim svůj telefon a notebook. Budeme se ho na to ptát. Pak zasedá širší vedení strany, kde budeme situaci kolem resortu životního prostředí rozebírat. Pokud by byl Petr Hladík obviněn, pak by to nejen pro mě bylo „no way“, ale platí presumpce neviny a podle toho musíme jednat. Hladík je odborníkem za KDU-ČSL na životní prostředí a na ministerstvu by mohl realizovat spoustu svých plánů. V tuto chvíli ale nechci předjímat, jak se širší vedení rozhodne.

Pozn. red.: Rozhovor vznikal ve čtvrtek po obědě, celostátní výbor KDU-ČSL následně podpořil nominaci místopředsedy strany Petra Hladíka na ministra.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) evropský parlament summit EU v Praze (7.10.2022) evropská komise Energetika válka na Ukrajině Ukrajina migrace Petr Hladík (KDU-ČSL) KDU - ČSL

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy