Přehledně: Otázky a odpovědi k dohodě EU s Británií. Co se změní 1. ledna 2021?

Po měsících obtížného vyjednávání uzavřely Británie s Evropskou unií ve čtvrtek dohodu o uspořádání vztahů. Ujednání ale ještě může narazit na další překážky v podobě schvalování v parlamentech zemí EU a v Británii. Vzhledem k tomu, že do konce přechodného období zbývá pouhý týden, nebude dohoda patrně do té doby plně ratifikována. To znamená, že by mohla od 1. ledna 2021 začít platit provizorně.

Co bude následovat v Británii?

Podle oznámení britské vlády bude parlament hlasovat o dohodě 30. prosince. Poslanci stále čekají na kompletní text dohody, který by měl být podle hlavního britského vyjednavače Davida Frosta brzy zveřejněn.

Britským zákonodárcům se patrně nebude zamlouvat urychlený schvalovací proces. Schválit významnou legislativu jim obvykle trvá měsíce.

Britský premiér Boris Johnson může stále čelit revoltě stoupenců brexitu ve své straně, pro které není vyjednaná dohoda dostatečnou zárukou jasného oddělení Británie od evropského bloku.

Johnsonovi konzervativci ale mají v parlamentu většinu 80 křesel a opoziční labouristé už řekli, že dohodu podpoří. Jejich vůdce Keir Starmer oznámil, že lepší je nějaká dohoda než vůbec žádná.

Co bude následovat v EU?

Evropská komise (EK) je připravena rozeslat návrh textu dohody zbývajícím 27 členským státům. Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier o jejím textu informoval velvyslance zemí EU na zvláštní schůzce.

Na prostudování dokumentu si diplomaté nejspíše vyžádají dva až tři dny. Členské státy potom budou muset schválit text dohody a její provizorní aplikaci.

Vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce roku, možná Evropský parlament (EP) nestihne dohodu schválit. Europoslanci už 21. prosince konstatovali, že i v případě uzavření dohody už nebudou mít na prostudování a schválení dokumentu dostatek času.

Mohl by Evropský parlament dohodu neschválit?

Teoreticky by mohl, byť se členské státy zavázaly k její provizorní aplikaci.

"Je to samozřejmě možné," uvedl brexitový koordinátor EP David McAllister pro server Deutsche Welle. "Ale nemyslím si, že se to stane," dodal.

???? Die EU und das Vereinigte Königreich haben sich auf ein Abkommen über ihre künftigen Beziehungen geeinigt. Wir stellen damit unsere künftige Partnerschaft auf eine solide und rechtlich abgesicherte Grundlage. pic.twitter.com/Wdo8zfa27O

— davidmcallister (@davidmcallister) December 24, 2020

Dohoda je podle něj "spravedlivá a vyvážená. Chrání zájmy Evropské unie, našich obyvatel a podniků".

"V Evropském parlamentu se mohou vyskytnout kritické připomínky," pokračoval McAllister. "To je úplně normální. Ve finále jde ale o to, shodnout se na souhlasu, či nesouhlasu."

Co se změní 1. ledna?

Formálně skončí jedenáctiměsíční přechodné období po vystoupení Británie z evropského bloku. Británie přestane být součástí jednotného unijního trhu a přestanou ji vázat pravidla a omezení platná v EU.

Dohoda o volném obchodu, pokud ji členské státy schválí, zajistí, že na výměnu zboží mezi Británií a EU nebudou uvalována žádná cla ani kvóty.

Obchodníci ale budou muset při přechodu hranic čelit celním procedurám a regulatorním kontrolám. A protože byla dohoda podepsána týden před koncem roku, nemají lidé ani podniky moc času připravit se na změny, které nastanou od 1. ledna.

Obyvatelé zemí evropského bloku i Británie už nebudou moci vzájemně využívat výhod volného pohybu k práci, životu a ke studiu.

Britové, kteří cestují do zemí EU, tam budou moci zůstat 90 dní každého půl roku. Obyvatelé zemí EU budou moci navštívit Británii maximálně na půl roku (180 dní).

Jaké jsou dlouhodobé důsledky?

EU vstupuje do neznámých vod, neboť Británie je první zemí, která unii opouští.

S vyjednanou dohodou o budoucích vztazích Británii zůstanou některé z výhod, které měla jako členský stát. Odchod z jednotného evropského trhu a celní unie ale bude mít nepochybně negativní dopady na její ekonomiku.

Podle nedávných odhadů britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) by mohl hrubý domácí produkt (HDP) Británie klesnout v dlouhodobém výhledu až o čtyři procenta oproti stavu, kdy by Spojené království zůstalo v EU.

Britská vláda však uvedla, že podobně jako s Evropskou unií uzavřela další obchodní dohody i s 58 dalšími zeměmi či územími.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 38 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým nekompromisním vystoupením na sociální síti Truth Social. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny ostře zaútočil na spojence z NATO a obvinil je, že ohledně pomoci Spojeným státům v probíhajícím vojenském tažení proti Íránu „absolutně nic neudělali“. Podle Trumpa jsou členské státy aliance v tomto konfliktu zcela nečinné, přestože íránský režim označuje za hrozbu pro celý svět.

před 1 hodinou

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa

Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky

Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy