Čaputová: Koronakrize byla lekcí, do té doby lidé prodavačky podceňovali

Někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky, tvrdí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s tím, že šlo o lekci solidarity a soudržnosti.

"Mohu jen doufat, že správně,“ odpověděla prezidentka na otázku Českého rozhlasu PLUS, jak by se zachovala, kdyby byla v kůži Milady Horákové. Ona sama si otázky typu "co bylo, kdyby" zpravidla nepokládá.

"Měla jsem to štěstí stát ve sporech na straně slabších, a to (tady) byly i jiné možnosti. Nemusím špatně spát ve vztahu k žádnému ze svých rozhodnutí. To, čemu čelila například Milada Horáková, byl nepředstavitelný tlak. Jen když si to představím z pozice matky. Nechci vůbec naznačovat, že bych tento typ hrdinství zvládla,“ dodala, že se ve svém životě několikrát ocitla na hodnotové křižovatce.

Jací budeme po koronaviru? 

S nástupem epidemie koronaviru se naše životy obrátily naruby a ze dne na den jsme padli do globální recese nebývalých rozměrů. Nicméně i ta jednou odezní a Čaputová chce věřit, že se svět stane lepším místem k životu. 

Poznamenala také, že se ukázalo, jak je současná moderní civilizace navzdory těm nejvyspělejším technologiím zranitelná, ačkoliv se potýká s tak drobným nepřítelem, že jej ani nelze pouhým okem vidět. Z tohoto důvodu také doufá, že koronakrize přispěje spolupráci a solidaritě nejen v rámci zemí, nýbrž i na mezinárodním poli, a to i v boji s klimatickou změnou.

Vrátili jsme se k národním státům a nejprve se postarali o "rodinu"

"Na začátku určitě ano. To bylo do určité míry pochopitelné. Bylo asi přirozené, že v tom velkém šoku, kterému země čelily, se staraly hlavně o vnitřní záležitosti. Zavřely se hranice a zdravotnické prostředky, kterých byl nedostatek, si země nechávaly hlavně pro sebe,“ vzpomněla si slovenská prezidentka na to, jak se na začátku epidemie dočasně obnovily národní státy.

Zároveň také poznamenala, že orgány EU nemají ve své kompetenci řešit zdravotnictví, ale že se v průběhu koronakrize začala objevovat solidarita a spolupráce například v Evropě nejvíce zasažené Itálii a dalších zemích.

"Obrazně řečeno, v momentě, kdy se rodič postaral o svou rodinu, a nedechl se, mohl se podívat i k sousedovi a rozvíjet spolupráci," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky.

Čaputová zároveň také pochválila Evropskou unii, která podle ní má smysl, pokud jde třeba o vývoj případné vakcíny, snahu o sdílení potřeb jednotlivých zemí, vznik fondu obnovy a finanční pomoc. Právě díky tomu, že jsme součástí jednoho celku, tak se také lépe prohlubuje spolupráce.

Čaputová vyhlíží lepší Slovensko

"Ve zprávě o stavu republiky jsem tuto větu řekla v tom kontextu, že byla naše (slovenská) společnost, zvláště v předvolebním období ještě před koronakrizí, velmi rozdělená. Korona nám také dala mnoho různých lekcí – potřebu kvalitního školství, zdravotnictví, které je v takovýchto krizových situací absolutně klíčové. Potřebu solidarity mezi lidmi, což se ukázalo, že jsme v této zkoušce obstáli,“ vysvětlila slovenská prezidentka, jak by si představovala nový život po koronaviru

Připomněla, že někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky. 

"Byla to pěkná lekce solidarity a soudržnosti, ale i potřeby a schopnosti postavit se na své nohy. Ochránit rodinu, sebe, postarat se o své živobytí jiným způsobem v jiných, nových podmínkách. Doufám, že si tyto lekce osvojíme,“ nechala se Čaputová slyšet během exkluzivního Interview Plus Michaela Rozsypala.

Obavy z budoucna?

"Já spíš zastávám postoj, který je otevřený a (přistupuju k věcem) s důvěrou. Což nevylučuje i to, že vnímám jisté hrozby, tmavá místa, kde netuším, co nás čeká," vyjádřila se prezidentka k možným obavám z budoucna.

"Snažím se být obrazně řečeno nohama na zemi a hlavou v oblacích. Nevylučuje se mi to. Snažím se poznat realitu, abych dokázala být užitečná při formování z mé pozice," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky

Čaputová rovněž také vyjádřila respekt pravidlům obsaženým v návrhu Evropské komise zřídit fond obnovy a pomoci zemím po pandemii. S ním například nesouhlasí český premiér Andrej Babiš (ANO), který nechápe, proč by státy s lepšími výsledky v boji s koronavirem měly dotovat ty neúspěšné.

"Pozice Slovenské republiky je známá. Respektujeme kritéria Komise, jsme s nimi v souladu a jsme vděční. Protože díky poskytnutým prostředkům máme potenciální šanci v relativně krátkém čase lépe zvládnout důsledky krize. A zároveň postavit segmenty ekonomiky, které nyní absentují a pro budoucnost Slovenska jsou perspektivní, jak se píše v samotném záměru, je to fond pro budoucí generace,“ připomněla slovenská prezidentka.

Českým a slovenským občanům by pak doporučila, kteří mají pocit, že jim členství v EU nic nepřináší, protože kvůli nedostatku financí ani nemohou cestovat, aby se šli projít po svém městě nebo nejbližší obci.

"Benefity, které z EU máme, jsou hmatatelné. Ať jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech pro seniory, školství, vědu a výzkum. Potenciál, který může země čerpat třeba z eurofondů je obrovský. Daleko přesahuje to, jestli můžeme vycestovat, anebo ne," konstatovala Čaputová.

Boj proti klimatickým změnám

Prezidentka, která byla dříve známá jako ekologická aktivistka, podpořila lidi, kteří požadují, aby s bojem proti klimatu nejprve začaly USA, Čína a Indie.

"Já tomu rozumím, ale kdyby si to samé řekla Milada Horáková, Václav Havel nebo jiné osobnosti z minulosti, které čelily nespravedlivému režimu, tak bychom ho tady možná měli dodnes," snažila se jim vysvětlil, proč je potřeba bojovat za lepší životní prostředí, i když na něj některé velmoci neberou ohledy.

"I malé země by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem přispívají ke klimatické krizi. Každý malý krok se počítá a je důležitý. Toto úsilí má smysl. Klimatická krize tady rozhodně zůstane delší dobu než lídři zemí, kteří to nechápou,“ dodala.

Související

Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na to se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

Zuzana Čaputová Slovensko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Klimatické změny Milada Horáková

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Ryan Gosling jako Kaskadér.

RECENZE: Kaskadér v čele s křehkým Goslingem je ideální letní zábavou z idealizovaného filmařského zákulisí

Ryan Gosling a Emily Blunt byli loni vedlejšími tvářemi letního fenoménu Barbenheimer, oba byli za své role nominováni na Oscara. Teď se před kamerou, a ve filmu i za kamerou, potkávají u dalšího projektu s blockbusterovými ambicemi. Kaskadér je v tom nejlepším slova smyslu pohodovou zábavou, jež nepostrádá hravost, důmyslnost a zbytečně se nepáře s logikou.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

FC Liverpool hraje své domácí zápasy na stadionu Anfield Road.

Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu

Fanoušci fotbalového Liverpoolu už vědí, kdo bude od sezóny 2024/25 novým kormidelníkem jejich miláčků a tudíž nástupcem Jürgena Kloppa, německého kouče, který už předem avizoval, že tato sezóna bude jeho poslední na pozici trenéra anglického celku. Podle BBC se jím stane nizozemský stratég Arne Slot, jenž v současnosti působí jako kouč Feyenoordu Rotterdam. Právě s tímto klubem se měl Liverpool domluvit na uvolnění Slota za 9 milionů eur (v přepočtu přes 226 milionů korun) s tím, že si nizozemský klub přijde na další dva miliony eur (přes 50 milionů korun) v rámci dodatečných bonusů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Helena Langšádlová

Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja

Výměna na postu ministra pro vědu a výzkum se ve čtvrtek přiblížila. Prezident Petr Pavel přijal demisi končící ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09). Na Pražský hrad zároveň zamířil návrh na jmenování Pavla Tuleji, který by se měl v pondělí chopit vládní funkce.

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva

Kromě bojů na frontě se válka na Ukrajině rozšířila i do strategických oblastí, jako jsou rafinerie, které jsou klíčové pro zásobování Ruska palivy. Ukrajinci k těmto nelehkým akcím využívají dronů, které poškodily některé z těchto rafinerií natolik, že jejich produkce ropy byla omezena. To způsobilo růst cen a nedostatek paliva v celém Rusku.

před 4 hodinami

Petr Fiala

Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl ve čtvrtek do funkce nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Čuřína, který dosud působil jako bezpečnostní ředitel Úřadu vlády. Vláda rozhodla o jeho jmenování na jednom z březnových zasedání. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň

Po vyřazení Viktorie Plzeň z Evropské konferenční ligy, kde zaznamenala poprvé v historii klubu postup až do čtvrtfinále evropského poháru, přičemž v této fázi nakonec nestačila na Fiorentinu, se trenér Miroslav Koubek nechtěl nikterak vyjadřovat ke své budoucnosti. Nyní už je ale jasno v tom, že nejstaršího fotbalového trenéra na scéně tuzemské Fortuna ligy, která bude nosit od příštího ročníku název Chance liga, uvidí fotbaloví fanoušci právě i v následující sezóně. Dvaasedmdesátiletý stratég se totiž dohodl s plzeňským vedením na prodloužení smlouvy o další rok.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO

Rusko v moskevském památníku s názvem Park vítězství odhalilo novou venkovní expozici, která však nemá nic společného s vítězstvím ve druhé světové válce, které se zde obvykle slaví. Pro veřejnost jsou zde vystavena vojenská vozidla a technika západních armád, která byla ukořistěna ruskou armádou ve válce na Ukrajině, kterou Rusko způsobilo. Tyto válečné trofeje slouží jako demonstrace síly a Rusko se rozhodlo je zde prezentovat veřejnosti.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy