Sněm CDU bude bouřlivý? Merkelová patrně sklidí nevybíravou kritiku

Za normálních okolností by sjezd německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), na němž se nebude volit nový předseda, mohl být v podstatě rutinní a poklidnou záležitostí. Letos se ale kvůli vzrůstající nervozitě řady straníků po sérii volebních propadů dá očekávat kritika kancléřky Angely Merkelové i šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou by někteří rádi rovnou zbavili postu.

Když loni v prosinci Krampová-Karrenbauerová po 18 letech v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany nahradila Merkelovou, zdálo se, že by se výměna mohla uskutečnit bez větších problémů. Sedmapadesátiletá politička je své předchůdkyni koneckonců v lecčems podobná, ať už jde o její klidný politický styl nebo pragmatismus.

První týdny tomu také nasvědčovaly, AKK, jak se Krampové-Karrenbauerové často přezdívá, se snažila stranu po volbě, v níž jen těsně porazila bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze, spojovat. V průzkumech veřejného mínění CDU o něco posílila a bývalá sárská premiérka se rychle vyšvihla mezi nejpopulárnější německé politiky.

Nic z toho ale nevydrželo a letos Annegret Krampová-Karrenbauerová a s ní i CDU zažívají nebývalý propad. Zatímco ještě v lednu bylo s prací AKK spokojeno 46 procent občanů, což je v rámci Německa vysoké procento, v listopadu už jen 18 procent. Pod vedením ženy, která je nyní i ministryní obrany, křesťanští demokraté navíc letos výrazně ztratili v evropských volbách i zemských hlasováních v Sasku, Braniborsku a Durynsku. Ve všech z nich dosáhli svých dosud nejhorších výsledků.

Aby toho nebylo málo, začala řada členů jinak tradičně disciplinované strany dávat otevřeně najevo nespokojenost se svou předsedkyní. Vyčítají jí nedostatečné vedení, neschopnost důrazně prosazovat priority křesťanských demokratů i to, že strana nadále ztrácí svůj klasický profil. Člen předsednictva poslanecké frakce Axel E. Fischer hovořil na konci října o "bezobsažné politice celostátní CDU", šéf Mladé unie Tilman Kuban zase přímo na schůzce vedení křesťanských demokratů nastolil otázku, jestli by Krampová-Karrenbauerová měla nadále stát v čele strany.

I řada dalších pak pochybuje o tom, že by se AKK měla stát příští kandidátkou CDU/CSU na kancléřku, a prosazují, aby o nominaci křesťanští demokraté rozhodovali ve vnitrostranickém hlasování. Sázejí totiž na to, že by v něm mohl uspět například loni těsně poražený Merz.

Čtyřiašedesátiletý politik a právník, který má dodnes u konzervativního křídla CDU silnou podporu, navíc nedělá nic proto, aby spekulace o této možnosti zastavil. Věří si, že by post kancléře bez problémů zvládl, a když se vyjadřuje k současné situaci ve straně a vládě, tak často bývá velmi kritický. Na konci října například hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany Merkelové i o tom, že to "takhle nemůže jít dál". Také proto se s napětím očekává Merzovo páteční vystoupení na sjezdu. Hovořit chce hned po Krampové-Karrenbauerové.

Generální tajemník strany Paul Ziemiak navzdory současné napjaté situaci věří, že se sjezd v Lipsku, který potrvá do soboty, neponese jen ve znamení personálních sporů. Debatovat by se podle něj mělo především o politice, včetně postoje k čínské telekomunikační firmě Huawei nebo větším zastoupení žen na kandidátkách CDU.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

Více souvisejících

CDU Angela Merkelová Annegret Krampová-Karrenbauerová Německo Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy