Vzpomínkovými akcemi i protivládními demonstracemi si politici a veřejnost na Slovensku připomenuli výročí takzvané sametové revoluce, která v roce 1989 vyústila v tehdejším Československu v pád komunistického režimu. Stejně jako v Česku i na Slovensku je dnešek státním svátkem - Dnem boje za svobodu a demokracii.
Prezidentka Zuzana Čaputová dopoledne položila věnec k památníku Brána svobody, který pod hradem Devín na okraji slovenské metropole a u hranic s Rakouskem připomíná čtyři stovky lidí, jež zemřeli při pokusu o útěk z komunistického Československa do západních zemí.
"Toto místo připomíná strašnou dobu, která znamenala ztráty lidských životů, ztrátu osobní lidské svobody už jen za projevený názor, za shromažďování, vyjádření politického přesvědčení nebo náboženské víry. Dnes žijeme v demokracii, která není dokonalá. Máme ovšem svobodu slova, shromažďování, právo volit. Mezník mezi tím, co bylo a co je nyní, je právě 17. listopad 1989," řekla Čaputová novinářům. Vyjádřila vděk představitelům sametové revoluce i lidem, kteří se před 32 lety účastnili protikomunistických mítinků.
Ke zmíněnému památníku zavítal také premiér Eduard Heger. Později řekl, že svoboda a demokracie nese v sobě velkou zodpovědnost, ale nepředstavuje svobodu k agresi, sobectví či násilí. Dodal, že na náměstích se v roce 1989 ukázala semknutá společnost. Někdejší slovenský disident a jedna z hlavních tváří protikomunistických mítinků na Slovensku z roku 1989, Ján Budaj, je nyní ministrem životního prostředí za nejsilnější vládní hnutí OLaNO. Členem vedení hnutí je Heger.
Další vzpomínkové akce ohlásili jiní politici a občanští aktivisté. Opoziční strany svolaly na odpoledne několik demonstrací proti nynější vládě premiéra Hegera. Z iniciativy opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica se dav lidí shromáždil v Bratislavě u sochy někdejšího představitele takzvaného pražského jara v komunistickém Československu Alexandera Dubčeka. Letos si Slovensko připomíná 100. výročí Dubčekova narození.
"Slovensko potřebuje lidskost a normální demokratické řešení. Lidé jsou rozzlobení, stoupá míra agresivity. Přitom by stačilo přijímat normální rozhodnutí a opatření. Tato vláda v souvislosti s pandemií zahájila válku s vlastním národem," řekl v projevu Fico. Expremiér dlouhodobě vystupuje proti zvýhodňování naočkovaných proti covidu-19 a vakcíny označuje za byznys farmaceutických firem.
Dopoledne Ficova strana uspořádala sněm, na kterém expremiér ohlásil cíl vyhrát příští parlamentní volby. Směr-SD po porážce v loňských volbách skončil po předchozím dlouholetém vládnutí v opozici a po následném vnitrostranickém rozkolu ho opustila část poslanců v čele s bývalým předsedou vlády Peterem Pellegrinim. Právě Pellegriniho nová formace Hlas-sociální demokracie se stala nejoblíbenější stranou, preference Směru-SD se v posledním období vrátily na dvoucifernou hodnotu.
Fico opětovně kritizoval prezidentku Čaputovou, která podle něj zmařila vypsání referenda o předčasných volbách na základě petice s podpisy přes 585.000 Slováků. V souvislosti s plebiscitem se Čaputová dříve obrátila na ústavní soud, který letos v létě rozhodl, že referendová otázka není v souladu s ústavou. Fico nyní ohlásil novou petiční akci, kterou chce dosáhnout konání nových voleb.
Vlastní protivládní mítinky odpoledne uspořádaly krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko a její někdejší poslanci, kteří přestoupili do hnutí Republika. Na mítinku Republiky vystoupil i bývalý slovenský disident a politik Ján Čarnogurský, který v projevu obhajoval spolupráci s Ruskem. Kontroverzní lékař Peter Lipták zase demonstranty odrazoval od očkování proti covidu-19 a vakcíny označil za nebezpečné a neúčinné.
Související
První kontroverzní cesta: Okamura jede za Ficem, bere s sebou Turka s Macinkou, opozice chybí
Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc
Slovensko , Zuzana Čaputová , 17. listopad 1989
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák