Řecká policie přesouvá migranty ze zničené Morie do nového tábora

Kvůli nim v Morii zůstalo minulý týden bez střechy nad hlavou více než 12.000 lidí, přes 5000 z nich už bydlí ve stanech v Kara Tepe, uvedla dnes řecká vláda. Při povinných testech na koronavirus se zatím podařilo odhalit nákazu u 135 migrantů.

Někteří z migrantů se podle řeckých představitelů k přesunu na nové místo stavějí neochotně, protože doufali, že budou moci ostrov opustit. Do středečního rána se do Kara Tepe přemístilo jen 1200 lidí, dnes ráno bylo podle agentury Reuters uvnitř tábora asi 1800 osob a do večera se počet jeho obyvatel zvýšil na více než 5000, řekl přímo na Lesbu ministr pro migraci Notis Mitarakis.

Dnešních operací se účastnilo také 70 policistek, které měly za úkol přednostně do tábora dopravit ženy a děti. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má nyní ubytovací areál v armádní střelnici poblíž správního střediska ostrova Mytilini kapacitu zhruba pro 8000 lidí.

Požáry v Morii založili někteří obyvatelé tohoto tábora úmyslně kvůli nespokojenosti s podmínkami vyhlášené koronavirové karantény. Policie už kvůli podezření ze žhářství zatkla šest mužů.

Tábor Moria byl dlouhá léta kritizován kvůli neutěšeným podmínkám, v nichž byly nuceny pobývat tisíce lidí včetně nezletilých a rodin s malými dětmi. V zařízení původně určeném pro nanejvýš 2750 osob pobývalo podle serveru Ekathimerini letos v únoru více než 19.000 migrantů a problémy byly zejména s hygienou.

Řecká vláda dříve svolila s evakuací čtyř stovek nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých. Ty by si mezi sebe mělo rozdělit deset evropských zemí. Německá kancléřka Angela Merkelová a ministr vnitra Horst Seehofer v úterý oznámili, že mají v plánu přijmout nejméně dalších 1553 uprchlíků z řeckých ostrovů. Má se jednat o uprchlické rodiny.

Řecko představuje jednu z vstupních bran do Evropské unie pro tisíce migrantů a uprchlíků přicházejících ze sousedního Turecka. Řečtí představitelé tak dlouhodobě volají po větší solidaritě dalších unijních států a kritizují dublinské dohody. Legislativa z roku 2013 uzavřená mezi členy EU, Švýcarskem, Islandem, Norskem a Lichtenštejnskem ukládá, že přezkoumání žádosti o azyl přísluší té evropské zemi, do níž cizinec vstoupí jako první.

"Dublinské dohody selhaly, je potřeba je změnit," sdělil dnes náměstek ministra pro migraci Jorgos Kumutsakos v rozhovoru pro řecké soukromé rádio Skai. "Naše zájmy jsou úplně jiné než zájmy států visegrádské čtyřky (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska), chceme skutečnou solidaritu mezi členskými zeměmi a spravedlivý podíl na nesení zátěže," vysvětlil Kumutsakos. V roce 2016 se navrhovaná nová pravidla pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé členské země na základě kvót setkala se silným odporem právě čtyř středoevropských zemí.

Evropská komise má příští týden zveřejnit návrh nové migrační politiky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v této souvislosti podle deníku Le Monde oznámila, že by chtěla zrušení dublinských dohod.