ROZHOVOR | EU musí v boji s migrací dělat víc, říká Zdechovský. Pomoc Ukrajině i pražský summit hodnotí pozitivně

Česko má za sebou pořádání neformálního unijního summitu v Praze. Jaké jsou reakce na samotnou událost a především pak na její výsledky?

Velmi pozitivní. Potkali se premiéři či prezidenti, kteří spolu roky nemluví a jejich země jsou ve sporu. Vytvořila se úžasná možnost pro různá bilaterální jednání, jejichž obsah se nikdy nedozvíme, ale to je v pořádku. Věřím, že mnohá setkání posunula vzájemné vztahy. Evropa musí být silná a jednotná a tahle schůzka ukázala, že lídři zemí o to mají zájem. Třešničkou na dortu je pak fakt, že se akce odehrála v Praze. Francouzskému prezidentovi za myšlenku uspořádat setkání patří velký dík, stejně jako českému předsednictví a českým diplomatům. Odvedl se kus práce a Česká republika byla centrem dění.

Jedním z témat summitu - a vzhledem k dění v posledních měsících tomu nemohlo být jinak - byla energetika. Evropská komise v tomto týdnu představila balík opatření, kterými chce bojovat s dopady krize. Navrhuje mj. tvorbu mechanismu, který by v zimě umožnil dočasně limitovat velkoobchodní cenu plynu, ve hře jsou také společné nákupy suroviny. Co na tuto iniciativu komise říkáte?

Hodnotím ji veskrze pozitivně. Společné nákupy by mohly ve složité situaci pomoci. Především České republice, která je vnitrozemským státem, by se tento postup mohl zamlouvat. Myslím, že když komise zvládla nákupy vakcín a jejich distribuci do členských států, úspěšně by se poprala i se společným nákupem plynu. Je to určitě výhoda pro menší země, které se nemusí obávat, že by na ně nezbylo, případně by musely kupovat za velké ceny.

Pozn. red.: Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií, mimo jiné podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. 

Do stále větších problémů, co se energetiky týká, se dostává také Ruskem napadená Ukrajina. Po poškození mostu na Krym cílí Rusové na kritickou infrastrukturu, údery vyřadily z provozu zhruba třetinu ukrajinských elektráren. Může v tomhle ohledu nějak pomoci EU se zajištěním dodávek energií?

Rusové útočí na kritickou infrastrukturu s cílem zpomalit postup Ukrajinců a odříznout a dostat je pod tlak. Evropská unie je připravena Ukrajině pomoci i v této oblasti. V současnosti se situace bedlivě sleduje a čeká se na další vývoj. Jakým způsobem by pomoc proběhla, o tom se zatím diskutuje.

Zůstaňme ještě chvíli na Ukrajině, respektive u pomoci pro ni. Jak hodnotíte vývoj podpory Ukrajiny v průběhu času? Vypadá to totiž, že ze strany členských států rozhodně neuvadá, spíše naopak.

Pokud bychom byli ve škole, pak bych musel pomoc Ukrajině ohodnotit na výbornou. Potěšila mě slova kancléře Scholze, že Němci chystají pomoc Ukrajině v podobě artilerie a vzdušné podpory, což je vynikající zpráva. Dále pomohou s výcvikem ukrajinských jednotek. V dodávkách zbraní, financí a humanitárních zásilek musíme vytrvat, Ukrajinci za poslední měsíc udělali velký kus práce a postupně Rusy tlačí pryč ze svého území. I naše podpora je žene kupředu. Nesmíme zapomínat, že Ukrajina je nárazníkovým štítem před ruskou snahou dostat se hlouběji do Evropy.

Z aktuálních bezpečnostních otázek je pro Česko velkým tématem také migrace. Prodlužují se kontroly na hranicích se Slovenskem, což je pochopitelně v době existence schengenského prostoru vždy ožehavá věc a nelehké rozhodnutí. Jak hodnotíte přístup české vlády a může v této problematice dělat více EU?

Přístup české vlády je zatím dobrý, daří se zachytávat migranty a rozbíjet pašerácké sítě. EU musí dělat víc, musí si dupnout na Srbsko, které je vazalským státem Ruska v Evropě, a využívá bezvízového vztahu se zeměmi. Syřané, Afghánci, Turci, Tunisané a další patří k těm nejpočetnějším národnostem, jež přes Srbsko a Albánii míří do EU. Vidíme, že diplomaticky to příliš nejde. Putin využívá Srbsko proti EU. České předsednictví by mělo navrhnout přerušení bezvízového vztahu Srbska a Albánie s EU. Podle všeho je tomu nakloněna i komise. Za devět měsíců se dostalo do EU ze západního Balkánu bez dokumentace přes 100 tisíc migrantů. To je vážné bezpečnostní riziko.

Vy sám pořádáte příští týden v Evropském parlamentu konferenci o extremismu a radikalizaci, což jsou témata související s migrací. V Evropě v minulosti evidujeme útoky teroristů z řad přistěhovalců, migranti zároveň často čelí útokům evropských radikálů či extremistů. Co si od ní slibujete?

Na konferenci vystoupí šéfka Frontexu, tedy agentury, která střeží vnější hranice EU 24/7 a situaci zná do detailu, či šéf Europolu, zástupce komisaře a další lidé z bezpečnostní komunity napříč státy nejen z Evropské unie. Chci poukázat na to, že některé peníze z EU končí u skupin, v jejichž řadách častokrát dochází k radikalizaci a někteří členové jsou nebezpeční pro evropskou společnost. Měli bychom se zamyslet, jestli chceme finančně podporovat spolky a projekty, které těchto peněz zneužívají. V České republice se toho obávat zatím nemusíme, ale v zemích, jako je Francie či Německo, zaznamenávají bezpečnostní složky radikalizační podhoubí, z něhož vychází pak nebezpeční jedinci. Vidíme, jak se teď Evropa opět potýká s migrací a spoustu lidí je tady „načerno“, neznáme jejich historii, jestli jsou nebezpeční. Bezpečnost musí být na první místě.

Jste členem předsednictva KDU-ČSL, které se v těchto dnech komplikuje výběr nového ministra životního prostředí. Má Petr Hladík stále vaši podporu, nebo byste upřednostnil nalezení jiného kandidáta?

Já ty informace o celé kauze nemám. Nevím, co se tam stalo. Petr Hladík, pokud vím, nebyl obviněn, podal vysvětlení na policii a poskytl jim svůj telefon a notebook. Budeme se ho na to ptát. Pak zasedá širší vedení strany, kde budeme situaci kolem resortu životního prostředí rozebírat. Pokud by byl Petr Hladík obviněn, pak by to nejen pro mě bylo „no way“, ale platí presumpce neviny a podle toho musíme jednat. Hladík je odborníkem za KDU-ČSL na životní prostředí a na ministerstvu by mohl realizovat spoustu svých plánů. V tuto chvíli ale nechci předjímat, jak se širší vedení rozhodne.

Pozn. red.: Rozhovor vznikal ve čtvrtek po obědě, celostátní výbor KDU-ČSL následně podpořil nominaci místopředsedy strany Petra Hladíka na ministra.