Sacharovovu cenu dostala běloruská opozice. Nevzdávejte svůj boj, vzkázal parlament EU

Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách.

Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin.

It is an honour to announce that the women and men of the democratic opposition in #Belarus are the 2020 #SakharovPrize laureates.They have on their side something that brute force can never defeat: the truth.Do not give up on your fight. We are by your side. pic.twitter.com/o6Xm4WYVKi

— David Sassoli (@EP_President) October 22, 2020

"Chtěl bych pogratulovat představitelům běloruské opozice za jejich odvahu, odolnost a neústupnost, které každý den ukazují při obraně svobody myšlení a projevu," řekl na dnešní plenární schůzi europarlamentu v Bruselu Sassoli.

Europoslanci se podle něj jednomyslně shodují na podpoře požadavků Lukašenkových oponentů, kteří již od srpnových zmanipulovaných voleb trvají na vypsání nového a demokratického hlasování a vyzývají režim k ukončení násilností.

"EU znovu odsuzuje násilí a vyzývá běloruské úřady, aby propustily všechny zadržené a zapojily se do otevřeného národního dialogu," uvedl po vyhlášení ceny předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní státy Lukašenka neuznávají za prezidenta a chystají se jeho jméno přidat na seznam zatím čtyř desítek činitelů potrestaných za volební manipulace a násilné potlačování protestů.

"Není to osobní ocenění, je to ocenění, které patří běloruskému lidu," uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která dnes jedná s politiky v Dánsku. "Nikým bych bez běloruského lidu nebyla. A stejně tak by nebyl běloruský lid schopen se sjednotit a pokračovat v boji, kdyby neměl svého vůdce," dodala. Podle ní je ocenění mimo jiné signálem, že evropským sousedům není boj Bělorusů za lidská práva lhostejný.

Dalšími kandidáty na cenu byli dnes arcibiskup Nadžíb Michael Músá z iráckého Mosulu a ekologičtí aktivisté z Hondurasu v čele se zavražděnou obhájkyní lidských práv Bertou Cáceresovou.

Běloruská opozice reprezentovaná Lukašenkovou volební soupeřkou Svjatlanou Cichanouskou a dalšími osobnostmi působícími doma i v exilu však měla podporu trojice nejsilnějších parlamentních skupin. Mezi prvními navrhla její nominaci česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, se svou iniciativou pak přišly i kluby socialistů a liberálů.

"Občanský aktivismus a odvážný vzdor Bělorusů vůči brutálnímu režimu nám připomíná, že boj za lidská práva a základní svobody na evropském kontinentu ještě neskončil a vyžaduje naši jednotnou pozornost a podporu," komentoval udělení ceny litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, který je v EP zpravodajem pro otázky Běloruska.

Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun).

Související

Alexej Navalnyj

Navalnyj je letošním laureátem Sacharovovy ceny

Evropský parlament (EP) dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Na plénu to oznámila místopředsedkyně EP Heidi Hautalová. Parlament hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva.

Více souvisejících

Sacharovova cena Bělorusko demonstrace v Bělorusku David-Maria Sassoli EU (Evropská unie) evropský parlament Charles Michel Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala

Maia Sanduová obhájila mandát moldavské prezidentky, což mnozí v Evropě vnímají jako významný krok k posílení demokratického a proevropského směřování Moldavska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy