Recept na uzdravení EU? Posílení pravomocí europarlamentu je jen začátek

Další volební období Evropského parlamentu před námi. Po obsazení klíčových pozic v institucích EU vyvstává otázka, jak jí během následujících pěti let vylepšit. Lídr Evropské lidové strany Manfred Weber se nad tím zamýšlel v článku zveřejněném na serveru Politico.eu.

Už v době vzniku Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu si politologové kladli otázku, zda takový systém dělby moci skutečně reflektuje demokracii evropského typu. Občané členských zemí mají kromě eurovoleb velmi omezené možnosti, jak ovlivňovat fungování Unie.

Europoslanci jsou jediní evropští politici, jejichž mandát je přímo závislý na voličích, a kteří se jim tedy musí zodpovídat ze své činnosti. Účast v posledních volbách do Evropského parlamentu dosáhla 50 %, čímž předčila dokonce i prezidentské volby v USA. Ukazuje se, že se o fungování EU začíná zajímat čím dál více lidí.

Weber se nicméně domnívá, že toto nestačí, a že by se měl zavést také systém umožňující volbu předsedy Evropské komise. Evropský parlament by volil z takzvané spitzenkandidátky, na níž by byli předsedové všech kandidujících frakcí.

Vybrán by byl předseda té nejsilnější. Lidé by tak získali větší vliv na fungování EU jako celku. Podle Webera by se tím zvýšila prestiž EU jako takové, neboť by pro voliče byla nejen předvídatelnější, ale hlavně by v nich vyvolala pocit, že se mohou přímo podílet na její politice.

Kromě volby předsedy Evropské komise, jejíž povinností není reprezentovat jednotlivé členské země, nýbrž EU jako takovou, nabízí Weber další recepty na "ozdravení" evropské demokracie:

1) Posílení pravomocí Evropského parlamentu 

Pokud mají poslanci Evropského parlamentu skutečně reprezentovat své země, v nichž byli zvolení, neměla by jim jimi volená Evropská komise házet klacky pod nohy. Weber by proto chtěl, aby předseda Evropská komise implementoval jakoukoli legislativu přijatou Evropským parlamentem. Evropská lidová strana proto bude tlačit změnu rámcové smlouvy mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

2) Konstruktivnější dialog mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem

Jsou-li europoslanci odpovědní voličům, pak by se i eurokomisaři měli zodpovídat Evropskému parlamentu podobně jako ministři a premiéři národním parlamentům. Weber by chtěl posílit spolupráci mezi oběma institucemi. Každý rok by se eurokomisaři a europoslanci scházeli za účelem hledání společných řešení a tvorby nových projektů. Opět by tedy občané EU mohli víc ovlivňovat její fungování, neboť by jimi volení zástupci tlačili na Evropskou komisi, aby reagovala na aktuální potřeby lidí.

3) Kontrolní a vyšetřovací pravomoci

Evropský parlament by také měl získat kontrolní a vyšetřovací pravomoci, a to nejen za účelem monitoringu práce Evropské komise, nýbrž i projektů uskutečňovaných národními vládami členských zemí a financovaných z fondů EU. Weber se nechal slyšet, že změny na tomto poli neobstruuje ani tak Evropská komise, jako spíš Rada EU. Premiéři zřejmě nechtějí být pod kontrolou, pokud jde o čerpání dotací.

4) Méně byrokracie

Weber si také všímá, že se občanům jednotlivých členských zemí začíná čím dál víc zajídat přebujelá byrokracie. V tomhle se Evropská lidová strana jasně shoduje s novou předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která taktéž podporuje zásadu, že s každým přijatým předpisem by se měl jiný zrušit. Populistům a extremistům by se tak smetl vítr z plachet. Nemohli by všechny problémy svádět na Brusel. 

5) Nový systém volby předsedy Evropské komise

Na závěr přišel Weber s návrhem změn způsobu volby předsedy Evropské komise. Nejednalo by se ale úplně o jeho přímou volbu občany EU. Evropský parlament by vybíral z takzvané spitzenkandidátky po německém vzoru, kde všechny politické strany jdoucí do voleb navrhnou svého předsedu na post kancléře. Toho pak následně buď zvolí nebo nezvolí Spolkový sněm. Předseda Evropské komise by se tím pádem stal jakýmsi "evropským premiérem". Vzhledem k tomu, že Weber se svým návrhem neuspěl, nechal se slyšet, že se o něj znovu pokusí po volbách v roce 2024.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) demokracie populismus

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Petr Pavel

Prezident Pavel byl propuštěn z nemocnice. Policie nehodu nevyšetřuje

Prezident Petr Pavel byl dnes dopoledne propuštěn z pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) do domácího léčení po nehodě na motorce, oznámila Kancelář prezidenta republiky (KPR) na sociální síti X. Prezidentův program na příští týden, včetně plánované zahraniční cesty, zůstává beze změny.

před 54 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán: Rusko západní svět nenapadne, když nedokáže ani porazit Ukrajinu

Mluvit o ruské hrozbě je spíše přípravou na vstup do války. To, co se děje nyní, je podobné jako při burcování před první a druhou světovou válkou, co lze vidět v médiích a ve vyjádřeních politiků, řekl v pátek ráno předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pravidelném rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Na snímku zprava český brankář Ondřej Dostál, hráč USA Trevor Zegras a český hráč Lukáš Hájek ve čtvrtfinálovém utkání Česká republika - USA na 87. mistrovství světa v ledním hokeji v Praze ve čtvrtek 23. května 2024.

Čeští hokejisté jsou v semifinále! Dramatickou bitvu s Američany rozhodl Zacha

Čeští hokejisté slaví postup do semifinále po těsné výhře 1:0 nad Spojenými státy. O jediný gól zápasu se postaral Pavel Zacha, zatímco brankář Lukáš Dostál předvedl vynikající výkon s 36 úspěšnými zákroky. V semifinále se český tým utká se Švédskem, které v prodloužení porazilo Finsko 2:1 zásluhou Joela Erikssona.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel se zranil na motorce. Je v nemocnici

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale bude nutné krátké pozorování v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Tuto informaci dnes večer zveřejnila prezidentská kancelář na sociální síti X. 

včera

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán: Maďarské tajné služby mají informace o atentátu na Fica

Maďarské tajné služby jsou v neustálém kontaktu se slovenskými tajnými službami, jakož i se službami jiných zemí, například v rámci sítě evropských zemí či členských zemí NATO. Maďarsko tak má informace o tom, co se stalo při atentátu na předsedu slovenské vlády Roberta Fica.

včera

Jiřina Ekrt Jirušková

Jak se chovají Češi na dovolené? Rádi si připlatí za luxusnější služby, říká manažerka cestovky

V posledních letech je vidět rostoucí zájem o nákup dovolených mezi seniory. Meziročně se zdvojnásobil počet lidí ve věku nad 70 let, kteří si objednali letní zájezd. Obecně pak platí, že v České republice roste zájem o dovolené a zájem nesnížily ani vyšší životní náklady. Loňské predikce ekonomů, kteří vyhrožovaly propadem zájmu o dovolené se nenaplnil, zájezdy se kupují vesele dál. Češi si naopak rádi připlatí za luxusnější dovolenkové zážitky, ať už jde o dopravu letadlem či all inclusive služby, říká v rozhovoru PR managerka Invia.cz Jiřina Ekrt Jirušková.

včera

včera

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

Uznání Palestiny bude mít "vážné důsledky", varuje Izrael

Rozhodnutí vlád Irska, Norska a Španělska uznat palestinský stát bude mít "vážné důsledky" pro jejich vztahy s Izraelem. Po předvolání jejich velvyslanců to ve čtvrtek oznámilo izraelské ministerstvo zahraničních věcí, informuje agentura AP.

včera

EU naplno pocítí ruskou odvetu za plán použít příjmy z našich aktiv pro Ukrajinu, hrozí Rusko

Evropská unie naplno pocítí ruskou odvetu za její plán použít příjmy ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Prohlásila to dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy