Sjezd SPD definitivně rozhodl. V čele strany jsou dva odpůrci Merkelové

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se dnes stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodl o tom sjezd SPD v Berlíně, který tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu.

Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Osmapadesátiletá Eskenová a sedmašedesátiletý Walter-Borjans ve druhém kole vnitrostranického hlasování, jehož se mohlo zúčastnit všech více než 425.000 členů nejstarší německé demokratické strany, porazili dvojici tvořenou ministrem financí Olafem Scholzem a braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Jejich dnešní volba sjezdem tak byla považována za formalitu. Zejména v případě Waltera-Borjanse se to potvrdilo, když získal 89,2 procenta hlasů více než 600 delegátů. Eskenová tolik delegátů nepřesvědčila a získala podporu 75,9 procenta z nich.

Wir haben eine Doppelspitze ??! Der #SPDbpt19 hat @EskenSaskia mit 75,9% und @NowaboFM mit 89,2% zu den neuen Vorsitzenden der #SPD gewählt! Wir gratulieren!! ?? #NeueZeit pic.twitter.com/qRuxOwBzp7

— SPD Parteivorstand ?? (@spdde) December 6, 2019

Hlavním úkolem první dvojice předsedů, která kdy stanula v čele SPD, bude vyjasnit vztah strany k současné vládní koalici, která Německo vede už potřetí za poslední čtyři volební období. To, že by sociální demokracie z vlády rychle odešla, jak doufala řada jejích členů, je nepravděpodobné. Na třídenním sjezdu SPD by se o tom podle představ Eskenové a Waltera-Borjanse vůbec hlasovat nemělo.

Chtějí ale prosadit usnesení, které počítá s tím, že SPD bude s konzervativní unií CDU/CSU znovu vyjednávat o vládním programu. Konkrétně požadují růst minimální mzdy na 12 eur (306 korun) za hodinu, zvýšení investic do infrastruktury nebo konec využívání uhelné energie v roce 2035, nikoliv o tři roky později, jak je nyní plánováno. "Tímto usnesením dáváme koalici realistickou šanci na pokračování, nic méně, ale také nic více," řekla dnes Eskenová, která je nadále skeptická, pokud jde o budoucnost vlády.

CDU/CSU zatím jakékoliv úpravy koaliční smlouvy odmítá. I když Eskenová a Walter-Borjans, kteří patří k levicovému křídlu SPD, dříve hovořili o tom, že by jejich strana v takovém případě měla vládu opustit, nyní už tak jasná slova nevolí. To se na rozdíl od vedoucích funkcionářů SPD, kteří jsou většinově pro pokračování vlády, nelíbí mnoha řadovým sociálním demokratům, kteří vidí v konci koalice šanci, jak se vymanit z vlivu Merkelové a znovu hledat vlastní cestu.

Právě působení ve velké koalici, s níž nejsou spokojeny dvě třetiny Němců, viní řada členů SPD z dramatických volebních propadů strany v posledních letech. Aktuální průzkum veřejného mínění pro televizi ARD sociální demokracii přisoudil jen 13procentní podporu. To je ještě výrazně méně než 20,5 procenta, která strana dostala v parlamentních volbách před dvěma lety. Už tehdy to přitom byl její nejhorší výsledek od konce druhé světové války.

Související

Gerhard Schröder

Schröder unikne trestu za vstřícnost k Rusku

Někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera nečeká v jeho domovské sociální demokracii (SPD) žádný postih za jeho vstřícné postoje k Rusku a angažmá v ruských státních koncernech. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru dnes v odvolacím řízení došla k závěru, že Schröder žádné stranické regule neporušil, napsala agentura DPA. Orgán v případě porušení předpisů může provinilce ze strany vyloučit.

Více souvisejících

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) Norbert Walter-Borjans (SPD) Saskia Eskenová (SPD) Německo Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy