Čaputová: Koronakrize byla lekcí, do té doby lidé prodavačky podceňovali

Někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky, tvrdí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s tím, že šlo o lekci solidarity a soudržnosti.

"Mohu jen doufat, že správně,“ odpověděla prezidentka na otázku Českého rozhlasu PLUS, jak by se zachovala, kdyby byla v kůži Milady Horákové. Ona sama si otázky typu "co bylo, kdyby" zpravidla nepokládá.

"Měla jsem to štěstí stát ve sporech na straně slabších, a to (tady) byly i jiné možnosti. Nemusím špatně spát ve vztahu k žádnému ze svých rozhodnutí. To, čemu čelila například Milada Horáková, byl nepředstavitelný tlak. Jen když si to představím z pozice matky. Nechci vůbec naznačovat, že bych tento typ hrdinství zvládla,“ dodala, že se ve svém životě několikrát ocitla na hodnotové křižovatce.

Jací budeme po koronaviru? 

S nástupem epidemie koronaviru se naše životy obrátily naruby a ze dne na den jsme padli do globální recese nebývalých rozměrů. Nicméně i ta jednou odezní a Čaputová chce věřit, že se svět stane lepším místem k životu. 

Poznamenala také, že se ukázalo, jak je současná moderní civilizace navzdory těm nejvyspělejším technologiím zranitelná, ačkoliv se potýká s tak drobným nepřítelem, že jej ani nelze pouhým okem vidět. Z tohoto důvodu také doufá, že koronakrize přispěje spolupráci a solidaritě nejen v rámci zemí, nýbrž i na mezinárodním poli, a to i v boji s klimatickou změnou.

Vrátili jsme se k národním státům a nejprve se postarali o "rodinu"

"Na začátku určitě ano. To bylo do určité míry pochopitelné. Bylo asi přirozené, že v tom velkém šoku, kterému země čelily, se staraly hlavně o vnitřní záležitosti. Zavřely se hranice a zdravotnické prostředky, kterých byl nedostatek, si země nechávaly hlavně pro sebe,“ vzpomněla si slovenská prezidentka na to, jak se na začátku epidemie dočasně obnovily národní státy.

Zároveň také poznamenala, že orgány EU nemají ve své kompetenci řešit zdravotnictví, ale že se v průběhu koronakrize začala objevovat solidarita a spolupráce například v Evropě nejvíce zasažené Itálii a dalších zemích.

"Obrazně řečeno, v momentě, kdy se rodič postaral o svou rodinu, a nedechl se, mohl se podívat i k sousedovi a rozvíjet spolupráci," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky.

Čaputová zároveň také pochválila Evropskou unii, která podle ní má smysl, pokud jde třeba o vývoj případné vakcíny, snahu o sdílení potřeb jednotlivých zemí, vznik fondu obnovy a finanční pomoc. Právě díky tomu, že jsme součástí jednoho celku, tak se také lépe prohlubuje spolupráce.

Čaputová vyhlíží lepší Slovensko

"Ve zprávě o stavu republiky jsem tuto větu řekla v tom kontextu, že byla naše (slovenská) společnost, zvláště v předvolebním období ještě před koronakrizí, velmi rozdělená. Korona nám také dala mnoho různých lekcí – potřebu kvalitního školství, zdravotnictví, které je v takovýchto krizových situací absolutně klíčové. Potřebu solidarity mezi lidmi, což se ukázalo, že jsme v této zkoušce obstáli,“ vysvětlila slovenská prezidentka, jak by si představovala nový život po koronaviru

Připomněla, že někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky. 

"Byla to pěkná lekce solidarity a soudržnosti, ale i potřeby a schopnosti postavit se na své nohy. Ochránit rodinu, sebe, postarat se o své živobytí jiným způsobem v jiných, nových podmínkách. Doufám, že si tyto lekce osvojíme,“ nechala se Čaputová slyšet během exkluzivního Interview Plus Michaela Rozsypala.

Obavy z budoucna?

"Já spíš zastávám postoj, který je otevřený a (přistupuju k věcem) s důvěrou. Což nevylučuje i to, že vnímám jisté hrozby, tmavá místa, kde netuším, co nás čeká," vyjádřila se prezidentka k možným obavám z budoucna.

"Snažím se být obrazně řečeno nohama na zemi a hlavou v oblacích. Nevylučuje se mi to. Snažím se poznat realitu, abych dokázala být užitečná při formování z mé pozice," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky

Čaputová rovněž také vyjádřila respekt pravidlům obsaženým v návrhu Evropské komise zřídit fond obnovy a pomoci zemím po pandemii. S ním například nesouhlasí český premiér Andrej Babiš (ANO), který nechápe, proč by státy s lepšími výsledky v boji s koronavirem měly dotovat ty neúspěšné.

"Pozice Slovenské republiky je známá. Respektujeme kritéria Komise, jsme s nimi v souladu a jsme vděční. Protože díky poskytnutým prostředkům máme potenciální šanci v relativně krátkém čase lépe zvládnout důsledky krize. A zároveň postavit segmenty ekonomiky, které nyní absentují a pro budoucnost Slovenska jsou perspektivní, jak se píše v samotném záměru, je to fond pro budoucí generace,“ připomněla slovenská prezidentka.

Českým a slovenským občanům by pak doporučila, kteří mají pocit, že jim členství v EU nic nepřináší, protože kvůli nedostatku financí ani nemohou cestovat, aby se šli projít po svém městě nebo nejbližší obci.

"Benefity, které z EU máme, jsou hmatatelné. Ať jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech pro seniory, školství, vědu a výzkum. Potenciál, který může země čerpat třeba z eurofondů je obrovský. Daleko přesahuje to, jestli můžeme vycestovat, anebo ne," konstatovala Čaputová.

Boj proti klimatickým změnám

Prezidentka, která byla dříve známá jako ekologická aktivistka, podpořila lidi, kteří požadují, aby s bojem proti klimatu nejprve začaly USA, Čína a Indie.

"Já tomu rozumím, ale kdyby si to samé řekla Milada Horáková, Václav Havel nebo jiné osobnosti z minulosti, které čelily nespravedlivému režimu, tak bychom ho tady možná měli dodnes," snažila se jim vysvětlil, proč je potřeba bojovat za lepší životní prostředí, i když na něj některé velmoci neberou ohledy.

"I malé země by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem přispívají ke klimatické krizi. Každý malý krok se počítá a je důležitý. Toto úsilí má smysl. Klimatická krize tady rozhodně zůstane delší dobu než lídři zemí, kteří to nechápou,“ dodala.

Související

Více souvisejících

Zuzana Čaputová Slovensko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Klimatické změny Milada Horáková

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy