Přehledně: Otázky a odpovědi k dohodě EU s Británií. Co se změní 1. ledna 2021?

Po měsících obtížného vyjednávání uzavřely Británie s Evropskou unií ve čtvrtek dohodu o uspořádání vztahů. Ujednání ale ještě může narazit na další překážky v podobě schvalování v parlamentech zemí EU a v Británii. Vzhledem k tomu, že do konce přechodného období zbývá pouhý týden, nebude dohoda patrně do té doby plně ratifikována. To znamená, že by mohla od 1. ledna 2021 začít platit provizorně.

Co bude následovat v Británii?

Podle oznámení britské vlády bude parlament hlasovat o dohodě 30. prosince. Poslanci stále čekají na kompletní text dohody, který by měl být podle hlavního britského vyjednavače Davida Frosta brzy zveřejněn.

Britským zákonodárcům se patrně nebude zamlouvat urychlený schvalovací proces. Schválit významnou legislativu jim obvykle trvá měsíce.

Britský premiér Boris Johnson může stále čelit revoltě stoupenců brexitu ve své straně, pro které není vyjednaná dohoda dostatečnou zárukou jasného oddělení Británie od evropského bloku.

Johnsonovi konzervativci ale mají v parlamentu většinu 80 křesel a opoziční labouristé už řekli, že dohodu podpoří. Jejich vůdce Keir Starmer oznámil, že lepší je nějaká dohoda než vůbec žádná.

Co bude následovat v EU?

Evropská komise (EK) je připravena rozeslat návrh textu dohody zbývajícím 27 členským státům. Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier o jejím textu informoval velvyslance zemí EU na zvláštní schůzce.

Na prostudování dokumentu si diplomaté nejspíše vyžádají dva až tři dny. Členské státy potom budou muset schválit text dohody a její provizorní aplikaci.

Vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce roku, možná Evropský parlament (EP) nestihne dohodu schválit. Europoslanci už 21. prosince konstatovali, že i v případě uzavření dohody už nebudou mít na prostudování a schválení dokumentu dostatek času.

Mohl by Evropský parlament dohodu neschválit?

Teoreticky by mohl, byť se členské státy zavázaly k její provizorní aplikaci.

"Je to samozřejmě možné," uvedl brexitový koordinátor EP David McAllister pro server Deutsche Welle. "Ale nemyslím si, že se to stane," dodal.

???? Die EU und das Vereinigte Königreich haben sich auf ein Abkommen über ihre künftigen Beziehungen geeinigt. Wir stellen damit unsere künftige Partnerschaft auf eine solide und rechtlich abgesicherte Grundlage. pic.twitter.com/Wdo8zfa27O

— davidmcallister (@davidmcallister) December 24, 2020

Dohoda je podle něj "spravedlivá a vyvážená. Chrání zájmy Evropské unie, našich obyvatel a podniků".

"V Evropském parlamentu se mohou vyskytnout kritické připomínky," pokračoval McAllister. "To je úplně normální. Ve finále jde ale o to, shodnout se na souhlasu, či nesouhlasu."

Co se změní 1. ledna?

Formálně skončí jedenáctiměsíční přechodné období po vystoupení Británie z evropského bloku. Británie přestane být součástí jednotného unijního trhu a přestanou ji vázat pravidla a omezení platná v EU.

Dohoda o volném obchodu, pokud ji členské státy schválí, zajistí, že na výměnu zboží mezi Británií a EU nebudou uvalována žádná cla ani kvóty.

Obchodníci ale budou muset při přechodu hranic čelit celním procedurám a regulatorním kontrolám. A protože byla dohoda podepsána týden před koncem roku, nemají lidé ani podniky moc času připravit se na změny, které nastanou od 1. ledna.

Obyvatelé zemí evropského bloku i Británie už nebudou moci vzájemně využívat výhod volného pohybu k práci, životu a ke studiu.

