Scholz neodpověděl na dotaz ohledně osudu Nord Streamu 2 v případě invaze

Německý kancléř Olaf Scholz dnes ponechal bez odpovědi otázku novinářů, zda je německá vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) jednotná v otázce budoucnosti plynovodu Nord Stream 2, pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu.

Německo-ruský produktovod na dně Baltského moře je hotov, dosud ale nemá povolení k provozu od německých úřadů. Není vyloučeno, že zprovoznění plynovodu by bylo zastaveno odvetnými sankcemi v případě ruské invaze na Ukrajinu. Moskva přípravu invaze popírá.

Scholz se na tiskové konferenci po bilančním jednání vlády v odpovědi na otázku novinářky vůbec nevěnoval plynovodu, ale hovořil o vyhrocené situaci na východě Ukrajiny a o vysoké ceně, kterou by Rusko za útok zaplatilo. "Bezpečnostní situace na Ukrajině je opravdu složitá," řekl Scholz. "Důležité je, že jsme jednotní v tom, že Rusko za případnou agresi ponese těžké následky," uvedl.

Kancléř nyní jako nezbytné vidí využití všech možností k diplomatickému vyřešení sporu včetně oživení mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. "Chceme normandský formát opět přivést k životu," řekl. Moskva se ale k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu. Odmítá také, že by ruští vojáci na Donbasu zasahovali do proruského povstání proti Kyjevu.

K tématu Nord Stream 2 se krátce vyjádřil vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který reagoval na komentář novinářky, že Scholzově odpovědi nerozuměla. "Jsme jedna vláda a vláda jedná principiálně vždy jednotně," řekl.

K tématu Nord Stream 2 se novináři později ještě vrátili, Scholz ale opět řekl, že nyní je třeba věnovat veškeré úsilí snížení napětí. Doplnil, že sankce přijdou na řadu, pokud invaze nastane.

Scholz rovněž zopakoval, že německá vláda nebude Ukrajině poskytovat žádné zbraně, což je dlouhodobý postoj Berlína. Zatímco některé země NATO zbraně Ukrajině dodávají, Německo trvá na diplomacii.

Otázka plynovodu Nord Stream 2 je v Německu citlivá, neboť Berlín německo-ruský projekt prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně Spojených států. Produktovod Scholz doposud označoval za projekt čistě soukromého sektoru. Média si ale povšimla, že tento týden už takovéto označení nepoužil. Na přímý dotaz, zda nadále plynovod vidí jako soukromý projekt, tento týden na tiskové konferenci po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem neodpověděl.

Ve čtvrtek byl Nord Stream 2 tématem jednání německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové a jejího amerického kolegy Antonyho Blinkena. Baerbocková na tiskové konferenci řekla, že Německo v případě ruské invaze uvalí na Moskvu tvrdé sankce, i když to poškodí německé hospodářství. Dodala, že k možnostem patří i energetické sankce. Blinken pak prohlásil, že Berlín má na Moskvu páku v podobě plynovodu Nord Stream 2.

Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, je dokončený a nyní čeká na souhlas k provozu od německých regulačních úřadů. Šéf Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Jochen Homann ale uvedl, že plynovod nezíská povolení k provozu dříve než v červenci.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.
Friedrich Merz (CDU)

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz plynovod Nord Stream 2

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

včera

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

včera

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

včera

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

včera

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

včera

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

včera

včera

14. září 2026 21:59

14. září 2026 21:03

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy