Škůdce z Ameriky decimuje římské pinie

"Když nic neuděláme, tisíce římských pinií uhynou," předpovídá římský agronom Franco Milito. Odhaduje, že ve městě je na 60.000 pinií ve veřejném prostoru a dalších 30.000 na soukromých pozemcích. "Je to římský strom, který zdobí panorama, je třeba o něj pečovat," říká.

Jak uvádějí experti, šíření tohoto hmyzu (Toumeyella parvicornis) může vést v rozmezí dvou či tří let k úhynu stromů, které jsou již tak zasaženy městským prostředím.

"V prvním roce se pinie stává křehkou, druhý rok je už tvrdě zasažena," uvádí Patrizio Zucca, předseda sdružení agronomů v Římě. "Na jaře, když byla v Itálii vyhlášena karanténa kvůli koronaviru, se o tom ještě málo mluvilo, ale nyní je třeba bezodkladně jednat," soudí.

Krunýř puklice, který je hnědočervený a oválný, se podobá miniaturní želvě o velikosti tří milimetrů. Toumeyella parvicornis byla ještě před pěti lety v Itálii neznámá, ale poté, co řádila v oblasti Neapole, rozšířila se podél pobřeží směrem na sever až do italské metropole.

Puklice je jako malý upír, saje mízu stromu, prokousává jehlice, ale také kůru stromu. Produkuje bílé sladké výkaly, na nichž se usazují houby, a následně vzniká černá sněť, která pokrývá větve a kmen a brání fotosyntéze.

Profesor entomologie (studium hmyzu) na univerzitě Fridricha II. v Neapoli Antonio Pietro Garonna vysvětluje, že reprodukční cyklus samiček je přímo ďábelský: každá může snést 500 až 600 vajíček.

Samičky přežijí již oplodněné zimu a v únoru se živí mízou borovice. Koncem dubna kladou vajíčka a pak uhynou. To je první generace. Mladé puklice, tmavě oranžové a s nožičkami, se vydávají hodovat na borovicích. V tomto stádiu se už nemohou hýbat a bez deště je jejich úmrtnost velmi nízká.

Koncem srpna nastupuje třetí generace, a je-li počasí příznivé, narodí se na podzim čtvrtá generace, takže na jednom stromě je v listopadu obrovské množství puklic, vysvětluje profesor.

V Kampánii mnoho křehkých stromů uhynulo, ale jiné odolávají. "Puklice působí jako faktory přirozeného výběru. Možná je rozptylují vysoké teploty nad 35 stupňů Celsia. Změny klimatu s růstem letních teplot způsobují, že puklice budou trpět," říká profesor Garonna.

Zatím dochází k "masakru", říká agronom Vincenzo Topa a připomíná útok puklic na historický park se 1200 piniemi nad Neapolským zálivem, který v roce 1931 otevřel Benito Mussolini.

Fašistický vůdce rozšiřoval výsadbu borovic, zejména v Římě. Borovice pinie se staly symbolem Itálie a jejich latinský název pinus pinea byl nahrazen výrazem pino italico.

V Neapoli uhynula ze 10.000 borovic nejméně polovina, uvádí Vincenzo Topa.

V místě jejich původu, v Severní Americe, je soužití puklic s borovicemi poměrně dobré. Útoky puklic se především soustřeďují na školky vánočních stromků.

"V Evropě se naše borovice s tímto hmyzem nikdy nesetkaly a nemají obranný mechanismus," uvádí profesor Garonna. Hmyz přicestoval až do Karibské oblasti, kde zdecimoval až 90 procent borovic. V Kanadě puklice produkují jednu generaci za rok, ale na ostrovech se stálým klimatem se vystřídá pět až šest generací.

Regionální činitel Amadio Lancia chce být optimistou: situace v Římě a v Kampánii podle něho není nezvratná a postup puklice se na některých místech sám od sebe zastavil.