Recept na uzdravení EU? Posílení pravomocí europarlamentu je jen začátek

Další volební období Evropského parlamentu před námi. Po obsazení klíčových pozic v institucích EU vyvstává otázka, jak jí během následujících pěti let vylepšit. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber se nad tím zamýšlel v článku zveřejněném na serveru Politico.eu.

Už v době vzniku Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu si politologové kladli otázku, zda takový systém dělby moci skutečně reflektuje demokracii evropského typu. Občané členských zemí mají kromě eurovoleb velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat fungování Unie.

Europoslanci jsou jediní evropští politici, jejichž mandát je přímo závislý na voličích, a kteří se jim tedy musí zodpovídat ze své činnosti. Účast v posledních volbách do Evropského parlamentu dosáhla 50 %, čímž předčila dokonce i prezidentské volby v USA. Ukazuje se, že se o fungování EU začíná zajímat čím dál více lidí.

Weber se nicméně domnívá, že toto nestačí, a že by se měl zavést také systém umožňující volbu předsedy Evropské komise. Evropský parlament by volil z takzvané spitzenkandidátky, na níž by byli předsedové všech kandidujících frakcí.

Vybrán by byl předseda té nejsilnější. Lidé by tak získali větší vliv na fungování EU jako celku. Podle Webera by se tím zvýšila prestiž EU jako takové, neboť by pro voliče byla nejen předvídatelnější, ale hlavně by v nich vyvolala pocit, že se mohou přímo podílet na její politice.

Kromě volby předsedy Evropské komise, jejíž povinností není reprezentovat jednotlivé členské země, nýbrž EU jako takovou, nabízí Weber další recepty na "ozdravení" evropské demokracie:

1) Posílení pravomocí Evropského parlamentu 

Pokud mají poslanci Evropského parlamentu skutečně reprezentovat své země, v nichž byli zvolení, neměla by jim jimi volená Evropská komise házet klacky pod nohy. Weber by proto chtěl, aby předseda Evropská komise implementoval jakoukoli legislativu přijatou Evropským parlamentem. Evropská lidová strana proto bude tlačit změnu rámcové smlouvy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

2) Konstruktivnější dialog mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem

Jsou-li europoslanci odpovědní voličům, pak by se i eurokomisaři měli zodpovídat Evropskému parlamentu podobně jako ministři a premiéři národním parlamentům. Weber by chtěl posílit spolupráci mezi oběma institucemi. Každý rok by se eurokomisaři a europoslanci scházeli za účelem hledání společných řešení a tvorby nových projektů. Opět by tedy občané EU mohli víc ovlivňovat její fungování, neboť by jimi volení zástupci tlačili na Evropskou komisi, aby reagovala na aktuální potřeby lidí.

3) Kontrolní a vyšetřovací pravomoci

Evropský parlament by také měl získat kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to nejen za účelem monitoringu práce Evropské komise, nýbrž i projektů uskutečňovaných národními vládami členských zemí a financovaných z fondů EU. Weber se nechal slyšet, že změny na tomto poli neobstruuje ani tak Evropská komise, jako spíš Rada EU. Premiéři zřejmě nechtějí být pod kontrolou, pokud jde o čerpání dotací.

4) Méně byrokracie

Weber si také všímá, že se občanům jednotlivých členských zemí začíná čím dál víc zajídat přebujelá byrokracie. V tomhle se Evropská lidová strana jasně shoduje s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která taktéž podporuje zásadu, že s každým přijatým předpisem by se měl jiný zrušit. Populistům a extremistům by se tak smetl vítr z plachet. Nemohli by všechny problémy svádět na Brusel. 

5) Nový systém volby předsedy Evropské komise

Na závěr přišel Weber s návrhem změn způsobu volby předsedy Evropské komise. Nejednalo by se ale úplně o jeho přímou volbu občany EU. Evropský parlament by vybíral z takzvané spitzenkandidátky po německém vzoru, kde všechny politické strany jdoucí do voleb navrhnou svého předsedu na post kancléře. Toho pak následně buď zvolí nebo nezvolí Spolkový sněm. Předseda Evropské komise by se tím pádem stal jakýmsi "evropským premiérem". Vzhledem k tomu, že Weber se svým návrhem neuspěl, nechal se slyšet, že se o něj znovu pokusí po volbách v roce 2024.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) demokracie populismus

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy