Ruské tajné služby opět v akci? Vražda v Berlíně nese známý rukopis, zní z USA

NÁZOR - Za bílého dne, 23. srpna, byl v parku v centru Berlína zastřelen Zelimchan Changošvili, bývalý čečenský povstalec, který bojoval proti ruským jednotkám v druhé čečenské válce. Podezřelý případ rozebral editorial serveru Washington Post.

Falešná identita

Changošvili jedl oběd v parku Kleiner Tiergarten, když náhle z křoví vyjel muž na elektrickém kole, bývalého povstalce střelil zezadu do hlavy a ramena pistolí Glock 26 a rychle odjel, nastiňuje americký deník. Podotýká, že Changošvili byl etnický Čečenec, gruzínský občan Gruzie, který v Německu žádal o azyl poté, co se jej opakovaně snažili zabít.

O pár minut později dva teenageři střelce zahlédli, jak hází zbraň, kolo a paruku do nedaleké řeky Sprévy, poukazuje renomovaný server. Dodává, že přivolaní policisté vraha dopadli o pár minut později a zajistili důkazy.

"Podle zprávy na základě veřejných zdrojů investigativní organizace Bellingcat a německého listu Der Spiegel a ruského zpravodajského serveru The Insider měl podezřelý u sebe nedávno vydaný ruský pas na jméno Vadim Sokolov," pokračuje Washington Post. Doplňuje, že muž přiletěl z Moskvy do Paříže a následně odjel do Berlína.

Vyšetřování ovšem naznačuje, že identita muže je falešná, zdůrazňuje editorial. Podotýká, že v rozsáhlé a ucelené databázi ruských občanů žádná taková osoba nefiguruje, což platí také o stovkách uniklých seznamech trvalých pobytů, které organizace Bellingcat dříve získala - ani v nich není o Vadimu Sokolovovi zmínka.

"Proč je to důležité?" klade si otázku vlivný deník. Odpovídá, že žádný člověk v Rusku se nenachází v postavení, aby mohl získat platný ruský pas s falešnou identitou, aniž by se na jeho zhotovení podílel státní úřednický a bezpečnostní aparát.

Paralely s Litviněnkem a Skripalovými

Případ tak zní velmi povědomě, konstatuje washingtonský server. Připomíná, že v březnu 2018 odcestovali ruští zpravodajští důstojníci z Moskvy do Londýna, aby otrávili sedmašedesátiletého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho třiatřicetiletou dceru Julii za pomoci novičoku, smrtícího nervového jedu ze sovětské éry.

Také v tomto případě dva ruští agenti použili falešnou identitu a jejich pravá byla odhalena později, podobně jako identita třetího muže zapojeného do uvedené mise, poukazuje americký deník. Doplňuje, že Skripalovi sice skončili ve vážném stavu, ale útoku nepodlehli, nicméně po kontaktu s novičkem zahynula v Británii jiná, náhodná osoba.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Nezapomeňme na atentát z roku 2006 na Alexandra Litviněnka, bývalého důstojníka (ruské) FSB, který byl zabit malou dávkou radioaktivního polonia, které mu dali do čaje v lobby londýnského hotelu dva muži, kteří tam přicestovali z Moskvy," pokračuje Washington Post. Podotýká, že britští vyšetřovatelé ale dokázali v obou případech složit dohromady střípky důkazů, i za pomoci záběrů z bezpečnostních kamer, a neváhali ohledně těchto likvidačních akcí Rusko konfrontovat.

Prestižní deník vyjadřuje naději, že nyní také Německo pečlivě vyšetří případ a předá ho soudu. Nejde totiž o první situaci, kdy byl čečenský povstalec zavražděn v zahraničí, zdůrazňuje editorial.    

Changošvili byl údajně na ruské "černé listině" a prý čelil výhrůžkám i z jiných kruhů, konstatuje renomovaný server. Dodává také, že mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina již popřel, že by Rusko mělo s vraždou cokoliv společného.

Důkazy jsou zatím kusé, přiznává editorial. Pokud se však ukáže, že vrah skutečně pocházel z Ruska či byl zaštítěn ruskými tajnými službami, Washington Post apeluje na Německo, aby bylo připraveno ukázat Moskvě, že nebude tolerovat odporné praktiky, jakou je i vysílání nájemných vrahů do Tiergarten či kamkoliv na své území.

Související

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

Více souvisejících

Rusko Německo Zelimchan Changošvili Sergej Skripal Alexander Litviněnko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 7 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy