Čaputová: Koronakrize byla lekcí, do té doby lidé prodavačky podceňovali

"Mohu jen doufat, že správně,“ odpověděla prezidentka na otázku Českého rozhlasu PLUS, jak by se zachovala, kdyby byla v kůži Milady Horákové. Ona sama si otázky typu "co bylo, kdyby" zpravidla nepokládá.

"Měla jsem to štěstí stát ve sporech na straně slabších, a to (tady) byly i jiné možnosti. Nemusím špatně spát ve vztahu k žádnému ze svých rozhodnutí. To, čemu čelila například Milada Horáková, byl nepředstavitelný tlak. Jen když si to představím z pozice matky. Nechci vůbec naznačovat, že bych tento typ hrdinství zvládla,“ dodala, že se ve svém životě několikrát ocitla na hodnotové křižovatce.

Jací budeme po koronaviru? 

S nástupem epidemie koronaviru se naše životy obrátily naruby a ze dne na den jsme padli do globální recese nebývalých rozměrů. Nicméně i ta jednou odezní a Čaputová chce věřit, že se svět stane lepším místem k životu. 

Poznamenala také, že se ukázalo, jak je současná moderní civilizace navzdory těm nejvyspělejším technologiím zranitelná, ačkoliv se potýká s tak drobným nepřítelem, že jej ani nelze pouhým okem vidět. Z tohoto důvodu také doufá, že koronakrize přispěje spolupráci a solidaritě nejen v rámci zemí, nýbrž i na mezinárodním poli, a to i v boji s klimatickou změnou.

Vrátili jsme se k národním státům a nejprve se postarali o "rodinu"

"Na začátku určitě ano. To bylo do určité míry pochopitelné. Bylo asi přirozené, že v tom velkém šoku, kterému země čelily, se staraly hlavně o vnitřní záležitosti. Zavřely se hranice a zdravotnické prostředky, kterých byl nedostatek, si země nechávaly hlavně pro sebe,“ vzpomněla si slovenská prezidentka na to, jak se na začátku epidemie dočasně obnovily národní státy.

Zároveň také poznamenala, že orgány EU nemají ve své kompetenci řešit zdravotnictví, ale že se v průběhu koronakrize začala objevovat solidarita a spolupráce například v Evropě nejvíce zasažené Itálii a dalších zemích.

Čaputová zároveň také pochválila Evropskou unii, která podle ní má smysl, pokud jde třeba o vývoj případné vakcíny, snahu o sdílení potřeb jednotlivých zemí, vznik fondu obnovy a finanční pomoc. Právě díky tomu, že jsme součástí jednoho celku, tak se také lépe prohlubuje spolupráce.

Čaputová vyhlíží lepší Slovensko

"Ve zprávě o stavu republiky jsem tuto větu řekla v tom kontextu, že byla naše (slovenská) společnost, zvláště v předvolebním období ještě před koronakrizí, velmi rozdělená. Korona nám také dala mnoho různých lekcí – potřebu kvalitního školství, zdravotnictví, které je v takovýchto krizových situací absolutně klíčové. Potřebu solidarity mezi lidmi, což se ukázalo, že jsme v této zkoušce obstáli,“ vysvětlila slovenská prezidentka, jak by si představovala nový život po koronaviru

Připomněla, že někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky. 

"Byla to pěkná lekce solidarity a soudržnosti, ale i potřeby a schopnosti postavit se na své nohy. Ochránit rodinu, sebe, postarat se o své živobytí jiným způsobem v jiných, nových podmínkách. Doufám, že si tyto lekce osvojíme,“ nechala se Čaputová slyšet během exkluzivního Interview Plus Michaela Rozsypala.

Obavy z budoucna?

"Já spíš zastávám postoj, který je otevřený a (přistupuju k věcem) s důvěrou. Což nevylučuje i to, že vnímám jisté hrozby, tmavá místa, kde netuším, co nás čeká," vyjádřila se prezidentka k možným obavám z budoucna.

Čaputová rovněž také vyjádřila respekt pravidlům obsaženým v návrhu Evropské komise zřídit fond obnovy a pomoci zemím po pandemii. S ním například nesouhlasí český premiér Andrej Babiš (ANO), který nechápe, proč by státy s lepšími výsledky v boji s koronavirem měly dotovat ty neúspěšné.

"Pozice Slovenské republiky je známá. Respektujeme kritéria Komise, jsme s nimi v souladu a jsme vděční. Protože díky poskytnutým prostředkům máme potenciální šanci v relativně krátkém čase lépe zvládnout důsledky krize. A zároveň postavit segmenty ekonomiky, které nyní absentují a pro budoucnost Slovenska jsou perspektivní, jak se píše v samotném záměru, je to fond pro budoucí generace,“ připomněla slovenská prezidentka.

Českým a slovenským občanům by pak doporučila, kteří mají pocit, že jim členství v EU nic nepřináší, protože kvůli nedostatku financí ani nemohou cestovat, aby se šli projít po svém městě nebo nejbližší obci.

"Benefity, které z EU máme, jsou hmatatelné. Ať jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech pro seniory, školství, vědu a výzkum. Potenciál, který může země čerpat třeba z eurofondů je obrovský. Daleko přesahuje to, jestli můžeme vycestovat, anebo ne," konstatovala Čaputová.

Boj proti klimatickým změnám

Prezidentka, která byla dříve známá jako ekologická aktivistka, podpořila lidi, kteří požadují, aby s bojem proti klimatu nejprve začaly USA, Čína a Indie.

"Já tomu rozumím, ale kdyby si to samé řekla Milada Horáková, Václav Havel nebo jiné osobnosti z minulosti, které čelily nespravedlivému režimu, tak bychom ho tady možná měli dodnes," snažila se jim vysvětlil, proč je potřeba bojovat za lepší životní prostředí, i když na něj některé velmoci neberou ohledy.

"I malé země by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem přispívají ke klimatické krizi. Každý malý krok se počítá a je důležitý. Toto úsilí má smysl. Klimatická krize tady rozhodně zůstane delší dobu než lídři zemí, kteří to nechápou,“ dodala.