Recept na uzdravení EU? Posílení pravomocí europarlamentu je jen začátek

Další volební období Evropského parlamentu před námi. Po obsazení klíčových pozic v institucích EU vyvstává otázka, jak jí během následujících pěti let vylepšit. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber se nad tím zamýšlel v článku zveřejněném na serveru Politico.eu.

Už v době vzniku Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu si politologové kladli otázku, zda takový systém dělby moci skutečně reflektuje demokracii evropského typu. Občané členských zemí mají kromě eurovoleb velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat fungování Unie.

Europoslanci jsou jediní evropští politici, jejichž mandát je přímo závislý na voličích, a kteří se jim tedy musí zodpovídat ze své činnosti. Účast v posledních volbách do Evropského parlamentu dosáhla 50 %, čímž předčila dokonce i prezidentské volby v USA. Ukazuje se, že se o fungování EU začíná zajímat čím dál více lidí.

Weber se nicméně domnívá, že toto nestačí, a že by se měl zavést také systém umožňující volbu předsedy Evropské komise. Evropský parlament by volil z takzvané spitzenkandidátky, na níž by byli předsedové všech kandidujících frakcí.

Vybrán by byl předseda té nejsilnější. Lidé by tak získali větší vliv na fungování EU jako celku. Podle Webera by se tím zvýšila prestiž EU jako takové, neboť by pro voliče byla nejen předvídatelnější, ale hlavně by v nich vyvolala pocit, že se mohou přímo podílet na její politice.

Kromě volby předsedy Evropské komise, jejíž povinností není reprezentovat jednotlivé členské země, nýbrž EU jako takovou, nabízí Weber další recepty na "ozdravení" evropské demokracie:

1) Posílení pravomocí Evropského parlamentu 

Pokud mají poslanci Evropského parlamentu skutečně reprezentovat své země, v nichž byli zvolení, neměla by jim jimi volená Evropská komise házet klacky pod nohy. Weber by proto chtěl, aby předseda Evropská komise implementoval jakoukoli legislativu přijatou Evropským parlamentem. Evropská lidová strana proto bude tlačit změnu rámcové smlouvy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

2) Konstruktivnější dialog mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem

Jsou-li europoslanci odpovědní voličům, pak by se i eurokomisaři měli zodpovídat Evropskému parlamentu podobně jako ministři a premiéři národním parlamentům. Weber by chtěl posílit spolupráci mezi oběma institucemi. Každý rok by se eurokomisaři a europoslanci scházeli za účelem hledání společných řešení a tvorby nových projektů. Opět by tedy občané EU mohli víc ovlivňovat její fungování, neboť by jimi volení zástupci tlačili na Evropskou komisi, aby reagovala na aktuální potřeby lidí.

3) Kontrolní a vyšetřovací pravomoci

Evropský parlament by také měl získat kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to nejen za účelem monitoringu práce Evropské komise, nýbrž i projektů uskutečňovaných národními vládami členských zemí a financovaných z fondů EU. Weber se nechal slyšet, že změny na tomto poli neobstruuje ani tak Evropská komise, jako spíš Rada EU. Premiéři zřejmě nechtějí být pod kontrolou, pokud jde o čerpání dotací.

4) Méně byrokracie

Weber si také všímá, že se občanům jednotlivých členských zemí začíná čím dál víc zajídat přebujelá byrokracie. V tomhle se Evropská lidová strana jasně shoduje s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která taktéž podporuje zásadu, že s každým přijatým předpisem by se měl jiný zrušit. Populistům a extremistům by se tak smetl vítr z plachet. Nemohli by všechny problémy svádět na Brusel. 

5) Nový systém volby předsedy Evropské komise

Na závěr přišel Weber s návrhem změn způsobu volby předsedy Evropské komise. Nejednalo by se ale úplně o jeho přímou volbu občany EU. Evropský parlament by vybíral z takzvané spitzenkandidátky po německém vzoru, kde všechny politické strany jdoucí do voleb navrhnou svého předsedu na post kancléře. Toho pak následně buď zvolí nebo nezvolí Spolkový sněm. Předseda Evropské komise by se tím pádem stal jakýmsi "evropským premiérem". Vzhledem k tomu, že Weber se svým návrhem neuspěl, nechal se slyšet, že se o něj znovu pokusí po volbách v roce 2024.

Související

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.
Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) demokracie populismus

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy