Někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky, tvrdí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s tím, že šlo o lekci solidarity a soudržnosti.
"Mohu jen doufat, že správně,“ odpověděla prezidentka na otázku Českého rozhlasu PLUS, jak by se zachovala, kdyby byla v kůži Milady Horákové. Ona sama si otázky typu "co bylo, kdyby" zpravidla nepokládá.
"Měla jsem to štěstí stát ve sporech na straně slabších, a to (tady) byly i jiné možnosti. Nemusím špatně spát ve vztahu k žádnému ze svých rozhodnutí. To, čemu čelila například Milada Horáková, byl nepředstavitelný tlak. Jen když si to představím z pozice matky. Nechci vůbec naznačovat, že bych tento typ hrdinství zvládla,“ dodala, že se ve svém životě několikrát ocitla na hodnotové křižovatce.
Jací budeme po koronaviru?
S nástupem epidemie koronaviru se naše životy obrátily naruby a ze dne na den jsme padli do globální recese nebývalých rozměrů. Nicméně i ta jednou odezní a Čaputová chce věřit, že se svět stane lepším místem k životu.
Poznamenala také, že se ukázalo, jak je současná moderní civilizace navzdory těm nejvyspělejším technologiím zranitelná, ačkoliv se potýká s tak drobným nepřítelem, že jej ani nelze pouhým okem vidět. Z tohoto důvodu také doufá, že koronakrize přispěje spolupráci a solidaritě nejen v rámci zemí, nýbrž i na mezinárodním poli, a to i v boji s klimatickou změnou.
Vrátili jsme se k národním státům a nejprve se postarali o "rodinu"
"Na začátku určitě ano. To bylo do určité míry pochopitelné. Bylo asi přirozené, že v tom velkém šoku, kterému země čelily, se staraly hlavně o vnitřní záležitosti. Zavřely se hranice a zdravotnické prostředky, kterých byl nedostatek, si země nechávaly hlavně pro sebe,“ vzpomněla si slovenská prezidentka na to, jak se na začátku epidemie dočasně obnovily národní státy.
Zároveň také poznamenala, že orgány EU nemají ve své kompetenci řešit zdravotnictví, ale že se v průběhu koronakrize začala objevovat solidarita a spolupráce například v Evropě nejvíce zasažené Itálii a dalších zemích.
"Obrazně řečeno, v momentě, kdy se rodič postaral o svou rodinu, a nedechl se, mohl se podívat i k sousedovi a rozvíjet spolupráci," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky.Čaputová zároveň také pochválila Evropskou unii, která podle ní má smysl, pokud jde třeba o vývoj případné vakcíny, snahu o sdílení potřeb jednotlivých zemí, vznik fondu obnovy a finanční pomoc. Právě díky tomu, že jsme součástí jednoho celku, tak se také lépe prohlubuje spolupráce.
Čaputová vyhlíží lepší Slovensko
"Ve zprávě o stavu republiky jsem tuto větu řekla v tom kontextu, že byla naše (slovenská) společnost, zvláště v předvolebním období ještě před koronakrizí, velmi rozdělená. Korona nám také dala mnoho různých lekcí – potřebu kvalitního školství, zdravotnictví, které je v takovýchto krizových situací absolutně klíčové. Potřebu solidarity mezi lidmi, což se ukázalo, že jsme v této zkoušce obstáli,“ vysvětlila slovenská prezidentka, jak by si představovala nový život po koronaviru
Připomněla, že někteří lidé a profese byli dříve podceňováni. Nejedná se jenom o zdravotní sestry, lékaře, farmaceuty a ošetřovatelky, nýbrž i o prodavačky.
"Byla to pěkná lekce solidarity a soudržnosti, ale i potřeby a schopnosti postavit se na své nohy. Ochránit rodinu, sebe, postarat se o své živobytí jiným způsobem v jiných, nových podmínkách. Doufám, že si tyto lekce osvojíme,“ nechala se Čaputová slyšet během exkluzivního Interview Plus Michaela Rozsypala.
Obavy z budoucna?
