Španělský nejvyšší soud dnes vynesl vysoké tresty vězení pro katalánské politiky za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Ke 13 letům vězení odsoudil bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase, jemuž ale hrozilo až 25 let. Informují o tom dnes místní média.
Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii a po celém Katalánsku se kvůli němu chystají protesty.
Další exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Tresty jsou mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože odsouzení podle verdiktu neusilovali o nezávislost hospodářsky vyspělého regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.
Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už dva roky, dostali devět let.
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová byla odsouzena k 11 letům a šesti měsícům vězení mimo jiné za to, že postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem. "Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den," komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě.
Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.
Devět uvězněných politiků bylo španělskou prokuraturou obžalováno ze vzpoury, za niž hrozí až 25 let vězení, v případě použití zbraní až 30 let. Za tento čin byli odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a drželi ve španělském parlamentu poslance jako rukojmí. Katalánské politiky soud uznal vinnými z mírnější formy vzpoury, kterou právní řád popisuje jako "veřejné podněcování k nedodržování zákonů či soudních rozhodnutí". Za ni hrozí nejvýše 15 let vězení.
V Barceloně se dnes už shromáždily stovky demonstrantů s katalánskými vlajkami a transparenty s nápisy "Svobodu pro politické vězně". Na mnoha místech regionu, zejména na nádražích, letištích či v přístavech bylo nasazeno více policistů. Už v noci se shromáždilo několik lidí u věznice Lledoners, kde jsou umístěni odsouzení katalánští politici.
Za barbarství označil verdikt Carles Puigdemont, který byl v době uspořádání referenda katalánským premiérem a který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí. Žije v Belgii a španělská justice dál usiluje o soud s ním.
100 anys de presó en total. Una barbaritat. Ara més que mai, al vostre costat i al de les vostres famílies. Toca reaccionar, com mai. Pel futur dels nostres fills i filles. Per la democràcia. Per Europa. Per Cataunya.
— Carles Puigdemont (@KRLS) October 14, 2019
"Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko," napsal v reakci na rozsudek na twitteru Puigdemont.
Verdikt zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák