Přehledně: Otázky a odpovědi k dohodě EU s Británií. Co se změní 1. ledna 2021?

Po měsících obtížného vyjednávání uzavřely Británie s Evropskou unií ve čtvrtek dohodu o uspořádání vztahů. Ujednání ale ještě může narazit na další překážky v podobě schvalování v parlamentech zemí EU a v Británii. Vzhledem k tomu, že do konce přechodného období zbývá pouhý týden, nebude dohoda patrně do té doby plně ratifikována. To znamená, že by mohla od 1. ledna 2021 začít platit provizorně.

Co bude následovat v Británii?

Podle oznámení britské vlády bude parlament hlasovat o dohodě 30. prosince. Poslanci stále čekají na kompletní text dohody, který by měl být podle hlavního britského vyjednavače Davida Frosta brzy zveřejněn.

Britským zákonodárcům se patrně nebude zamlouvat urychlený schvalovací proces. Schválit významnou legislativu jim obvykle trvá měsíce.

Britský premiér Boris Johnson může stále čelit revoltě stoupenců brexitu ve své straně, pro které není vyjednaná dohoda dostatečnou zárukou jasného oddělení Británie od evropského bloku.

Johnsonovi konzervativci ale mají v parlamentu většinu 80 křesel a opoziční labouristé už řekli, že dohodu podpoří. Jejich vůdce Keir Starmer oznámil, že lepší je nějaká dohoda než vůbec žádná.

Co bude následovat v EU?

Evropská komise (EK) je připravena rozeslat návrh textu dohody zbývajícím 27 členským státům. Hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier o jejím textu informoval velvyslance zemí EU na zvláštní schůzce.

Na prostudování dokumentu si diplomaté nejspíše vyžádají dva až tři dny. Členské státy potom budou muset schválit text dohody a její provizorní aplikaci.

Vzhledem ke krátké době, která zbývá do konce roku, možná Evropský parlament (EP) nestihne dohodu schválit. Europoslanci už 21. prosince konstatovali, že i v případě uzavření dohody už nebudou mít na prostudování a schválení dokumentu dostatek času.

Mohl by Evropský parlament dohodu neschválit?

Teoreticky by mohl, byť se členské státy zavázaly k její provizorní aplikaci.

"Je to samozřejmě možné," uvedl brexitový koordinátor EP David McAllister pro server Deutsche Welle. "Ale nemyslím si, že se to stane," dodal.

???? Die EU und das Vereinigte Königreich haben sich auf ein Abkommen über ihre künftigen Beziehungen geeinigt. Wir stellen damit unsere künftige Partnerschaft auf eine solide und rechtlich abgesicherte Grundlage. pic.twitter.com/Wdo8zfa27O

— davidmcallister (@davidmcallister) December 24, 2020

Dohoda je podle něj "spravedlivá a vyvážená. Chrání zájmy Evropské unie, našich obyvatel a podniků".

"V Evropském parlamentu se mohou vyskytnout kritické připomínky," pokračoval McAllister. "To je úplně normální. Ve finále jde ale o to, shodnout se na souhlasu, či nesouhlasu."

Co se změní 1. ledna?

Formálně skončí jedenáctiměsíční přechodné období po vystoupení Británie z evropského bloku. Británie přestane být součástí jednotného unijního trhu a přestanou ji vázat pravidla a omezení platná v EU.

Dohoda o volném obchodu, pokud ji členské státy schválí, zajistí, že na výměnu zboží mezi Británií a EU nebudou uvalována žádná cla ani kvóty.

Obchodníci ale budou muset při přechodu hranic čelit celním procedurám a regulatorním kontrolám. A protože byla dohoda podepsána týden před koncem roku, nemají lidé ani podniky moc času připravit se na změny, které nastanou od 1. ledna.

Obyvatelé zemí evropského bloku i Británie už nebudou moci vzájemně využívat výhod volného pohybu k práci, životu a ke studiu.

Britové, kteří cestují do zemí EU, tam budou moci zůstat 90 dní každého půl roku. Obyvatelé zemí EU budou moci navštívit Británii maximálně na půl roku (180 dní).

Jaké jsou dlouhodobé důsledky?

EU vstupuje do neznámých vod, neboť Británie je první zemí, která unii opouští.

S vyjednanou dohodou o budoucích vztazích Británii zůstanou některé z výhod, které měla jako členský stát. Odchod z jednotného evropského trhu a celní unie ale bude mít nepochybně negativní dopady na její ekonomiku.

Podle nedávných odhadů britského Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) by mohl hrubý domácí produkt (HDP) Británie klesnout v dlouhodobém výhledu až o čtyři procenta oproti stavu, kdy by Spojené království zůstalo v EU.

Britská vláda však uvedla, že podobně jako s Evropskou unií uzavřela další obchodní dohody i s 58 dalšími zeměmi či územími.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Boris Johnson Velká Británie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 13 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy