Sjezd SPD definitivně rozhodl. V čele strany jsou dva odpůrci Merkelové

Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans ve druhém kole vnitrostranického hlasování, jehož se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, porazili dvojici tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Jejich dnešní volba sjezdem tak byla považována za formalitu. Zejména v případě Waltera-Borjanse se to potvrdilo, když získal 89,2 procenta hlasů více než 600 delegátů. Eskenová tolik delegátů nepřesvědčila a získala podporu 75,9 procenta z nich.

Wir haben eine Doppelspitze ??! Der #SPDbpt19 hat @EskenSaskia mit 75,9% und @NowaboFM mit 89,2% zu den neuen Vorsitzenden der #SPD gewählt! Wir gratulieren!! ?? #NeueZeit pic.twitter.com/qRuxOwBzp7

Hlavním úkolem první dvojice předsedů, která kdy stanula v čele SPD, bude vyjasnit vztah strany k současné vládní koalici, která Německo vede už potřetí za poslední čtyři volební období. To, že by sociální demokracie z vlády rychle odešla, jak doufala řada jejích členů, je nepravděpodobné. Na třídenním sjezdu SPD by se o tom podle představ Eskenové a Waltera-Borjanse vůbec hlasovat nemělo.

Chtějí ale prosadit usnesení, které počítá s tím, že SPD bude s konzervativní unií CDU/CSU znovu vyjednávat o vládním programu. Konkrétně požadují růst minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu, zvýšení investic do infrastruktury nebo konec využívání uhelné energie v roce 2035, nikoliv o tři roky později, jak je nyní plánováno. "Tímto usnesením dáváme koalici realistickou šanci na pokračování, nic méně, ale také nic více," řekla dnes Eskenová, která je nadále skeptická, pokud jde o budoucnost vlády.

CDU/CSU zatím jakékoliv úpravy koaliční smlouvy odmítá. I když Eskenová a Walter-Borjans, kteří patří k levicovému křídlu SPD, dříve hovořili o tom, že by jejich strana v takovém případě měla vládu opustit, nyní už tak jasná slova nevolí. To se na rozdíl od vedoucích funkcionářů SPD, kteří jsou většinově pro pokračování vlády, nelíbí mnoha řadovým sociálním demokratům, kteří vidí v konci koalice šanci, jak se vymanit z vlivu Merkelové a znovu hledat vlastní cestu.

Právě působení ve velké koalici, s níž nejsou spokojeny dvě třetiny Němců, viní řada členů SPD z dramatických volebních propadů strany v posledních letech. Aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD sociální demokracii přisoudil jen 13procentní podporu. To je ještě výrazně méně než 20,5 procenta, která strana dostala v parlamentních volbách před dvěma lety. Už tehdy to přitom byl její nejhorší výsledek od konce druhé světové války.