"Já spíš zastávám postoj, který je otevřený a (přistupuju k věcem) s důvěrou. Což nevylučuje i to, že vnímám jisté hrozby, tmavá místa, kde netuším, co nás čeká," vyjádřila se prezidentka k možným obavám z budoucna.
"Snažím se být obrazně řečeno nohama na zemi a hlavou v oblacích. Nevylučuje se mi to. Snažím se poznat realitu, abych dokázala být užitečná při formování z mé pozice," Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republikyČaputová rovněž také vyjádřila respekt pravidlům obsaženým v návrhu Evropské komise zřídit fond obnovy a pomoci zemím po pandemii. S ním například nesouhlasí český premiér Andrej Babiš (ANO), který nechápe, proč by státy s lepšími výsledky v boji s koronavirem měly dotovat ty neúspěšné.
"Pozice Slovenské republiky je známá. Respektujeme kritéria Komise, jsme s nimi v souladu a jsme vděční. Protože díky poskytnutým prostředkům máme potenciální šanci v relativně krátkém čase lépe zvládnout důsledky krize. A zároveň postavit segmenty ekonomiky, které nyní absentují a pro budoucnost Slovenska jsou perspektivní, jak se píše v samotném záměru, je to fond pro budoucí generace,“ připomněla slovenská prezidentka.
Českým a slovenským občanům by pak doporučila, kteří mají pocit, že jim členství v EU nic nepřináší, protože kvůli nedostatku financí ani nemohou cestovat, aby se šli projít po svém městě nebo nejbližší obci.
"Benefity, které z EU máme, jsou hmatatelné. Ať jde o infrastrukturu, nemocnice, ošetřovatelky v domovech pro seniory, školství, vědu a výzkum. Potenciál, který může země čerpat třeba z eurofondů je obrovský. Daleko přesahuje to, jestli můžeme vycestovat, anebo ne," konstatovala Čaputová.
Boj proti klimatickým změnám
Prezidentka, která byla dříve známá jako ekologická aktivistka, podpořila lidi, kteří požadují, aby s bojem proti klimatu nejprve začaly USA, Čína a Indie.
"Já tomu rozumím, ale kdyby si to samé řekla Milada Horáková, Václav Havel nebo jiné osobnosti z minulosti, které čelily nespravedlivému režimu, tak bychom ho tady možná měli dodnes," snažila se jim vysvětlil, proč je potřeba bojovat za lepší životní prostředí, i když na něj některé velmoci neberou ohledy.
"I malé země by měly být zodpovědné za to, jakým způsobem přispívají ke klimatické krizi. Každý malý krok se počítá a je důležitý. Toto úsilí má smysl. Klimatická krize tady rozhodně zůstane delší dobu než lídři zemí, kteří to nechápou,“ dodala.
Související
Obětí teroristického útoku v Austrálii je i přítelkyně Čaputové
Češi nejlépe vnímají Slovensko, Pellegriniho ale tolik nemusí, ukázal průzkum
Zuzana Čaputová , Slovensko , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Klimatické změny , Milada Horáková
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
před 1 hodinou
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
před 4 hodinami
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
před 4 hodinami
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
před 6 hodinami
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
před 6 hodinami
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
před 7 hodinami
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
před 7 hodinami
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
před 8 hodinami
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
před 9 hodinami
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
před 10 hodinami
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
před 12 hodinami
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
před 12 hodinami
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
před 13 hodinami
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
včera
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
včera
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
včera
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
včera
Írán opět zavřel Hormuzský průliv, tentokrát kvůli Libanonu. Ten ale nebyl součástí dohody, varuje Trump
Situace na Blízkém východě se po vyhlášení čtrnáctidenního příměří dramaticky vyostřuje a dohoda mezi Washingtonem a Teheránem čelí první vážné zkoušce. Íránská polooficiální tisková agentura Fars oznámila, že Teherán zastavil provoz ropných tankerů přes strategický Hormuzský průliv. Toto rozhodnutí přišlo jako přímá reakce na masivní izraelské útoky v Libanonu, které Írán vnímá jako hrubé porušení dohodnutého klidu zbraní.
Zdroj: Libor Novák