V Německu probíhají parlamentní volby, které po 16 letech ukončí kancléřskou éru Angely Merkelové z konzervativní unie CDU/CSU. O nástupnictví v čele Německa se otevřeně hlásí trojice kandidátů - sociální demokrat Olaf Scholz (SPD), konzervativec Armin Laschet (CDU/CSU) a Annalena Baerbocková z ekologické strany Zelených.
Kancléřem se ale podle průzkumů i podle názorů řady německých politologů stane Scholz, nebo Laschet. Výjimečné na letošních volbách je také to, že vést Německo nemusí vítěz voleb.
Hlavními tématy předvolebních kampaní byly sice klimatické otázky, přechod na bezuhlíkové energetické zdroje či obnova hospodářství po pandemii nemoci covid-19, neméně důležitou se ale stala i sama kancléřka. Volby jsou totiž první v dějinách spolkové republiky, kdy úřadující kancléř neobhajuje svůj mandát.
Voliči, kterých má 83milionové Německo 60,4 milionu, tak budou na volebním lístku marně hledat jméno Angely Merkelové. Ta přitom přes 30 let jako poslankyně Spolkového sněmu zastupovala sever Předního Pomořanska s ostrovem Rujánou. Poslanecký mandát zde poprvé získala v roce 1990 a poté ho ještě sedmkrát obhájila. Ve svém volebním obvodu se těšila značné popularitě, o čemž svědčí volební výsledky. Nejhůře si vedla v roce 1998, kdy se pro ni v regionu vyslovilo 37,3 procenta voličů, naopak v roce 2013 tam získala přes 56 procent hlasů.
Stejně dobře jako ve svém volebním obvodu se jí dařilo i na spolkové úrovni. Po těsně vyhraných volbách v roce 2005 se stala poprvé kancléřkou. Konzervativní unii poté dovedla k vítězství ve třech dalších volbách. V roce 2013 pro CDU/CSU hlasovalo 41,5 procenta zúčastněných voličů a o čtyři roky později 32,9 procenta. To je výsledek, od kterého letos budou všechny strany včetně unie velmi vzdáleny.
Průzkum zveřejněný televizí ZDF ve čtvrtek za favorita stále ještě považuje Scholzovu SPD s 25 procenty, Laschetova unie za sociální demokracií zaostává jen o dva procentní body. Ve čtvrtek představily sondáže také agentura Kantar a institut Yougov. Podle Kantaru i Yougov by pro SPD hlasovalo 25 procent lidí, zatímco pro CDU/CSU by to v obou případech bylo shodně 21 procent.
Do Spolkového sněmu se podle průzkumů dostanou všechny strany, které jsou v něm již nyní zastoupeny. Zelení by mohli získat až 17 procent hlasů, ale třeba Yougov udává jen 14 procent. Pro Zelené, kteří poprvé zcela vážně pomýšleli na kancléřský úřad, je to šok, neboť ještě na přelomu dubna a května byli v průzkumech nejsilnější stranou, tehdy měli na dosah prolomení hranice 30 procent. I tak pro ně letošní výsledek bude oproti roku 2017 úspěch, tehdy získali 8,9 procenta hlasů.
Polepšit si mírně mohou i svobodní demokraté (FDP). Tato liberální strana před čtyřmi lety dostala 10,7 procenta hlasů, nyní se pohybuje mezi 11 až 13 procenty. Horší výsledek zřejmě čeká protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. V roce 2017 pro ni hlasovalo 12,6 procenta voličů, letos by to mohlo být okolo deseti či jedenácti procent. Hůře si vede i postkomunistická strana Levice, která klesá k pětiprocentnímu prahu pro vstup do parlamentu. Průzkumy Levici předpovídají mezi šesti a sedmi procenty, před čtyřmi lety dostala 9,2 procenta.
I když se Levice zřejmě stane nejslabší parlamentní stranou, může se stát pomyslným jazýčkem na mocenských vahách, který Scholzovi otevře cestu do kancléřství. Scholz totiž výslovně nevyloučil možnou koalici se Zelenými a postkomunisty. Před takto levicovou vládou varují liberálové i konzervativci, Laschet dokonce hovoří o politickém zemětřesení.
Stejnou roli jako Levice chtějí sehrát i liberálové. Jejich šéf Christian Lindner od jara otevřeně říká, že chce pro FDP takovou povolební pozici, kdy bez ní nebude žádná vláda možná. Podpora FDP je klíčová pro kancléřské plány Lascheta.
Ať již v kancléřství usedne Laschet, nebo naopak Scholz, neobejde se ani jeden z nich bez hlasů Zelených. Baerbocková sice před týdnem v televizní debatě řekla, že by upřednostnila vládu s SPD a že CDU/CSU by ráda viděla v opozici, po volbách budou ale všechny možnosti otevřené. A to včetně pokračování velké koalice sociálních demokratů a konzervativců, nebo vlády SPD, Zelených a FDP.
Velký počet koaličních možností je předzvěstí dlouhých a náročných povolebních vyjednávání. To může znamenat, že Merkelová, která odchází z politiky, bude Německu vládnout možná až do Vánoc. Pokud tomu tak bude a vládu povede nejméně do 17. prosince, stane se nejdéle sloužící německou kancléřkou v poválečných dějinách země. Tento primát drží zatím kancléř sjednotitel Helmut Kohl.
V Německu se nekonají jen spolkové volby, regionální sněmy vybírají obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska a Berlína, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a probíhají i místní referenda. Obyvatelé Berlína v poradním referendu hlasují o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.
Související
Scholzova SPD by byla ve volbách až třetí. Němcům se stále více zamlouvá AfD
Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté
Volby v Německu , Německo , Olaf Scholz , Armin Laschet (CDU) , Annalena Baerbock
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Netanjahu schválil jednání o příměří v Pásmu Gazy s Hamásem
před 57 minutami
Rusko chce sestřelovat F-16? Propaganda, nedokázalo ani zabránit útoku IS, vysmívají se Italové
před 1 hodinou
Zelenskyj žádá předsedu americké Sněmovny reprezentantů o hlasování pro vojenskou pomoc Ukrajině
před 1 hodinou
4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete
před 1 hodinou
Tragický potrat kvůli záměně pacientek: Policie po obou ženách pátrá
před 2 hodinami
Dominik Hašek se opřel do Fica a Matoviče. Díky vám slovenští hokejisté podporují zabíjení Ukrajinců
před 2 hodinami
Nizozemsko je znepokojeno českým vyšetřováním ruské propagandistické sítě
Aktualizováno před 3 hodinami
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
před 3 hodinami
Rusko na Ukrajině postupuje, varují analytici. Kvůli USA roste hrozba, že uspěje
před 3 hodinami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 4 hodinami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 5 hodinami
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 5 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 7 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 8 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 9 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu.
Zdroj: Lucie Podzimková