Slovensko bojuje s inflací. Heger představil balík pomoci, koalice není jednotná

Chystaný balíček kompenzací nepodpořila jedna ze stran čtyřčlenné koalice, která je proti zvyšování daní; zbytek koalice tak může mít problém s prosazením některých příslušných změn zákonů ve sněmovně.

Opatření počítají například se zvýšením přídavků na děti postupně na 40 eur (976 korun) měsíčně z nynějších zhruba 26 eur (635 korun) a také s jednorázovým bonusem 100 eur (2440 Kč) na dítě. Současně se má rodičům výrazněji zvýšit odpočitatelná položka na dítě z daně z příjmu. Zmíněná pomoc rodinám by měla být plošná bez ohledu na finanční situaci rodin.

Jednorázovou kompenzaci dostanou i některé další skupiny lidí, které ohrožuje vysoká inflace, jako například část seniorů či sociálně slabší rodiny.

Vicepremiérka Veronika Remišová řekla, že jde o nejvyšší pomoc rodinám za posledních 14 let.

Liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) ministra hospodářství Richarda Sulíka za červenou čáru označila zvyšování daní. Uvedla, že podporuje kompenzace pro zranitelné skupiny obyvatelstva ve výši 133 milionů eur (3,2 miliardy korun), jak to dříve ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak. Tato částka podle SaS mohla být pokryta z dodatečných příjmů státu.

O některých z ohlášených opatření má hlasovat sněmovna, ve které vláda bez poslanců SaS nemá potřebnou většinu. "Pevně věřím, že slovenský parlament zkoušku zvládne a nenechá rodiny s dětmi na holičkách," řekl ministr financí Igor Matovič (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti - OLaNO).

Matovič neupřesnil způsob, kterým chce vláda získat zdroje na pokrytí chystaného balíčku kompenzací. Podle dostupných informací v úvahu přichází například zvýšení zvláštního zdanění ziskových firem z regulovaných sektorů ekonomiky, které se nyní vztahuje například na podniky v energetice, telekomunikacích, pojišťovnictví či farmacii.

Spotřebitelské ceny na Slovensku v březnu v meziročním srovnání rostly dvouciferným tempem a inflace byla v zemi nejvyšší za posledních téměř 22 let.

Slovensko je součástí eurozóny, jejíž centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Podle analytika společnosti Ebury Romana Ziruka tak nevyužila šanci přesvědčit trhy, že bere inflaci vážně.

"Sdělení byla do značné míry opakováním sdělení z předchozího zasedání, a to navzdory obratu k horšímu, který od té doby zaznamenaly všechny inflační ukazatele. Zdá se však, že v radě panuje značný nesouhlas, neboť 'zdroje z ECB' prozradily, že červencové zvýšení sazeb je stále velmi pravděpodobné," uvedl expert ve svém komentáři.

Pomoc svým obyvatelům v souvislosti s rychlejším růstem spotřebitelských cen už dříve schválily okolní země Slovenska včetně Česka. Vláda premiéra Petra Fialy rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima, schválila také návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr.