Další volební období Evropského parlamentu před námi. Po obsazení klíčových pozic v institucích EU vyvstává otázka, jak jí během následujících pěti let vylepšit. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber se nad tím zamýšlel v článku zveřejněném na serveru Politico.eu.
Už v době vzniku Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu si politologové kladli otázku, zda takový systém dělby moci skutečně reflektuje demokracii evropského typu. Občané členských zemí mají kromě eurovoleb velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat fungování Unie.
Europoslanci jsou jediní evropští politici, jejichž mandát je přímo závislý na voličích, a kteří se jim tedy musí zodpovídat ze své činnosti. Účast v posledních volbách do Evropského parlamentu dosáhla 50 %, čímž předčila dokonce i prezidentské volby v USA. Ukazuje se, že se o fungování EU začíná zajímat čím dál více lidí.
Weber se nicméně domnívá, že toto nestačí, a že by se měl zavést také systém umožňující volbu předsedy Evropské komise. Evropský parlament by volil z takzvané spitzenkandidátky, na níž by byli předsedové všech kandidujících frakcí.
Vybrán by byl předseda té nejsilnější. Lidé by tak získali větší vliv na fungování EU jako celku. Podle Webera by se tím zvýšila prestiž EU jako takové, neboť by pro voliče byla nejen předvídatelnější, ale hlavně by v nich vyvolala pocit, že se mohou přímo podílet na její politice.
Kromě volby předsedy Evropské komise, jejíž povinností není reprezentovat jednotlivé členské země, nýbrž EU jako takovou, nabízí Weber další recepty na "ozdravení" evropské demokracie:
1) Posílení pravomocí Evropského parlamentu
Pokud mají poslanci Evropského parlamentu skutečně reprezentovat své země, v nichž byli zvolení, neměla by jim jimi volená Evropská komise házet klacky pod nohy. Weber by proto chtěl, aby předseda Evropská komise implementoval jakoukoli legislativu přijatou Evropským parlamentem. Evropská lidová strana proto bude tlačit změnu rámcové smlouvy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
2) Konstruktivnější dialog mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem
Jsou-li europoslanci odpovědní voličům, pak by se i eurokomisaři měli zodpovídat Evropskému parlamentu podobně jako ministři a premiéři národním parlamentům. Weber by chtěl posílit spolupráci mezi oběma institucemi. Každý rok by se eurokomisaři a europoslanci scházeli za účelem hledání společných řešení a tvorby nových projektů. Opět by tedy občané EU mohli víc ovlivňovat její fungování, neboť by jimi volení zástupci tlačili na Evropskou komisi, aby reagovala na aktuální potřeby lidí.
3) Kontrolní a vyšetřovací pravomoci
Evropský parlament by také měl získat kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to nejen za účelem monitoringu práce Evropské komise, nýbrž i projektů uskutečňovaných národními vládami členských zemí a financovaných z fondů EU. Weber se nechal slyšet, že změny na tomto poli neobstruuje ani tak Evropská komise, jako spíš Rada EU. Premiéři zřejmě nechtějí být pod kontrolou, pokud jde o čerpání dotací.
4) Méně byrokracie
Weber si také všímá, že se občanům jednotlivých členských zemí začíná čím dál víc zajídat přebujelá byrokracie. V tomhle se Evropská lidová strana jasně shoduje s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která taktéž podporuje zásadu, že s každým přijatým předpisem by se měl jiný zrušit. Populistům a extremistům by se tak smetl vítr z plachet. Nemohli by všechny problémy svádět na Brusel.
5) Nový systém volby předsedy Evropské komise
Na závěr přišel Weber s návrhem změn způsobu volby předsedy Evropské komise. Nejednalo by se ale úplně o jeho přímou volbu občany EU. Evropský parlament by vybíral z takzvané spitzenkandidátky po německém vzoru, kde všechny politické strany jdoucí do voleb navrhnou svého předsedu na post kancléře. Toho pak následně buď zvolí nebo nezvolí Spolkový sněm. Předseda Evropské komise by se tím pádem stal jakýmsi "evropským premiérem". Vzhledem k tomu, že Weber se svým návrhem neuspěl, nechal se slyšet, že se o něj znovu pokusí po volbách v roce 2024.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , demokracie , populismus
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 32 minutami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 1 hodinou
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 1 hodinou
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 2 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 2 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 3 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 3 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 5 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.
Zdroj: Libor Novák