Britové, kteří cestují do zemí EU, tam budou moci zůstat 90 dní každého půl roku. Obyvatelé zemí EU budou moci navštívit Británii maximálně na půl roku (180 dní).

Jaké jsou dlouhodobé důsledky?

EU vstupuje do neznámých vod, neboť Británie je první zemí, která unii opouští.

S vyjednanou dohodou o budoucích vztazích Británii zůstanou některé z výhod, které měla jako členský stát. Odchod z jednotného evropského trhu a celní unie ale bude mít nepochybně negativní dopady na její ekonomiku.

Podle nedávných odhadů britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) by mohl hrubý domácí produkt (HDP) Británie klesnout v dlouhodobém výhledu až o čtyři procenta oproti stavu, kdy by Spojené království zůstalo v EU.

Britská vláda však uvedla, že podobně jako s Evropskou unií uzavřela další obchodní dohody i s 58 dalšími zeměmi či územími.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo v sobotu v brzkých ranních hodinách indonéský ostrov Flores v provincii Východní Nusa Tenggara. Podle dosavadních informací provinčního guvernéra Emanuela Melkiadese Laky Leny si katastrofa vyžádala nejméně pět lidských životů, přičemž oběti byly zasypány troskami budov během spánku. Na místě zasahují záchranáři, kteří se snaží vyprostit případné přeživší uvízlé v poškozených stavbách.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že v nejbližší době prohlásí Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy se jeho administrativa potýká s komplikovaným ukončením válečného konfliktu s Íránem. Zda myslel šéf Bílého domu svá slova zcela vážně a zda představují nový oficiální směr americké zahraniční politiky, však v tuto chvíli zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon

Sparťané v úvodním zápase po velice slibném výkonu porazili francouzský Lyon 2:1. Přestože ale kouč Brian Priske vyrukoval do odvety v Lyonu se stejnou základní sestavou, stejně nadějný výkon se tentokrát bohužel pro český fotbal nezopakoval. I kvůli chybě gólmana Jakuba Surovčíka a osudnému faulu Adama Ševínského, jenž byl vyloučen, lyonští přeci jenom dokázali přesilovku beze zbytku využít. Ke gólu Nuamaha z 20. minuty se přidaly ve druhé půli ještě trefy Maitlanda-Nilese a Nortona a díky výhře 3:0 tak Lyon Spartu odsoudil pouze k účasti v ligové fázi Evropské ligy.

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací

Letiště Praha dokončilo druhou závěrečnou etapu modernizace okolí hlavní vzletové a přistávací dráhy 06/24, na kterou bude dnes během odpoledne opět převeden veškerý letecký provoz. Během čtyř a půl měsíce se podařilo realizovat 14 stavebních a technologických projektů Letiště Praha společně se 3 významnými investičními akcemi externích partnerů, informovala společnost v tiskové zprávě. 

včera

MotoGP, ilustrační fotografie.

Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2

Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vážným komplikacím při hledání nového velvyslance ve Spojených státech. Klíčový diplomatický post ve Washingtonu zůstává neobsazen poté, co byla začátkem srpna z funkce odvolána dosavadní velvyslankyně Olha Stefanišynová v souvislosti s chystaným obviněním ze zpronevěry. Podle bývalých vysokých ukrajinských představitelů a zákonodárců je však pro Kyjev mimořádně obtížné najít vlivnou osobnost, která by byla ochotna tuto náročnou roli v administraci Donalda Trumpa převzít.

včera

včera

včera

Boris Nadeždin

Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska

Ruský opoziční a protiválečný politik Boris Naděždin opustil Rusko a odcestoval do Paříže poté, co čelil stupňujícímu se tlaku ze strany ruských úřadů. Do Francie odjel narychlo po obdržení předvolání od Vyšetřovacího výboru Ruské federace, přičemž se obával bezprostředně hrozícího zatčení a uvěznění v moskevské věznici Lefortovo. Kvůli spěšnému odjezdu musel v zemi zanechat svou rodinu a zmeškal i svatbu vlastní dcery.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.

včera

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy