Rusko porušuje lidská práva na Krymu. Soud ve Štrasburku částečně připustil žalobu Ukrajiny

Za částečně přípustnou dnes Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku označil žalobu Ukrajiny vůči Rusku kvůli porušování lidských práv na anektovaném Krymu. Kyjev Moskvu viní z toho, že mezi únorem 2014 a srpnem 2015 opakovaně porušila Evropskou úmluvu o lidských právech, píše agentura AFP. Po dnešním rozhodnutí bude k pozdějšímu datu následovat rozsudek, uvedl soud v tiskové zprávě.

"Při rozhodování jsme vzali v potaz obzvlášť velikost a sílu zvýšené přítomnosti ruské armády na Krymu od ledna do března 2014," píše se v rozhodnutí.

Ukrajinská vláda podle soudu poskytla detailní a konkrétní informace k případu, podpořené dostatečnými důkazy k tomu, aby prokázala, že ruští vojáci na Krymu nepůsobili jako "pasivní přihlížející, ale domnělých událostí se aktivně účastnili".

Soudci upozornili, že dnešní rozhodnutí nebude mít vliv na budoucí jednání o tom, zda Rusko na Krymu skutečně porušilo Evropskou úmluvu pro lidská práva. Soud ve Štrasburku také připomněl, že nerozhoduje o tom, zda bylo připojení poloostrova zákonné z hlediska mezinárodního práva.

Video: delivery of the decision in the case of Ukraine v. Russia (re Crimea)https://t.co/2C1ibFoPRk#ECHR #CEDH #ECHRdelivery pic.twitter.com/JqQAaK5jbc

— ECHR CEDH (@ECHR_CEDH) January 14, 2021

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov v Černém moři v březnu 2014, nedlouho na to na ruskojazyčném východě Ukrajiny propukly boje mezi vojsky loajálními k nové ukrajinské prozápadní vládě a proruskými separatisty. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory povstalců, Moskva to popírá. Konflikt si mezitím vyžádal více než 13.000 mrtvých. O navrácení Krymu se Moskva odmítá bavit.

Ohledně událostí na Krymu, východní Ukrajině a v Azovském moři se Evropský soud pro lidská práva zabývá dvěma mezistátními případy a více než 7000 jednotlivými žádostmi. Soud, zřízený při Radě Evropy, není institucí Evropské unie.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Ukrajina Rusko Krym lidská práva

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 5 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy