Recept na uzdravení EU? Posílení pravomocí europarlamentu je jen začátek

Další volební období Evropského parlamentu před námi. Po obsazení klíčových pozic v institucích EU vyvstává otázka, jak jí během následujících pěti let vylepšit. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber se nad tím zamýšlel v článku zveřejněném na serveru Politico.eu.

Už v době vzniku Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu si politologové kladli otázku, zda takový systém dělby moci skutečně reflektuje demokracii evropského typu. Občané členských zemí mají kromě eurovoleb velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat fungování Unie.

Europoslanci jsou jediní evropští politici, jejichž mandát je přímo závislý na voličích, a kteří se jim tedy musí zodpovídat ze své činnosti. Účast v posledních volbách do Evropského parlamentu dosáhla 50 %, čímž předčila dokonce i prezidentské volby v USA. Ukazuje se, že se o fungování EU začíná zajímat čím dál více lidí.

Weber se nicméně domnívá, že toto nestačí, a že by se měl zavést také systém umožňující volbu předsedy Evropské komise. Evropský parlament by volil z takzvané spitzenkandidátky, na níž by byli předsedové všech kandidujících frakcí.

Vybrán by byl předseda té nejsilnější. Lidé by tak získali větší vliv na fungování EU jako celku. Podle Webera by se tím zvýšila prestiž EU jako takové, neboť by pro voliče byla nejen předvídatelnější, ale hlavně by v nich vyvolala pocit, že se mohou přímo podílet na její politice.

Kromě volby předsedy Evropské komise, jejíž povinností není reprezentovat jednotlivé členské země, nýbrž EU jako takovou, nabízí Weber další recepty na "ozdravení" evropské demokracie:

1) Posílení pravomocí Evropského parlamentu 

Pokud mají poslanci Evropského parlamentu skutečně reprezentovat své země, v nichž byli zvolení, neměla by jim jimi volená Evropská komise házet klacky pod nohy. Weber by proto chtěl, aby předseda Evropská komise implementoval jakoukoli legislativu přijatou Evropským parlamentem. Evropská lidová strana proto bude tlačit změnu rámcové smlouvy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

2) Konstruktivnější dialog mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem

Jsou-li europoslanci odpovědní voličům, pak by se i eurokomisaři měli zodpovídat Evropskému parlamentu podobně jako ministři a premiéři národním parlamentům. Weber by chtěl posílit spolupráci mezi oběma institucemi. Každý rok by se eurokomisaři a europoslanci scházeli za účelem hledání společných řešení a tvorby nových projektů. Opět by tedy občané EU mohli víc ovlivňovat její fungování, neboť by jimi volení zástupci tlačili na Evropskou komisi, aby reagovala na aktuální potřeby lidí.

3) Kontrolní a vyšetřovací pravomoci

Evropský parlament by také měl získat kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to nejen za účelem monitoringu práce Evropské komise, nýbrž i projektů uskutečňovaných národními vládami členských zemí a financovaných z fondů EU. Weber se nechal slyšet, že změny na tomto poli neobstruuje ani tak Evropská komise, jako spíš Rada EU. Premiéři zřejmě nechtějí být pod kontrolou, pokud jde o čerpání dotací.

4) Méně byrokracie

Weber si také všímá, že se občanům jednotlivých členských zemí začíná čím dál víc zajídat přebujelá byrokracie. V tomhle se Evropská lidová strana jasně shoduje s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která taktéž podporuje zásadu, že s každým přijatým předpisem by se měl jiný zrušit. Populistům a extremistům by se tak smetl vítr z plachet. Nemohli by všechny problémy svádět na Brusel. 

5) Nový systém volby předsedy Evropské komise

Na závěr přišel Weber s návrhem změn způsobu volby předsedy Evropské komise. Nejednalo by se ale úplně o jeho přímou volbu občany EU. Evropský parlament by vybíral z takzvané spitzenkandidátky po německém vzoru, kde všechny politické strany jdoucí do voleb navrhnou svého předsedu na post kancléře. Toho pak následně buď zvolí nebo nezvolí Spolkový sněm. Předseda Evropské komise by se tím pádem stal jakýmsi "evropským premiérem". Vzhledem k tomu, že Weber se svým návrhem neuspěl, nechal se slyšet, že se o něj znovu pokusí po volbách v roce 2024.

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) demokracie populismus

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy