Sněm CDU bude bouřlivý? Merkelová patrně sklidí nevybíravou kritiku

Za normálních okolností by sjezd německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU), na němž se nebude volit nový předseda, mohl být v podstatě rutinní a poklidnou záležitostí. Letos se ale kvůli vzrůstající nervozitě řady straníků po sérii volebních propadů dá očekávat kritika kancléřky Angely Merkelové i šéfky strany Annegret Krampové-Karrenbauerové, kterou by někteří rádi rovnou zbavili postu.

Když loni v prosinci Krampová-Karrenbauerová po 18 letech v čele dlouhodobě nejsilnější německé strany nahradila Merkelovou, zdálo se, že by se výměna mohla uskutečnit bez větších problémů. Sedmapadesátiletá politička je své předchůdkyni koneckonců v lecčems podobná, ať už jde o její klidný politický styl nebo pragmatismus.

První týdny tomu také nasvědčovaly, AKK, jak se Krampové-Karrenbauerové často přezdívá, se snažila stranu po volbě, v níž jen těsně porazila bývalého šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze, spojovat. V průzkumech veřejného mínění CDU o něco posílila a bývalá sárská premiérka se rychle vyšvihla mezi nejpopulárnější německé politiky.

Nic z toho ale nevydrželo a letos Annegret Krampová-Karrenbauerová a s ní i CDU zažívají nebývalý propad. Zatímco ještě v lednu bylo s prací AKK spokojeno 46 procent občanů, což je v rámci Německa vysoké procento, v listopadu už jen 18 procent. Pod vedením ženy, která je nyní i ministryní obrany, křesťanští demokraté navíc letos výrazně ztratili v evropských volbách i zemských hlasováních v Sasku, Braniborsku a Durynsku. Ve všech z nich dosáhli svých dosud nejhorších výsledků.

Aby toho nebylo málo, začala řada členů jinak tradičně disciplinované strany dávat otevřeně najevo nespokojenost se svou předsedkyní. Vyčítají jí nedostatečné vedení, neschopnost důrazně prosazovat priority křesťanských demokratů i to, že strana nadále ztrácí svůj klasický profil. Člen předsednictva poslanecké frakce Axel E. Fischer hovořil na konci října o "bezobsažné politice celostátní CDU", šéf Mladé unie Tilman Kuban zase přímo na schůzce vedení křesťanských demokratů nastolil otázku, jestli by Krampová-Karrenbauerová měla nadále stát v čele strany.

I řada dalších pak pochybuje o tom, že by se AKK měla stát příští kandidátkou CDU/CSU na kancléřku, a prosazují, aby o nominaci křesťanští demokraté rozhodovali ve vnitrostranickém hlasování. Sázejí totiž na to, že by v něm mohl uspět například loni těsně poražený Merz.

Čtyřiašedesátiletý politik a právník, který má dodnes u konzervativního křídla CDU silnou podporu, navíc nedělá nic proto, aby spekulace o této možnosti zastavil. Věří si, že by post kancléře bez problémů zvládl, a když se vyjadřuje k současné situaci ve straně a vládě, tak často bývá velmi kritický. Na konci října například hovořil o "nečinnosti a nedostatečném vedení" ze strany Merkelové i o tom, že to "takhle nemůže jít dál". Také proto se s napětím očekává Merzovo páteční vystoupení na sjezdu. Hovořit chce hned po Krampové-Karrenbauerové.

Generální tajemník strany Paul Ziemiak navzdory současné napjaté situaci věří, že se sjezd v Lipsku, který potrvá do soboty, neponese jen ve znamení personálních sporů. Debatovat by se podle něj mělo především o politice, včetně postoje k čínské telekomunikační firmě Huawei nebo větším zastoupení žen na kandidátkách CDU.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merzova CDU vyhrála, přesto neslaví. Hranice 30 procent nepadla

Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.
Volby v Německu, ilustrační foto

Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?

V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.

Více souvisejících

CDU Angela Merkelová Annegret Krampová-Karrenbauerová Německo Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy